Lord Mord
Miloš Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115689/bmid_lord-mord-ntD-115689.jpg
4
557
557
Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky - ženy, a nabídl zábavu novou: heroin. Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jejž se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha ... opět úžasná Praha ... tajemno ... jen konec jsem nějak nepobral.
Snad nejlepší příběh Miloše Urbana. Dokázal vytvořit báječný detektivní příběh zasazený do staré Prahy. Dnes již velká část města zničená behěm asanace včetně židovské čtvrti se vám při čtení vykresluje přímo před očima a připadáte si jako byste skutečně procházeli temnými uličkami pražských čtvrtí. Dokonce i samotné vyvrcholení příběhu a odhalení skutečného vraha je strhující a překvapující.
Zprvu jsem se nemohla vžít do doby, ve které se román odehrál. Potom se karta obrátila a já nemohla odtrhnout oči. Dokonce jsem si odnesla domů dalšího Urbana, těším se.(Trochu mi to připomnělo film z Pekla)
V knize Lord Mord Urban nejen dovedl k dokonalosti svůj přesný jazyk, tentokrát plný ideálně využitých archaismů, ale dokázal napsat kvalitní historický román, který se na českém trhu dlouho neobjevil. Ze stránek přímo kape dekadentní atmosféra českého fin de siecle, ponurost staré Prahy (konkrétně Josefova, ve kterém v té době vrcholila asanace), ale i vztahy mezi Čechy, Němci a Židy. Za nejlepší pasáže knihy považuji kapitoly, ve kterých se hlavní postava elegantního dandyho ocitá v pražských nevěstincích. V nich čtenář nenásilnou formou poznává každodenní život marginálních vrstev tehdejší společnosti. Takto podrobně a barevně vykreslit mentalitu určité epochy se leckdy nepodaří ani profesionálním historikům. Tentokrát se Urbanovi vydařil i nečekaný závěr, který bývá v jeho jiných knihách menší slabinou. Lorda Morda jsem přečetl jedním dechem za jediný den a všem ho jednoznačně doporučuji. Navíc pro ctitele Jiřího Karáska ze Lvovic, Oscara Wilda, Karla Hlaváčka, J. K. Huysmanse a ponurých obrazů Jakuba Schikanedera je tato kniha skoro povinností.
Tak mě se tato kniha velmi líbila, řeší se v ní mnoho zajímavých problémů, od asanace Prahy, přes heroin, až po tajemného vraha jménem Masíčko. A nakonec všechno se vším souvisí. Opravdu se mi to líbilo, myslím si, že si každý přijde na to své. A dokonce jsem se i trochu bála. :-)
Pěkná knížka. Až mě mrzí, že se nezachovalo staré pražské židovské gheto. Bestia Triumphans...
Tahle kniha mi připomněla přísloví o lovení příliš mnoha zajíců. O čem chtěl vlastně autor psát? Předpokládám, že hlavním tématem měla být asanace staré Prahy. Urban je staromilec, dokázal to už ve svých dřívějších románech, takže bylo jasné, na čí stranu se postaví. Souhlasím s ním, já mám také raději křivolaké uličky středověké Florencie, než mnohakilometrové bulváry Paříže. Jenže z tohoto románu mám pocit, že tady se autor popisu staré Prahy věnoval dost okrajově. Jakoby se mu ani nechtělo studovat nějakou literaturu, jako to dělával dřív, třeba v Santiniho jazyku, spokojil se spíš s popisem dobových uměleckých děl, třeba Schikanederovy Vraždy v domě. Oč méně se věnuje staré Praze o to víc se věnuje popisu sexuálních eskapád hraběte Arca a jeho přátel. Nic proti, takový barvitý popis někdy ději pomáhá, ale u Urbana mám pocit, že v každém ze svých děl sklouzává blíž k pornografii a to mi trochu vadí, protože se to stává do jisté míry samoúčelné. Vůbec už nechápu, proč do děje míchá radikální Čechy, kteří se v jeho podání podobají sicilským mafiánům a rakousko-uherskou tajnou policii, která v jeho podání zase připomíná gestapo. Pokud autor dřív alespoň zčásti studoval nějaké vědecké materiály, pak tady děsivě přestřelil. Politici na konci devatenáctého století samozřejmě zneužívali politickou moc se stejnou arogancí jako ti dnešní, ale dělat z nich takové mafiány snad není nutné. Postava Masíčka je pak také dost nepovedená a moc neplní svou funkci v ději. Závěr románu je pak značně nepovedený, až odfláknutý. Odhalení Masíčkovi totožnosti a jeho zpověď je směšné a jako vykradené z nějakého špatného melodramatického románu. Donutil mě k smíchu a to asi nebyl autorův záměr. Urban je dobrý spisovatel, píše čtivě a jeho postavy bývají zajímavé, tento román se mu ale moc nepovedl. Možná by to chtělo větší pauzu.
Je to skvělá kniha, kdyby to nebylo zase dokola to, na co jsme od Urbana zvyklí, gotika, záhady, vraždy, tajemná pražská zákoutí. Všechno to se mi líbí, ale nejsem na to zvědavá v každé knize...
Lordem Mordem si to u mě Urban vyžehlil a díky této knížce (a díky Sedmikostelí a Stínu katedráli) jsem ho zařadil zde na Databázi do oblíbených autorů. je vidět, že když si dá na románu záležet, umí napsat dobrou knížku. Když se soustředí na to, co mu jde nejlíp - budování atmosféry, vykreslení charakteru postav - že to jde. Kéž by ale nikdy nenapsal Santiniho jazyk nebo Michaelu.
Úchvatná kniha! Miloš Urban ve svém nejnovějším díle nepracuje pouze se zajímavým příběhem či postavami, ale daří se mu poutavě přiblížit pražské reálie před velkou asanací. Myslím, ale je to jen můj skromný odhad, že většina čtenářů se po přečtení této jednohubky vrhla na internetové vyhledavače s jasným cílem. Najít alespoň nějaké informace, ba dokonce obrázky, ze starého židovského města.
Tož dobré počteníčko, to bylo. Vzhledem k tomu, že dneska nemám povídavou, tak se musím spokojit jen s pochválením díla, které pro mě bylo čtivé a dobře odsýpalo. Většinu té knihy mi to spíš připadalo jako volné výprávění, bez nějakého děje, prostě všední den v období asanace Prahy... ale to mi nevadilo, ba naopak, o to víc se mi to líbilo. Akorát ten konec mi přišel takový... takový nic moc.
Excelentní román, působivé vykreslení prostředí, tísnivá atmosféra starého města, úzké uličky a špína. Tajemno a šero. Prostě skvělá historická detektivka částečně založená na pověsti o záhadném vrahovi.
Opět autorova oblíbená Praha a její historie. Vraždy v Urbanově pojetí mají svou symboliku ...
Štítky knihy
drogy Praha aristokracie, šlechta česká literatura židovské pověsti Josefov, Židovské město (Praha) konec 19. století asanaceAutorovy další knížky
| 2001 |  Hastrman |
| 1999 | Sedmikostelí |
| 2008 |  Lord Mord |
| 2005 | Santiniho jazyk |
| 2003 | Stín katedrály |
Další vynikající knižní počin Miloše Urbana. Nad Zelený román Lorda Morda sice nestavím, ale Vodníkovi velmi silně dýchá na zátylek :). Urban mistrně vykreslil situace ve staré Praze, především v židovské čtvrti a čím více byly domky a uličky srovnávány se zemí, tím horší pocit to ve mě vyvolávalo. Ponurá atmosféra se linula celým románem a postupně se stupňovala až do samotného závěru. A speciálně závěr zde musím vypíchnout, u některých Urbanových románů mám pocit, že právě závěr je spisovatelovou achillovou patou, u tohoto románu to však určitě neplatí. Závěr je výborný, rozhodně žádný happy end, který by v celkové atmosféře působil jako pěst na oko, přesto pro mě plně uspokojující. Děkuji také autorovi, že reálná postava velkého rebela té doby - Viléma Mrštíka - dostala v knize alespoň malý prostor v podobě jedné věty a zapojila se do dění osobně, ne jen prostřednictvím svého díla :).