Počestná
Liz Carlyle
Lorimerovi série
< 2. díl >
V dlouhých měsících po manželově smrti se Cecilie Lorimerová věnuje nešťastným ženám z londýnských chudinských čtvrtí a zahání tak pocit marnosti a samotu. Když ale při té příležitosti narazí na lorda Delacourta, cítí naléhavou potřebu prchnout. Před šesti lety Delacourt prokázal, že je to, co o něm společnost soudí, tedy nemorální prostopášník, a téměř jí zničil pověst. Šeptá se, že sukničkář Delacourt je namyšlený, pomstychtivý a nemilosrdný. Je to však muž, který s oblibou sází, a právě to ho přivede na venkovské faře jeho švagra k novému setkání se ženou, o které dlouho snil. Když se blíží mraky zrady, jen on ví, jak uchránit Cecilii před důsledky jejích vlastních zásad. Přesvědčí tento zhýralec nevalného renomé počestnou ženu, že si zaslouží její důvěru - a lásku?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2008 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
A Woman of Virtue, 2001
více info...
Přidat komentář
Pěkné pokračování prvního dílu, všichni jsou zde trochu starší, ale přesto vás mile překvapí svižný děj příběhu. A i když Cole, nyní pastor, není ten hlavní hrdina, u mne byl. No a lord Delacourt byl číslo od začátku.
Jen si musíme přiznat jednu věc, když se dívá člověk na romantiku, mohl by se domnívat, že bohatí to měli lehčí, možná ohledně živobytí ano, ale jinak co se týče vztahů, lásky a štěstí, to spíš stálo na straně chudých. U bohatých to byly jen tituly a majetek, co se cenilo.
Jsem zvědavá na další díl.
Tak ta se mi líbila. Sice jsem Cecilii nemohla tak do půlky přijít na jméno,ale jinak moc hezké. Taky jsem se něco dozvěděla o minulosti Kembla,což byl bratr hl.hrdinkyv knize Láska a hřích. Tahle série je před MacLachlan.
Také jsou tu de Rohan a Rutledge ze série Rutledgeovi a vypadá to,že je to zároveň první díl této série. V dalším dílu o Lorimerových mají své ,,dobrodružství" za sebou.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smlouva s ďáblem |
| 2006 |  Láska a hřích |
| 2005 | Tajné touhy |
| 2010 | Jeden malý hřích |
| 2013 | Prostopášník |
Dočetla jsem spíš z principu, děj byl vcelku fajn, ale postav tam bylo příliš (a zcela průhledně hrdinové jiných knih) a tak odváděli pozornost od ústřední dvojice. Cecilii jsem si neoblíbila po celou knihu, Delacourt mé sympatie měl a jevil se jako vcelku konzistentní postava. Postava Cecilie se autorce moc nepovedla, rušilo mě, jak chvíli byla naivka plná předsudků, jen aby na další stránce byla hloubavou zralou ženou plnou porozumění a na té další zase hašteřivá koza, ach jo...