Lovec draků
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332971/mid_lovec-draku-tvO-332971.jpg
5
2421
2421
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku (cca první 4 kapitoly), mě kniha nijak zvlášť nezaujala. Ale vyplatí se vydržet a dočíst do konce. ;-) Ke konci velice napínavé a čtivé. :-)
Knížku mi donesla kolegyně. Přiznám se, že jsem ji otvírala s jistou skepsí a obavami, že mi nepřinese víc než emoční vývar. ALE jsem mile překvapena. Příběh se odvíjí nenásilně, vývojové zvraty nepůsobí jako snaha o výjimečnost. Při popisu drsnějších momentů došlo i na strach o hlavní postavy. Největším přínosem je pro mne bližší setkání se s Afghanistánem. Kniha mne přiměla vylovit ze svého povědomí obrázek o zdejším dění, sestavený do určité míry médii a zamyslet se .. A třeba načíst i něco víc.
Prostě nádhera, ani jsem ji nestačila dát do kolonky -právě čtené-
"Pro tebe třeba tisíckrát" To je věta, kterou si budu pamatovat již navždy.
Příběh byl jako houba nacucaná emocemi a autor těch téměř čtyři sta stran nědělal nic jiného, než že tu houbu mačkal a mačkal, aby z ní vymáčkl ještě dojemnější a emotivnější zápletku...a já jsem mu to prostě nevěřila. I když normálně brečím skoro u všeho, musím říct, že u této knihy mi neukápla ani slza. Celý děj mi přišel tak prvoplánově vykonstruovaný právě jen za účelem ve čtenáři vyvolat emoce s velkým E, až mi to celý příběh úplně znechutilo a já jsem knihu dočetla jen se sebezapřením.
Budu si to muset přečíst minimálně ještě jednou, pro samé slzy se mi slova rozmazávala...
Krásný, napínavý příběh. Kniha, která patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl. Děj je opravdu strhující a nenechá vás vydechnout. A krom toho všeho, vám i poodkryje roušku, kterou je zahalena země, která je v dnešní době vnímána tak negativně. Ano i Afghánistán měl a má svou krásu, pěkné zvyky, dobré obyvatele, kteří si toho vytrpěli mnoho (ať už od Sovětů nebo Tálibánu) a s tím, co se v tomto válkami zmítaném státě dělo, pramálo zmohli... Najdou se však příležitosti, kdy i jedinec může pomoci, někomu, pro koho je záchrana tak vzdálená. I tato kniha samotná je prostředek k prozření a pomůže mnoha lidem k pochopení... a za to patří autorovi neskonalý dík... 100%
Khaled Hosseini ve své prvotině ukázal, že je především skvělý vypravěč. V příběhu o zradě a výčitkách svědomí, před kterými se nedá utéct, se zaobírá téměř výhradně mužským světem a hlavní hrdina určitě není z postav, které by si čtenář vysloveně zamiloval. Přesto je to román, který jsem přečetla v podstatě jedním dechem. Škoda jenom přehršle všech těch příznačných náhod a paradoxních situací. Když se kruh uzavřel už asi popáté, byla jsem jednoduše předávkovaná. A pak taky to klišé s Ásefovým původem. Ale když se to vezme kolem a kolem, nepovažuju to za až tak výrazné vady na kráse jinak silného příběhu.
Lovec draků je ale také připomenutím, jak lehko se dá zneužít náboženství. O to mrazivějším, když islámští fundamentalisté zůstávají naprosto reálnou a od dob napsání tohoto románu spíše rostoucí hrozbou.
85 %
Strhující kniha. Postupně graduje, má velmi silný příběh i poselství. Výborně napsáno.
Úžasný příběh a strhující způsob vyprávění. Nejlepší kniha, jakou jsem za poslední rok četla. A určitě ne má poslední od tohoto autora.
Třeba jednou, za sto, za dvěstě let bude Afghánistán zemí klidnou a snesitelnou pro vlastní obyvatele i okolní svět. Moc bych jim to přála. Pokud se tak stane, bude to i (malinkatou) zásluhou této knihy, jejího autora a jemu podobných lidí.
Knihy si chodím půjčovat do místní knihovny, stejně tak jsem si zde půjčila i knihu Lovec draků. Ale po přečtení jsem se rozhodla si ji koupit do mé knihotéky a jednou se k ní vrátit. Pan Hoseini je neskutečný talent.
Musím sa priznať , že túto knihu som odkladala cca 4 roky nechcelo sa mi ani ju otvoriť ani 1 stranu prečítať a nebola to ani prvá kniha, od tohto spisovateľa, ktorú som čítala.Moja prvotina bola posledná kniha od neho čo vyšla pod názvom A hory odpovedali bola pre mňa vynikajúca napriek niektorým komentárom v znení: najslabšia zo všetkých 3.Musim podoktnúť, že mali máličko pravdu táto kniha predčí tú jeho poslednú.Majster šarkanov je fantastciká kniha opisujúca situáciu v 70.rokoch v Afganistane, kultúru, zvyky,.... Nikdy som sa nezaujímala o Afaganistan bola to krajina pre mňa nezaujímava, spinavá,....., ale po tejto knihe si uvedomujem, že nie vždy to tak bolo mala svoju krásu v očiach ľudí milujúci túto zem.
"kradnem vetu od s.macuska táto ma dojala najviac :"Je mnoho afgánských dětí, ale tak málo dětství."
Chvílemi je těžké překonat dojetí a udržet slzy. Zároveň je to skvělý obraz nám tak neznámé afgánské společnosti. Přestože konec byl pro mě trochu rozporuplný až nafouknutý, knížky si vážně cením!
"Je mnoho afgánských dětí, ale tak málo dětství."
O Afghánistámu jsem krom novinových zpráv a několika zmínek v zeměpise nic nečetla. Takže už samotné prostředí, zvyky, kultura tak jiné a neznámé pro mne činí knihu zvláštní. Vlastní příběh se mi líbil, byť byl do jisté míry předvídatelný. Nejkrásnější bylo Hasanovo upřímné, bezpodmínečné přátelství. Popis života ve válkou zničené zemi čte člověk se staženým hrdlem.
Asi tak od strany 200 si připravte kapesníky a nechoďte moc mezi lidi, nebudou chápat, proč jste tak ubulený a oteklý.
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Bezvadná,opravdu čtivá kniha.