Ochránce
Larry Correia , Sarah A. Hoyt
Lovci monster série
< 7. díl
Když se Owen Pitt a většina Lovců monster s.r.o. vydají na několikaměsíční záchrannou misi do monstry zamořené dimenze nočních můr, Julie Shacklefordová – Owena manželka a potomek zakladatele Lovců monster Bubby Shackleforda – musí zůstat doma. Její misí je bránit pevnost a starat se o svého novorozeného syna Raye. Pak se však během rutinní mise střetně tváří v tvář s nepopsatelným zlem, které si říká Bratr Smrt. Julie je Ochráncem mocného prastarého artefaktu Kamareš Yar, který by ve špatných rukách mohl zničit realitu, jak ji známe. Bratr Smrt ho chce a neváhá kvůli tomu unést malého Raye. Cena za jeho bezpečný návrat? Kamareš Yar. Aby získala zpět svého syna, Julie se musí probojovat přes nekromantské kulty smrti, obludné zloděje dětí i mnohem horší tvory a musí to stihnout dřív, než Bratr Smrt použije Kamareš Yar. Je to jedna žena proti armádě monster, ale Julie Shacklefordová není obyčejná žena – ona je možná tou nejnebezpečnější matkou na planetě!... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Fantom PrintOriginální název:
Monster Hunter Guardian, 2019
více info...
Přidat komentář
Přečteno za jeden den a vlastně to bylo nezajímavě zajímavé. Knížka je dobrá, pěkně svižná a téma té sítě monster je skvělé. Ale. Mám pocit, že to všechno bylo takové povrchové, šup sem, šup tam. Akce střídá akci, o následcích se mluví, ale moc se reálně neřeší. Chápu, že Julie byla ve stresu, ale profesionálku si představuji trochu jinak. Dalo se z toho vytřískat daleko více. + Za drobné mrknutí na strýčka Chada a jeho meč.
Bavil jsem se, ale lovci monster mají na víc. Dobré oddechové čtení. Doplňující díl k Invazi.
Nějak to nebylo ono. Jako jó mám ráda silné sebevědomé ženy a číst knihy kde je hlavní postavou bojovnice je fajn, ale tohle nějak nebyla ta Julie z předchozích dílů. Taky ty nepřesnosti, sice nepatrné, ale aby někdo měřil 160 cm a pak 180 cm to je divný. Možná překlep. Nejlepší je asi pan Popelnice.
(SPOILER)
Tohle mi moc nesedí. Nevím, čím přesně to je, možná že chybí většina osazenstva, celé je to v cizině na poli naprosté ilegality, diletantizmu, chaosu a patosu a navíc od okamžiku, kdy opustíme základnu LM, téměř opustíme i vtip... zachraňuje to Pan Popelnice, toho bych prosím chtěla!
Julie se setká se zajímavými lidmi, její boje jsou líté a jeden za druhým… Hm, vlastně už vím, co mi vadí nejvíc – je to její velká úmrtnost. Nebýt znamení Ochránce, je tuhá hned zezačátku a pak ještě několikrát, tohle prostě poškozuje její image úžasné lovkyně Julie Pittové, dědičky rodu Shacklefordů, jak jsem ji měla ráda. Daleko spíš bych čekala, že v ní mateřství povzbudí dravce, než že vyměkne a zpohodlní, ani střelbu už netrénuje… a obálka je jako obvykle peklo, ale to je u všech knih, jestli si autor takhle představuje krásku, tak potěš koště... aspoň že tam namaloval i Popelnicového jorkšíra.
Celkově v sérii povážlivě sílí linky všech šampionů, Owen za Druhé, Julie za Ochránce, Franks za Boha (?), Earl s Heather za Bestie – teď nevím, jestli se víc děsím toho, že se příběh bude natahovat a natahovat, až nedejbože autor nedopíše závěr… nebo že ho naopak ukončí už v další knize.
Moc se mi to líbilo. Bylo dobře, že to Correia napsal s ženou, když hlavní hrdinkou je žena. Pan Popelnice byl fajn humorným aspektem. Souboj upíří babičky o "svého" vnuka se mi také líbil. Stejně jako závěr, který byl krvavou tečkou, a který jsem takto nečekal.
Silné zklamání. Nevím jestli to bylo tím, že jsem předešlé díly série četl v češtině a tuhle knihu jsem četl v angličtině, ale nějak víc na mě dýchla ta mentalita "Amerika je nejlepší, ostatní jsou lemra" a celkově mi to přišlo bezduché, místy až trapně komicky vyumělkované, jak se snažili, aby Julia vypadala co nejvíc cool.
Na mě kniha působí tak, že děj je druhořadý a ani nad ním moc nepřemýšleli, hlavní jádro knihy je pouze ukázat, že naštvaná matka je nejnebezpečnější tvor pod sluncem a musí vypadat hustě. Pokud jste matka na mateřské, tak knihu budete milovat. :-)
Jsem opravdu hluboce zklamán a rozesmutněn.
Moc papírových knih už nečtu, čtu elektronické knihy, protože mobil mám u sebe pořád a při každém prostoji můžu chvilku číst. Lovci monster jsou ale série kterou mi každý rok přinese Ježíšek a už jejich čtení o Vánocích beru jako tradici. Už loni jsem byl opravdu rozčarován, ale bral jsem to jako Larryho zlaté prasátko, které ne zcela podléhá kánonu.
Letos jsem narazil mnohem, ale mnohem hůř. A u knihy která přímo patří do série.
Ochránce je regulérní sedmý díl Lovců a vlastně první který nepsal Correia sám. Na tom by nebylo nic špatného, "Paměti" psal Ringo a jsou minimálně stejně dobré jako originální série. Tentokrát si ale přizval ženskou. Nemám nic proti spisovatelkám, ale prostě píšou jinak než chlapi a z textu to jde opravdu poznat (možná Sněgoňová je výjimka, ta dokáže psát jako Kotleta :D ). A paní Hoyt asi nebude jedna z nejvyzrálejší spisovatelek, asi jen další autorka fantasy/horror romantiky, ne tvůrkyně hororů nabytých brutalitou a suchým humorem. Jako by jste po autorce Stmívání chtěli aby napsala Vetřelce. Její tvorbu neznám, ale předpokládám kam bych ji asi zařadil.
Julie je celou dobu ukňouraná uvažuje nelogicky a chová se jako pubertální hysterka. Na to že je prakticky, několik let, vedoucí společnosti jeden z největších mozku LM a jedena z nejdůležitějších při plánování operací tak téměř celou knihu jen zmatkuje a stěžuje si. Chápu, že je pod velkým psychickým tlakem, ale i tak mi to nesedí a před konečnou misí její krédo "Všichni jsou mrtví, musím to zvládnout sama" jen podtrhuje debilitu celého jejího jednání. I Pan Popelnice se chová jako retardované monstrum ale někdy se zachová inteligentněji než hlavní hrdinka. Autorka ani nedokáže těžit z předchozích dílů, i když se na předchozí děj často odvolává, a třeba vůči Earlovu sólu je kniha naprosto trapná.
Navíc si autorka i protiřečí, v na začátku má Julie asi 170 centimetrů, na konci knihy má 180, ale myslím, že v prvním díle série byla ještě vyšší. K tomu Julie má být jedna z nejkrásnějších ženských v příběhu, u LM ji zastiňuje snad jen Holly, přesto o své kráse v knize několikrát pochybuje a i když je téměř totožnou kopií své matky o matce mluví jako o opravdové krásce. A viděli jste ten ksicht na přebalu?
Kniha je plná patosu a národních stereotypů. Němci jsou organizovaní a brutální. Francouzi korumpující a zkorumpovaní. Portugalci neuspořádaní a přehnaně sebevědomí (a tady je to asi přesná střelba do vlastních řad, protože autorka je původem Portugalka a myslím, že to i trefně popisuje tento její výtvor) Zato Američané i v důchodu jsou odhodlaní, uvědomělí profesionálové. V předchozím ději je několikrát zmíněno že lovci se do důchodu často nedostanou, ale tady je důchodců až nad hlavu, i když byli potřeba i v 6 díle do akce šli až teď.
A ten epilog je opravdu hodný tak Stmívání.
Možná knize ubírá i to, že vím jak dopadne operace na Severním ostrově, protože je situována někam těsně před konec Invaze, ale i tak zdaleka nedosahuje kvalit Larryho knih, spíš se k nim ani nepřibližuje.
Tentokrát se ale nepovedl ani překlad. Místy zmatený nebo střídání mužského a ženského rodu v rozhovoru dvou žen - tady předpokládám, že jde o překlepy nebo špatnou automatickou opravu. Navíc zkratku ASS mohli přeložit i líp, třeba si i něco vymyslet tak jak to dělal Kantůrek s Pratchettem a třeba by vznikla PRDEL. A Correia by to asi i posvětil, protože Čechy má evidentně rád.
Už jsem to psal minule Larry vyser se na to a další díl napiš sám a pořádně. Dám ti ještě šanci :(
Dvě hvězdy z úcty kvůli předchozím dílům, jedné zmínce o Chadovi a za bubáka.
Trochu jsem se bál, jestli mě to po té době od posledního dílu bude ještě bavit. Obzvlášť, když se nyní jedná o kolabo a není úplně jasné, v jakém poměru byla kniha psána. Ale i když bych si i byl ochoten vsadit, že větší porci textu obstarala Sarah, není to na čtivosti vůbec znát. Čte se to samo. :) Konspiračně bych i polemizoval, že to je důvod, proč se jedná jen o jakýsi levoboček série, který lze v případě dalších dílů přeskočit a nebylo by to na kontinuitě příběhu znát. Ale byla by to chyba.
Příběh je velice přímočarý, prostý jakýchkoliv odboček a dalších dějových linek, což knize a jejímu tempu krásně sedí, a pokud jste matka, nebo alespoň rodič, užijete si ho pravděpodobně ještě o stupínek výše. Drobné výhrady mám snad jen k Panu Popelnici. Stal se nám tu z něj archetyp postavy, která se do filmů/seriálů přidává pro boostnutí prodeje merche. Umístit do příběhu postavu typu "baby cokoliv" je zbytečná sázka na jistotu. Až moc zbytečná. Ale nechápat špatně, na mě to funguje úplně stejně a Pan Popelnice je tak srdcovka příběhu. :)
P.S. Pokud ovládáte AJ a máte rádi infantilní primitivní humor, určitě čtěte v originále, tady se jeden z autorů slušně vyřádil. :D
Po mírně slabším 6. dílu je původní kvalita zase zpátky. Sice tam vůbec není Owen (to se dalo čekat), ale Julie to bije stejně dobře - s výraznou pomocí Pana Popelnice :). Pohltit!!!
Moc jsem se těšil na další díl a bylo to zase vynikající a trochu jiné. Poznal jsem pár nových míst v Evropě a zjistil, že matku dítěte a zároveň nejlepší lovkyni vážně naštvat nechcete.... Koupím jednoho malého shoggotha. :-D
Ten ženský pohled na věc je tu znát a tak bych rád věděl kolik textu napsala Sarah a kolik Larry. Není to špatné a dávám tři a půl bodu.
Dlouho jsem tento díl odkládala, protože není načtený v mistrném Jiříkově podání, ale vlastně jako bych jej při čtení skoro slyšela. Dějově oproti jiným dílům lehoulince podprůměrný a chyběl mi tam klasický Correiův smysl pro humor, ale stejně se to četlo dobře a svižně... A co si víc přát od výplachu hlavy? :-)