Lovci mamutů
Eduard Štorch
Na podkladě světově významných archeologických nálezů v českých zemích, zejména na Moravě, vyvolává autor formou románu pro mládež obraz naší přírody a života prvotně pospolné společnosti v době kamenné před dvaceti až třiceti tisíci lety. Tenkrát byla vypuzena z věstonického sídliště tlupa diluviálních lovců, která za neustálých bojů s hladem, přírodou a nepřáteli dospěje do konečného sídla na místech dnešní Libně.... celý text
Přidat komentář
Jedna z krásných vzpomínek na čtení v hodinách češtiny na prvním stupni základky...kdo by sakra mohl zapomenout na Kopčema s Mamutíkem?
Syn četl v rámci povinné četby 4. třídy Volání rodu. Byl nadšený.
Půjčila jsem současně domu i Lovce mamutů, ti u nás leželi docela dlouho, minulý týden se mu dostali do rukou a dneska ráno přišel: Napsal ještě něco Eduard Štorch? Mě to děsně baví! :D
Co dodat. Mě to bavilo taky.
Knížku mám moc ráda. Oblíbila jsem si jí hned, jak jsme jí dostali na základní škole k přečtení. Jednu hvězdu ubírám za kapku složitý jazyk, který čtení trošku komplikoval. Nicméně kniha skvělá a doporučuji čtení.
Krásná, pro mne nezapomenutelná kniha. Pro většinu malých čtenářů je to díky archaickému jazyku těžké čtení, ale rozhodně stojí za to.
Knihu čtou moji žáci, dnes se mě jeden ptal, co znamenají červené tečky v mapě. Knihu jsem přečetla před lety, dnes jsem ji opět vyhledala v knihovně a strávila s ní 6 hodin. A nemyslím si, že to byl ztracený čas.
Toto je sladká vzpomínka na dětství. Kdo nečetl Lovce mamutů?! Klasika, která rozvíjí dětskou představivost. Krásné.
Jedna z nejznámějších Štorchových knih. Pomáhá rozvíjet představu, jak asi naši předci žili. Autor čerpal z tehdejších archeologických nálezů.
Není to snadné čtení. Ale stojí za to. Knížka mi pomohla vytvořit si představu o životě v pravěku. Ilustace také pomohly.
Četla jsem ji znova po letech letoucích. Tentokrát nahlas dětem večer před spaním. Syn ani nemohl vydržet ležet, jak napjatě poslouchal. I mladší dceři se příběh líbil. Hráli si pak na tlupu, jeskyni, křesání jiskřičky a předpokládám, že i na pád do propasti a lov nosorožce. Ale jsem raději, že toho jsem přímým svědkem nebyla.
Zase se mi při opětovném čtení pospojovaly střípky, které mi uvízly v hlavě při prvním čtení a knížka mě ani podruhé nezklamala. Ano, poznání minulosti už je dál, některé věci nahlížíme jinak, ale dítěti je nádherně a srozumitelně předložen každodenní zápas o přežití, dospívání chlapců v lovce, závislost člověka a lidstva na přírodě.
Syn si teď přeje, až vyroste, být Mamutíkem. Přeje si vidět štípání pazourku a aby zas byli mamuti. Já si přeju, aby jednou svým dětem mohl v klidu a bezpečí číst třeba právě Lovce mamutů.
Za mě nejlepší Štorchova kniha. Patřila k mým nejoblíbenějším v dětství a i po desetiletích ji pokládám za skvělé dílo. Vylíčení reálií sice už neodpovídá aktuálním vědeckým poznatkům, nicméně jde o skvěle napsané dobrodružství podněcující čtenářskou představivost. Autor sleduje putování pravěkých lovců do nových lovišť, popisuje vztahy uvnitř tlupy a události, které ji postihly.
Uznávám, že kniha je opravdu kvalitně zpracovaná, nicméně pro mě naprosto nečitelná. Na základce utrpení a dnes by to nebylo o nic lepší. Zkrátka nuda.
Poslechla jsem si jako audioknihu a znovu se vypravila za dobrodružstvím z dětství. Krásná atmosféra. Příhody Kopčema a jeho tlupy. Boj o život, hlad, zima, ztráta ohně, ale i chvíle hojnosti a lenošení po úspěšném lovu.
Ve čtvrté třídě utrpením, na vysoké škole odměnou.
Nečekala jsem, že mě při druhém čtení knížka natolik pohltí a zasáhne. Když jsem ji brala do ruky, úplně jsem cítila prvotní odpor z povinné četby. Teď, po přečtení, cítím hrdost. Hrdost ke své rodné obci, ke Štorchovi jako pedagogovi.
Nápad, přečíst si knížku znovu, mi vnukl pan docent Horák, který ji doporučil zejména z pohledu krajinářského. Nejen dějepisně jsou Lovci mamutů velmi hodnotní. Jsou zde přesně odpovídající popisy krajin a fauny kvartéru! Páni. Jak si před sto lety mohli vědci bez moderních metod zvládnout tak přesně vykreslit časy už dávno minulé?
Moc mě také bavily jednoduché a všeříkající obraty, kterými je děj protkán. Např. "Sob barví vodu." Jazyk a příběh je tolik odlišný od dnešních titulů! Odlišný v nejlepším slova smyslu.
Pamatuji si, že jsme tuto knihu četli poprvé asi ve čtvrté třídě jako povinnou četbu. Už je to ale pěkná řádka let, takže jsem si ani nevzpomínala, jestli mě tehdy příběh bavil nebo ne, jen jsem si vybavovala pár jmen postav. Tak jsem se rozhodla si ji v dospělosti připomenout - a rozhodně nelituji. :) Myslím, že pan Štorch popsal život v pravěku velmi věrohodně, věřím, že to přesně takto bylo. Rozhodně se jedná o zajímavou, dobrodružnou a velmi poučnou knížku - už chápu, proč je to povinná četba. :)
"Z pravěku"
Tahle kniha je nejen z pomyslného pravěku jak já označuji knihy , které jsem četla v dětství, ale je opravdu z dané doby.
Kniha přibližuje osudy jednoho kmene, jeho pokroky v oblasti zručnosti a toho jak se postupně zdokonalovali tam, kde měli problém, rozdělání ohně a zvládání událostí v životech jednotlivců včetně pohřbu . Na Pazourka (jméno jednoho z mláďat tlupy) budu dlouho vzpomínat. Nezapomenutelný příběh.
Štítky knihy
pravěk boj o přežití Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno pro mládež pravěké osídlení pravěké umění lovci mamutů
Autorovy další knížky
1976 | Volání rodu |
1962 | Lovci mamutů |
1965 | Osada Havranů |
1962 | U Veliké řeky |
1997 | Čarodějův učedník |
Boj o prežitie!
Veľmi zaujímavá dobrodružná kniha z praveku, ktorá oslovila celé generácie čitateľov. Každodenný boj o prežitie, ktorý sa odohráva na území dnešnej Moravy a Česka, kde reálne aj žili lovci mamutov. Hlad, boj s prírodou i medzi jednotlivými kmeňmi, zrada, podlosť, krutosť, ale aj česť, odvaha, vynaliezavosť, šikovnosť a sila vôle prežiť v neľahkých podmienkach. To je román českého spisovateľa Eduarda Štorcha, ktorý sa v tejto podobe objavil v roku 1937. Čas mu ani v najmenšej miere neubral na atraktivite - práve naopak - a dokázal ma osloviť aj dnes.