Lizucha
Lenka Juráčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246288/mid_lizucha-246288.jpg
4
131
131
Devadesátiletá Lída trpící Alzheimerovou chorobou tráví stále stejné dny v domově důchodců, sama sobě anonymním člověkem. Zapomněla na všechno a na všechny, uzavřela se. Ve snech se jí však vracejí vzpomínky na dětství u Azovského moře, na totální nasazení v Německu, na muže, který ji z Reichu odvedl do Československa. Když už to vypadá, že koloběh Lídina současného života nemůže rozsvítit nic hezkého, a hlavně nikdo blízký, objeví se u ní patnáctiletá Eva s kamarádkou Káťou a tajemným herbářem nalezeným v opuštěném domě. Dívkám se podaří nejen přiblížit se k osamělé, zahořklé dámě, ale také objevit její dávnou přítelkyni Valju, s níž se v době nuceného nasazení vzájemně podporovaly, a obě kdysi nasměrovala láska do stejného moravského města.... celý text
Přidat komentář
Pěkný příběh, ale něco mu chybělo, čekala jsem od toho něco trochu jiného, možná více propracované, více informací, širší příběh i ze současnosti.
Útlá knížka se zajímavým příběhem, který by podle mého chtělo víc rozebrat. Určitě vidím potenciál ve vyprávění života stařičké Lídy. To mi přišlo takové useklé, nedořešené. Tam bych se více rozepsala.
Knížka je psána z pohledu 2 postav a z prostředí, o kterém se moc nemluví. Když jsem byla asi u 150 stránky tak jsem si říkala, že zbývá tak málo stránek a jak to chce autorka všechno vyřešit. Knížka by si zasloužila tak o 100 stránek víc.
Moc krásný příběh a já si ho vychutnávala. Jen je opravdu škoda, že není o trochu delší.
Jediné mínus, které jsem na knize našla je, že mohla být delší. Autorka má skvělý poetický sloh. Děj byl úžasný, zaujal mě od první stránky. Ale na konci jsem si říkala, to bylo všechno? Já toho chci vědět více o Lídě, o jejím osudu v Čechách. Byla zde uvedena historka o nalezené věci. Já myslela, že bude ještě nějak rozvinuta. Těšila jsem se a nic… Taková škoda.
Autorka si dala záležet na popisech. Moc se mi to líbilo. K tomu nádherný obal. Díky useknutému ději, dávám jeden bod dolů. Pro mě je to, jako bych lízala moc dobrou, kopečkovou zmrzlinu a v půlce mi spadla na zem. Mohu si jen domýšlet, jak by asi chutnala. Takže příště prosím, zmrzlinu celou. Děkuji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Lizucha |
| 2019 | Propast |
| 2016 |  Kam zmizela Anna |
| 2014 | Čemeřice |
| 2008 |  Sukně s hnědavými suky |
Kdesi ve starobinci v říši páně Alzheimera leží v posteli devadesátiletá Lída Krausová. Ve snech se utíká do minulosti, na kterou si bdělá nepamatuje. Současnost ji nechává doslova chladnou. A tak se spolu s ní vracíme do pracovního tábora v Říši, kam byla mladá Ukrajinka Lída za války nasazena a kde potkává i svého budoucího muže, Čecha Karla. V druhé linii tu máme patnáctiletou Evu, která se svou kamarádkou Káťou objevuje historii městečka i první záchvěvy lásky. Je to krátký, prostý příběh, jehož jazyk mě okouzlil, těšilo mě, jak různé zdánlivě nevýznamné detaily nakonec skoro vždycky našly své uplatnění a líbilo se mi i to, co kniha sdělovala. Pro mě to bylo nadějné osvěžení, které jsem potřebovala, když jsem se musela na chvíli vynořit nad hladinu Zdivočelého kontinentu a nalokat se čerstvého vzduchu. Díky!