Lituji, že nejsem básník

Obrazy Aloise Beera jsou velmi krásné, jednoduché a zároveň složité. Veselé a smutné jako život samotný. Silné i něžné. Odráží jeho život, který byl velmi různorodý a bohatý a jak už to bývá, také velmi těžký. Tuto knihu mi daroval jeden prachatický umělec a musím říci, že si v ní jistě člověk hodně počte. Alois Beer vypráví o svém životě, o strastech v rodině, o svých cestách a kreslení, které mu přinášelo veliké potěšení. Veliký dar lidí jako byl Alois Beer byl ten, že uměli hledat veliké věci i v maličkostech krásného a přesto tvrdého a surového života a to pro ně bylo velmi inspirativní. Přesto, že k nim byl svět mnohdy velmi tvrdý, nepřestali věřit ve spravedlnost, čest a v život jako takový. V tom je mnohdy ono poetické jádro naivního umění.