Lustr pro papeže
Jan Tománek
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418913/bmid_lustr-pro-papeze-A9l-418913.jpg
5
721
721
"Skutečný příběh z pekla normalizačních lágrů" Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si populární hudby a veselých filmů. Skutečný příběh z dávno zapomenutého minkovického pekla, vězni přezdívaného Minkau – podle nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, se kterým si ten český v ničem nezadal...... celý text
Přidat komentář
Hodně silné téma, které si i po těch letech zasluhuje 5*. Navíc, když jsem tu dobu prožíval a hrdina je jen o 2 roky starší. V těch 70. letech jsme na čundru běžně hráli v hospodách Kryla. Když ne Bratříčka, tak určitě Anděla či Morituri. Asi jsme měli kliku. Nevím, jak Preciosa, ale u nás ve Škodovce měli muklové stejné normy jako civilové. To byla ale "jen" zostřená dvojka pro recidivisty. Ne pro politické. Přece jen se mezi nimi pohybovalo hodně civilů a nějaká zvěrstva si bachaři nemohli dovolit.
Asi by si ale tato kniha zasloužila větší rozsah a lepší literární zpracování.
Noooo, tak tušila jsem, že tehdejší věznice asi nebyly žádný med, natož že by svou brutalitou mohly směle konkurovat koncentračním táborům!?!?!
Nejsmutnější na tom je to, že se toto ve světě stále asi děje.
Nicméně, pokud budu hodnotit knihu jako takovou, tak jsem čekala propracovanější příběh, který by mi třeba i nabídl právě vrácení se zpět domů do běžného života. Bylo to "jen" jednolité popisování týrání vězňů, na které jsem občas neměla žaludek a tak stránky přeskakovala.
Mezi spoustou knih, popisujících zvěrstva nacistů páchané v Osvětimi, by rozhodně neměla zapadnout tahle, která líčí šílenosti v našich komunistických lágrech. Silný příběh, který se i přes všechny ty hrůzy dobře četl.
Maličká útlá knížečka a v ní obrovsky silný příběh. Jak jinak z období komunismu, kdy mladická "blbina" spustí proud šílených událostí.
"Přemýšlím, že jsem nikdy nechápal, jak bylo možné, že lidé mlčeli, když se dral k moci Hitler a pak u nás Gottwald. Jak mlčeli, když přijely v osmašedesátém tanky, a pak jim to vydrželo dalších dvacet let.
A dnes, když opět mlčí, tomu už bohužel rozumím a je mi do breku z toho, že se nikdy nepoučí."
Přečteno za pár hodin, ale pocity zůstanou navždy...
Kniha se silným dějem, místy jsem na to neměla žaludek. Každopádně přečetla jsem ji jedním dechem. Jediné, co mi opravdu vadilo, byl slang z trampského okolí. Jakožto dospívající, která celkově slang neovládá, mi dělalo často problém domyslet si, co ono slovo znamená. Knihu ale rozhodně doporučuji, kvůli tomu, co nám připomíná.
Tak tohle bylo něco! Měla jsem problém knihu přečíst, ne protože by mě nebavila, ale proto, jak byla drsná. Tohle by si měl přečíst každý.
Tak tohle jsem vážně nečekala. Neskutečně silný příběh, který by si měl přečíst každý a měl by se stát povinnou četbou.
Tak tohle je hodně silný příběh, příběh lidí, kteří ho bohužel žili. Podobná zvěrstva, jaká prožívali lidé v koncentračních táborech za 2.sv. války, za která nebyl nikdo potrestán a o kterých se nesmělo mluvit. Knihu doporučuji všem kdo se chystají k volbám, aby měli jasno koho už nikdy nevolit.
“Nemělo cenu cokoli říkat. Nerozuměli by mi. Nikdo by nerozuměl tomu, co jsem tam zažil. Nejde to vyprávět, nedá se to pochopit. Ani ti nejbližší doma to nepochopí.”
Jen zopakuji již napsané: zařadit jako povinnou četbu a co nejvíce tuto a jí podobné knihy šířit mezi lidmi, kteří nezažili, nevěděli nebo bohužel raději zapomněli.
Zaradila bych mezi povinnou cetbu, at uz se nikdy neopakuje.. Pribeh podobny knize z zenske veznice z dob komunismu "Byly jsme tam taky", take doporucuji. Obe utle, ale velmi silne svymi pribehy.
Až se nechce věřit, že tohle bylo možné. Ale bylo to tak. Možná se to nestalo všechno jednomu člověku, ale dělo se to. Knížka vychází ze skutečných příběhů. Nezapomínejme.
Prosím,čtěte - ať není zapomenuto !!!!
"V komunistických lágrech zemřelo ( bylo utýráno) přes 4 000 nevinných lidí ,
popraveno bylo 248. "
Někteří dozorci se chovali stejně jako nacisté.
" Přemýšlím, že jsem nikdy nechápal, jak bylo možné, že lidé mlčeli, když se dral k moci Hitler a pak u nás Gottwald. Jak mlčeli, když přijely v osmašedesátém tanky, a pak jim to vydrželo dalších dvacet let.
A dnes, když opět mlčíme, tomu už bohužel rozumím a je mi do breku z toho, že se nikdy nepoučíme."
" A mlčet znamená podílet se. "
Prosím, nemlčme - mluvme, nezapomínejme!
( prastrýc v Jáchymově, zemřel doma na následky nemoci z ozáření)
Neuvěřitelná nespravedlnost a krutost. Ten pocit bezmoci ve mne zůstal doposud. Stojí za přečtení.
Úžasně zpracované téma, přesně tohle vede k preciznímu poznávání historie. Ano, nepotrestaní bachaři, kteří projevovali své fantastické charaktery ve vztahu k vězňům. Ano, hrůzy konkrétních komunistů, i těch nejmenších koleček systému. Přesto všechno mělo svůj počátek. A ten byl v tom malém zamindrákovaném človíčku, který našeho hrdinu UDAL. A udavači bohužel provázejí náš život v našem státě po celé období jeho trvání. A dnes mi přijde, jakoby přibývali a už se ani příliš nechovávají za anonymní oznamovatele.
V knize mě naprosto dostal kontrast mezi drsnou realitou a selankou většinové společnosti, která nevidí, neslyší...
Jak málo stačilo, aby komunisti udělali člověku ze života peklo. Taková banalita, jedno slovo, jedna písnička, jeden život v háji. Strašný zmar, strašný smutek.
Ke knize samotné nemám jediné slovo výhrady. Je silná, na dřeň odžitá.
Ovšem pisatel anotace poněkud přestřelil - myslím, že mezi Minkovicemi a KL Auschwitz-Birkenau bychom pár rozdílů našli... A taky mám trochu problém se zmínkou těch, "kteří si užívali populární hudby a veselých filmů". Jasně, s časovým ukotvením prostřednictvím popkulturxních odkazů pracuje i sám autor, ale napsáno v anotaci to vyznívá buď jako kolektivní obžaloba, nebo špatný marketingový tah.
No to co napíše život by snad ani nikdo nevymyslel. Můj dědeček byl v 50letech dva roky v Jáchymově. Vrátil se s podlomeným zdravím a o ničem co prožil nikdy nemluvil. Teď mám tedy aspoň představu.........
Štítky knihy
vězení, věznice normalizace (1969-1989) političtí vězni pracovní tábory mládež zločiny komunismu tramping komunistický režim oběti komunismu podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2019 |  Lustr pro papeže |
| 2023 |  Průvodce králičí norou |
| 2022 | Válka se stromy |
| 2021 | Archa knih |
| 2022 |  Kronika doby covidové |
Nevím, proč si v poslední době vybírám samá temná témata. Knihu jsem četla proto, že se podobný příběh stal kamarádovi mých rodičů, také skončil nevinně v Jáchymově. A i já jsem jezdila na vandry, a jak už tu někdo psal, zpívali jsme si Kryla, Hutku...
Ale ke knize - brutální, hrozné, možná až horší zacházení než v koncentračních táborech. Ve vězních chtěli dozorci vzbudit stejný pocit - bezmoc, nemyslet, zlomit je a využít ke svým brutálním "hrátkám."