Lovec draků
Khaled Hosseini
Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.... celý text
Přidat komentář
Na knihu mě upozornila moje dávná kamarádka a měla pravdu - je to bestseller. Už jsem o Afghánistánu něco četla, ale toto je příběh, který chytí za srdce.
Nebýt doporučení od mé známé, o které vím, že má "dobrý vkus", tak bych si tuto knihu nikdy nepřečetla, protože věta z přebalu knihy "drama z Afghanistánu" by mě docela jistě odradila. Nakonec jsem, sice s mírnými obavami, knihu přečetla a ... nelituji. Klidnější začátek a dramatický konec, navíc skvělá "učebnice" o afghánské mentalitě. Nemohu než doporučit.
Nikdy jsem nečetla knihu z této země, měla jsem z toho trochu obavu, ale jsem nadšená. Přečetla jsem ji "jedním dechem", byla úchvatná a úplně jiná, než co jsem do dneška četla.
Knihu jsem si vzala na dovolenku - nebyl to moc dobrý nápad:) válet si šunky u moře a číst o něčem takovém - jiný svět, děsivý, nelidský, asi se nám tady mnohým ani nechce věřit, že by se tak někde mohlo doopravdy žít. Dala bych to jako povinnou četbu...
Z toho mrazí. Doslova. Málokdo se odtrhne. Ten dvojí afgánský metr – buďme rádi, že žijeme, kde žijeme, a kdy tam žijeme. Z knihy čiší i neuvěřitelná pokora hlavního hrdiny. Oproti popisu na obálce si nemyslím, že kniha neobsahuje sentiment (je ho tam poměrně dost), ale copak je to na škodu?
Nejprve se mi do téhle knihy nechtělo, dílo z daného prostředí mě prostě nelákalo. Dala jsem ale na doporučení, začetla se a rozhodně ani na chvíli nelitovala. Je to velmi zvláštní příběh, jedinečný a lidský ( i když někdy tedy spíš nelidský). Nejsem žádná citlivka, ale některé části mě donutily i zaslzet no a na konci už jsem se tedy neudržela. Zajímavé je i seznámení se s historií země.
Jedna z knih, které se vám vryjí do paměti a už v ní zůstanou... Jak se jednou začtete, tak už ji musíte dočíst. Autor výjimečně vystihuje myšlenkové pochody malého chlapce dychtivého po otcově lásce, dospívajícího chlapce, kterým hlodá černé svědomí, a dospělého muže, který přestává snít a doufat, a začíná činit. A kniha je o společné cestě a cíli těchto zdánlivě úplně odlišných osob, které představuje hlavní hrdina.
Zatím jsem snad žádnou knihu nemohla doporučit všem známým - bez ohledu na pohlaví, věk, oblíbenou literaturu atd. - ale myslím, že jsem ji našla :-)
Tak do tří čtvrtin knihy to u mě bylo na čtyři hvězdy, nakonec jsem vytáhla i pátou. Když mě to chytne za srdce, nemůžu jinak. Místy mi příběh sice připadal až moc takový hollywoodský a lehce prvoplánový, ale zároveň v něm bylo hodně lidskosti (a ta autorova schopnost dojmout ne k slzám, ale přímo k přívalu slz je neuvěřitelná!). Ráda bych si od Hosseiniho přečetla i další knihy, i když se podle anotací obávám, jestli nebudou všechny tak trochu na jedno brdo.. Každopádně Lovec draků skvělý!
Nádhera !!! Stejně jako u " Tisíců planoucích sluncí" jsem probrečela hodně stran......
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla, stále se k ní v myšlenkách vracím, silný a emotivní příběh
Lovec draků je úžasná a čtivá knížka, což mě na ní dosti překvapilo. Nikdy by mě nenapadlo, že kniha, která je vlastně částečně vymyšlený životopis a její děj je zasazen do Afghánistánu (posléze do americké Afghánské menšiny), mě bude tolik bavit. Tyhle knížky jsem nikdy příliš nečetl, ale tahle mě docela bavila. Je plná té, řekl bych, reálné akce. To napětí, když člověk utíká z Afghánistánu nebo naopak do něj jede pro malého klučinu je něco, co se dá opravdu zažít. Je to akční, ale ne tím způsobem, že všude lítají auta a všechno kolem vybuchuje. To mně na ní přišlo vážně super.
Silny, krasny pribeh, ktery cloveka doslova na nekterych mistech sokuje. Po precteni knihy jsem rada za sve vsedni bezne problemy a starosti:) Urcite si casem prectu i dalsi knihu od tohoto autora (A hory odpovedely), jeho styl psani je mi sympaticky.
Už dlouho jsem nečetla tak zvláštní a emotivní příběh. O životě v Afghánistánu, zvláště ve válečných dobách, se toho u nás moc nedozvíme. A je hodně těžké číst o všech těch hrůzách, které se udály v životech obyčejných prostých lidí. Není to lehké čtení, i když na konci je snad trochu naděje.
Velmi krásný a smutný příběh dvou kamarádů.Kniha se četla jedním dechem a můžu jen doporučit si ji přečíst.
Lovce draků jsem četla až po knize "A hory odpověděly", takže ji vnímám trošku slabší, nicméně stále jako hluboký lidský příběh z ,pro nás, trochu exotického prostředí plného bolesti i krásy.
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
2007 | Lovec draků |
2013 | A hory odpověděly |
2008 | Tisíce planoucích sluncí |
2018 | Mořská modlitba |
Skvělá kniha, ale na Tisíce planoucích sluncí nemá.