Madynka
Astrid Lindgren
Milé a rošťácké příběhy z pera u dětí oblíbené autorky potěší hlavně malé čtenářky. Madynka je sedmiletá, trochu nezkrotná a úžasnými nápady překypující holčička. Žije s rodiči a mladší sestřičkou Lízou na venkově. A protože svou malou sestru miluje, vymýšlí pro její zábavu nevšední radovánky, které se jí ale obvykle tak trochu vymknou z rukou. Sestřičky prožívají báječné dětství a vůbec jim nevadí, že nad jejich neuvěřitelnými kousky vstávají dospělým občas vlasy na hlavě.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 2004 , Albatros (ČR)Originální název:
Madicken, 1960
více info...
Přidat komentář
Madynku jsem milovala už jako dítě (taky ta knížka chudák podle toho vypadá), četla jsem jí pořád dokola. Tak jsem si řekla, že si jí po těch letech zopakuju a miluji jí pořád stejně i po těch letech. Takže jí stoprucentně můžu doporučit všem maminkám a jejich dětem.
Jak to ta Lindgrenová dělala, že tak věrně a humorně dokázala popsat dětskou duši? Otázku si kladu při čtení každé z jejích knih. Madynku jsme si "stoprucentně" užili jak děti, tak i předčítající rodiče.
Četla jsem ji jako přípravu na čtení s vnoučky a vždy po přečtení kapitoly jsem dceři vyprávěla, co holky zase vyvedly a jak by se k tomu asi stavěli dnešní rodiče. Je to příběh lásky v rodině, vyprávění o tam, jak by měly fungovat mezilidské vztahy. Zvláště krásná je postava Abbe Nilssona, strážného anděla obou holčiček. Doporučuji číst všem maminkám i babičkám, je to krásný návrat do doby dětství i mateřství.
Hezké a nápadité příběhy ze švédského venkova. Madynčiny eskapády jsou uvěřitelnější než ty Emilovy v Emilových skopičinách a dobrodružství realističtější než v Dětech z Bullerbynu. Navíc je tu vždy i nějaké poučení.
Krásný příběh z krásného prostředí. Všem malým i velkým vřele doporučuji tuto knihu, která pobaví i pohladí.
Moje detstvi, neskutecne vzpominky, radost i strach o Madynku a její sestru...
Milionkrat prectene, knizky od pani Lindgrenove jsou mym nekonecnym pribehem i v dospelosti.
Velmi milá kniha o dvou sestrách, které prožívají obyčejné, ale krásné dětství a poutá je sourozenecká láska.
Oba díly Madynky jsem pořídila na základě zdejších recenzí a oba předčily mé očekávání. Jedná se o jednotlivé příhody ze života Madynky a její sestry Lízy, které se odehrávají před sto lety. Jsou velmi realistické, na rozdíl od Dětí z Bullerbynu, které vykreslují ideální pohodové dětství, jaké by chtěl prožít každý, Madynka bez obalu řeší sociální otázky (chudoba, alkoholismus, dítě z neúplně rodiny...). Madynka sama je z velmi dobře situované rodiny, ale její nejbližší přátelé jsou na tom naopak. Madynka, Líza i jejich rodiče a služebná mají dobré srdce a snaží se pomáhat potřebným. Zvlášť oceňuji pokrokového tatínka, který ve dnech, kdy má služebná volno, myje podlahu. Knihu krásně doplňují něžné ilustrace.
S dcerou rády sledujeme i švédský seriál, který se v češtině jmenuje poněkud nesystematicky "Margitka" a Líza je Lisabeth. Stejně jako Ronja a Děti z Bullerbynu dobře kopíruje knižní předlohu, není jen "na motivy".
Stoprucentně doporučujeme!
Madynka bydlí na statku, který se jmenuje Letní vršek a je poblíž řeky. Správně se jmenuje Markéta, ale líbí se jí, když jí říkají Madynka. Má mladší sestru, kterou docela ráda zlobí, má totiž pořád nějaké nápady, například jak jí pozlobit nebo skákat s deštníkem ze střechy dřevníku, uvěznit svojí sestru ve studni a pak jí označit cedulí PĚKNÝ MALÝ OTROK NA PRODEJ, klouzat se po řece a další podivné blbosti. Jde jí to uskutečňovat, protože umí velice dobře lhát. (Obvykle jí to rodiče nakonec prokouknou a dostane sprda.)
Já mám mladšího bráchu, kterýho sice taky zlobim, ale jenom občas, a takové hnusné věci jako dělala Madynka své sestře mu nedělám.
8/10 V dětství jsem Madynku v domácí knihovně zdárně přehlížela, ale ukazuje se, že nezaslouženě. Laskavý humor a uvěřitelné dětské postavy, občas mi probleskla hlavou podobnost s Mikulášem od Goscinnyho.
(Albatros, 1998)
O několik let dřív, než jsem se seznámil s touto u nás velmi málo známou knihou Astrid Lindgrenové jsem si oblíbil filmy natočené právě na motivy této nádherné knihy a proto jsem ji sehnal a poprvé přečetl až v dospělosti. Velmi pěkné, poeticky laděné zcela všední příběhy Madynky a její mladší sestry Lízy na poklidném švédském venkově na počátku 20. století. Knize není co vytknout, jedna z mých nejoblíbenějších.
Četla jsem v březnu 2007. Podle mých poznámek:
Hezké, milé, nepohádkové, skutečné.
Prostě klasika od A. Lindgrenové - super, povedené, úžasné, veselé, milé.
Hodnotím pěti hvězdičkami.
Autorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Kniha nalezená v knihobudce. Mám moc ráda Astrid a její knihy. Bohužel pro Madynku patří Děti z Bullerbynu mezi mé nejoblíbenější knihy. Příběh to je v každém případě hezký, milý a veselý. Krásné čtení před spaním.