Loutkář z ghetta
Eva Weaver
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174200/bmid_loutkar-z-ghetta-ocE-174200.jpg
4
290
290
I v nejtěžších chvílích lidského života musí existovat naděje. A někdy se tato naděje vtělí do malého kluka, který je vyzbrojen loutkami Varšava 1939. Mika žije s rodinou v ghettu. Když zemře jeho dědeček Jakob, zdědí vnuk tajemný kabát, ve kterém objeví loutku. Vyrobil ji děda, stejně jako loutky krokodýla, krále a šaška. Mika začne loutky sám vyrábět, hrát pro obyvatele ghetta a vytvářet v čase strachu a klíčící beznaděje okamžiky radosti a zapomnění na děsivou válku. Jednoho dne chlapce nachytá německý voják Max. Pokud se chce Mika zachránit, musí hrát i pro Němce... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2013 , Mladá frontaOriginální název:
The Puppet Boy of Warszaw, 2013
více info...
Přidat komentář
Bylo to zajímavé pojetí, nebyli jsme v koncentračním táboře, nýbrž velkou část v ghettu. Příběh je dojemný, čtivý. Konec mi přišel spíše jako ospravedlnění němců, což těžko říct co si z toho vzít. Jak bychom se zachovali my v jejich situaci. Občas jsem ale u knihy měla pocit, že text je jen nahánění stránek.
Krásně napsaný příběh a díky propojení s rodinou vojáka o to víc ohromující. Rozhodně doporučuji přečíst :)
Tato kniha čekala na své přečtení v mé knihovně ze všech knih nejdéle (a já si zpětně pokládám otázku: "Proč?"). Samozřejmě to byl silný a smutný příběh, ale svým způsobem taky krásný. Byl to příběh plný utrpení, ale i naděje a odvahy. Nejen o židovském chlapci Mikovi, ale i o osudu jeho rodiny a dalších lidech. Hodně se mi líbilo provázání příběhu prostřednictvím loutky "Prince".
Moc hezká knížka o židovském chlapci Mikovi, jeho rodině, ale i osudech dalších lidí během války a jejich utrpení. Krásný příběh, který je hodně smutný, ale určitě doporučuji k přečtení.
Nechápu jak někdo může takovéto knihy popsat jako příliš nudné, takové nijaké, četl/a jsem lepší. Beru každý osobní názor na knihu to je jasné,jen to nechápu. Toto téma samo o sobě je hrůzné ať je napsané jakkoliv, řekla bych. Na pár místech spojených s holocaustem jsem se byla podívat a nic horšího si nedokážu představit. Těm lidem vzali všechno. Svobodu, rodiny, lidskost a nakonec i životy.
Přece jen se našlo pár osudů, které se tomu dokázali vyhnout. Těžká říct jestli je horší zemřít na tom nejhorším místě hrůznými způsoby,nebo dál žít s tíhou celé rodiny a sám.
Kniha se silným příběhem, nedokázala jsem se od ní odtrhnout, četla se sama. Doporučuji si jí přečíst.
Rozhodně povedená kniha. Četla se sama. Nenašla jsem žádné únavné či dlouhé kapitoly. Rozhodně doporučuji přečíst.
Za mne kniha,která stojí za přečtení,třebaže jsou pro mne některé situace nepředstavitelné...K čemu všemu posloužil jeden obyčejný kabát...
Pár knih na tohle téma jsem už přečetla. Ale přiznávám tohle jsem nedočetla. Skončila jsem skoro v polovině. Proto nebudu hodnotit. Mě to fakt nebavilo.
Moc hezky se to četlo, ale za mě to bylo o hodně slabší než knihy, které jsem na toto téma četla. Líbilo se mi ale, že to je i z druhé strany. Většinou čtu o koncentračních táborech - toto bylo vyloženě z ghetta. A Max? No...těžko říct. Chvílemi jsem ho měla ráda a chvílemi nenáviděla. Ale co mě jako milovnici pejsků vadilo bylo přirovnání "zastřelili ho jako toulavého psa"....
Krásný příběh o tom, jak rozdílní lidé mohou mít mnoho společného a že i lidé, kteří o svých problémech a utrpení nemluví, si zkusili v životě více jak ostatní.
Uzavření příběhu se dalo očekávat, šťastný konec byl tedy nevyhnutelný.
Nejkrásnější okamžik bylo milostné splynutí v bunkru kvůli tomu, že i v tak bídných podmínkách dokázala láska najít své místo. Nebylo to živočišné, byl to čistý a ryzí cit.
Co mi vadí, je fakt, že příběh vypráví Mika. Vypráví o vlastních zážitcích a utrpení, o tom, jak bojoval o svůj vlastní život. Takže je od začátku jasné, že vše přežije. Škoda. Kvůli tomu se vytratilo hodně napětí.
Kniha je celkem vydařená. Zajímavý je kontrast z pohledu židovského chlapce a německého vojáka. Ale myslím, že na tohle téma znám i zajímavější knihy. Určitě to ale není špatné čtení.
Kniha nebyla špatná, ale dobře propracovaná část ve Varšavě (reálie, postavy i příběh) kontrastovala se sibiřskou částí, která byla dle mne dost odbytá. Nemůžu se ubránit dojmu, že byla napsaná jen účelově, aby se autorka nějak dostala k zamýšlenému konci.
Knížku jsem měla přečtenou za pár dní, děj mě vtáhl do děje. A to jsem na téma holocaust už něco přečetla. Jedná se o příběh z dvou stran - malého židovského kluka loutkáře a německého vojáka. Knížka mě zaujala, doporučuji přečtení :)
Krásně napsaná kniha ukazující pohled na válku z obou stran,jak židovského chlapce tak německého vojáka.
Opet jsme u tematu Happyholo... Prenos suroveho zazitku se bude skrz generace vytracet... Jestlize prezivsi psali zpoved, nezucastneni pisou Happyholo, tak dalsi generace, ktera se uz nepozna osobne se svedky Holokaustu bude psat uz jen srdcervouci romany, kdy kazda 14 bude vlhka a bude si tam prat byt taky, jen aby poznala toho dokonaleho nabijece...
Tahle Happyholo kniha byla super na cteni... Takova pohadka... Za ctivost bych dal plny pocet... Ale za to, ze podobne knihy snizuji utrpeni a zlehcuji Holokaust musim nejaky bod ubrat.
Loutkář z ghetta
Knížka se mi četla dobře. Překvapil mne příběh, jak byly sledovány dva příběhy.
Škoda, že u Maxe nebyl příběh tolik podrobný jako u Mika.
Ale je to zajímavě pojatý příběh.