Lizucha
Lenka Juráčková
Devadesátiletá Lída trpící Alzheimerovou chorobou tráví stále stejné dny v domově důchodců, sama sobě anonymním člověkem. Zapomněla na všechno a na všechny, uzavřela se. Ve snech se jí však vracejí vzpomínky na dětství u Azovského moře, na totální nasazení v Německu, na muže, který ji z Reichu odvedl do Československa. Když už to vypadá, že koloběh Lídina současného života nemůže rozsvítit nic hezkého, a hlavně nikdo blízký, objeví se u ní patnáctiletá Eva s kamarádkou Káťou a tajemným herbářem nalezeným v opuštěném domě. Dívkám se podaří nejen přiblížit se k osamělé, zahořklé dámě, ale také objevit její dávnou přítelkyni Valju, s níž se v době nuceného nasazení vzájemně podporovaly, a obě kdysi nasměrovala láska do stejného moravského města.... celý text
Přidat komentář
Kniha přečtena prakticky na jeden zátah. Za mě byla tak trochu odbytá. Příběh kamarádek Lídy a Valji, i jejich pratnerů mohl mít větší hloubku. Námět tam byl.
Chybělo mi třeba, jak dopadl nález Karla na zahradě. Jaká byla historie cibulí?
Setkání dávných kamarádek, to byl skvělý námět, ale taky tak nějak nahonem.
Kniha mohla mít 3x tolik stránek a pořád by bylo o čem číst....škoda.
Lizucha, „mlsná a vybíravá“, Ukrajinka Lída totálně nasazená v Reichu za Druhé světové války - v knize devadesátiletá stařenka bez minulosti trpící Alzheimerem, který jí pomalu okrádá o poslední segmenty dějin jejího života, jež jí ještě zbyly, který jí vzal veškeré přátele. Lizucha je drsná svým obsahem a zároveň velmi ladná a lehká poetickým stylem, kde se nezapře autorčino nadání pro tvorbu básní. Metafory jsou originální, neokoukané a nenásilně použité („záda posetá fialovými květy“, „lidské jádro vysílající v nesrozumitelných vlnách“). Knize je vyčítán „nedovyprávěný“ příběh hlavní hrdinky - skoky mezi životními etapami, nesouvislost - ta ale skvěle demonstruje Lídinu diagnózu. Z kousíčků paměti, které stařence ještě zbyly, si člověk skládá mozaiku - a je na něm, jak si chybějící částice doplní. O tom je mimo jiné velká literatura, o tom je postmodernismus. Čtenář je skutečným autorem díla.
Čtyři z pěti hvězd proto, že Lídino setkání s Valjou nebylo vyvrcholením knihy, nýbrž jen letmou zmínkou na konci příběhu, Při potenciálu autorčina literárního stylu bylo na místě popsat setkání dvou odvěkých přítelkyň - a ukázat tak, jak tragické je zůstat s celými smutnými a dramatickými dějinami sám, zatímco ten druhý je již nadobro ztratil - odpoutal se od nich.
„Je mi líto, že tak těžké období musíš řešit bez svého drahého Karluši. Moje zlatá, jak máme podobné osudy... Musíme se setkat, budu tě držet za ruku a ty si vzpomeneš, jak jsme v Gross Dubrau poslouchaly hrdličky a těšily se na návrat domů. A jak jsme se tam, Liduško, zamilovaly, viď?“
Kniha byla takové milé počtení, byť z větší části vypovídá o nelehkém období života jedné z hrdinek.
A ano, měla jediné mínus - některé pasáže by zasloužili být minimálně jednou tak dlouhé.
Tato kniha byla příjemné překvapení! Normálně bych si takovouto knihu nekoupila, ale zaujala mě v Levných knihách svou nádhernou obálkou (ty Jota prostě umí) a cenou (směšných 9 kč), tak jsem to riskla a byl to moc příjemný a silný čtenářský zážitek. Jen souhlasím s ostatními, že je kniha moc krátká. Příběh by se zasloužil mnohem více stran. 4,5* a doporučuji.
Kniha, kde nám autorka musela na konci doslovně říci, co chtěla svým dílem sdělit - protože by to z děje nikomu nedošlo. :-/ Kniha mne nezaujala ani jedinou stranou.
Tato útlounká knížka mě na první pohled zaujala svou nádhernou obálkou. To Jota rozhodně umí. Příběh je krásný, hluboký a plný citu. Jen by si zasloužil více rozpracovat a natáhnout tak knihu o několik dalších desítek stran. Rozhodně by mu to prospělo. Autorka píše nádherným, květnatým jazykem, musím říct, že jsem si vážně libovala a lahodilo to mému očku i duši. Zajímalo by mě toho mnohem více z Lídina života, než kolik mi toho kniha nabídla. Ale i tak jsem si čtení užila. Role dvou mladých děvčat mi sice přišla méně uvěřitelná, protože si neumím představit, jak dnešní holky tráví volné chvíle v domově seniorů, ale na druhou stranu, třeba i ty výjimky by se našly. Každopádně se mi příběh moc líbil a hlavně autorčin styl psaní mě hodně oslovil a pohladil.
Tuto knihu jsem zahlédla v Levných knihách za velmi nízkou cenu a tak jsem si řekla, že aspoň jeden kousek zachráním a udělala jsem dobře, líbí se mi. Mohla by být i delší, myslím, že se tam skrývá ještě mnoho materiálu k pokračování.
A musím ocenit obálku, je moc hezká, originální, poutavá.
Jsou knihy, ktere by se daly zkratit o par kapitol a obsahove by to nicemu neubralo. Tato kniha je pravym opakem.Tady bych potrebovala par kapitol navic, hlavne teda co se tyce casove roviny, kdy byla Lida mladou maminkou, ale i co se tyce vztahu lidy a tech dvou devcat. Ale jinak moc hezky pribeh, ktery urcite stoji za precteni.
Právě jsem dočetla a mám z knihy nádherný pocit. Krásně se četla :-) Moc se mi kniha líbila a poohlédnu se po další od autorky....
Za mě zklamání. Z anotace se zdála kniha zajímavá - 80 leta Lída s Alzheimerem, která prožila dobu totálního nasazení v Německu. Příběh Lídy, která se utržkovitě vrací do vzpomínek má potenciál, jen z něj autorka příliš nevytěžila. Ten druhý o Evě a Kátě, byl naprosto neuvěřitelný a umělý. Škoda.
Kniha se mi opravdu moc líbila. Možná i proto, že pracuji se starými lidmi a mám k nim blízko. Ten most v podobě herbáře byl opravdu skvělý nápad. Všechno se tak krásně propojilo. Knížka krátká tak akorát, aby se v ní rozvinul tento letmý příběh. Opravdu moc se mi líbila.
Po přečtení této útlé knihy, která mě pohladila po duši, jsem si položila otázku, proč poslední dobou čtu samé krvavé thrillery, jejichž děj hltám, ale za měsíc nevím, o čem jsou.
Knížka je hezká i na pohled a námět zajímavý. Po tom současném boomu všehoschopných stařečků a stařenek, si ráda přečtu něco o těch skutečných, i když je to čtení smutnější. Kapitoly z pobytu v domě seniorů i vzpomínky se mi četly dobře. Další vložený příběh dvou kamarádek, současných dívek, mi připadal jako ze staré doby jako bych četla dívčí románek ze 70.let (ale snad i takovéto dívky dnes možná existují). O tom, co všechno ještě Lída zažila, mohlo být napsáno trochu více, souhlasím s předešlými komentáři.
Krásná práce s jazykem, čtení jsem si užívala, ale....... Kniha je opravdu dost strohá, nerozvitá, konec mi vyloženě vadil. Věřím, že kdyby tento příběh mohl mít 400 stran, bylo by pořád o čem číst.
Hodně mě zaujaly části věnované útržkovitým vzpomínkám Lídy, ale částem s Evou a Katkou jsme nějak nevěřila, nepřipadaly mi reálné. Proto ty dvě hvězdy.
"To je neuvěřitelné, co v sobě staří lidi nosí za poklady."
Moc hezký příběh, kterému bohužel uškodila přílišná strohost. Chválím autorčinu práci se slohem.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Lizucha |
| 2019 | Propast |
| 2016 |  Kam zmizela Anna |
| 2014 | Čemeřice |
| 2008 |  Sukně s hnědavými suky |
Za 9 kaček pěkná kniha na zimní odpoledne.Jak už bylo psáno klidně mohla být delší.Vybrala jsem si ji do výzvy a jsem ráda.Líbila se.