Magická setkání: Puzzle story
Jaroslav Čejka
Mozaikovitá „puzzlestory“ Magická setkání líčí podivuhodný život JUDr. Milana Stárka, mladého nadějného právníka, později vyloučeného z Advokátní komory ČR kvůli kontroverzním postojům k církevním restitucím. Kniha zachycuje jeho mezní zážitky ve dvaceti samostatných epizodách, ve kterých se setkává s různými historickými i mytologickými postavami od blanického rytíře Chvala z Kozojed přes rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, rabiho Löwa, pražského měšťana Jiřího Řečického popraveného po bitvě na Bílé hoře, císaře Josefa II., mladou ženu upálenou během čarodějnických procesů na Šumpersku, revolucionáře a udavače Karla Sabinu či manželku protektorátního ministra propagandy Emanuela Moravce až po „zlodějku“ sebevraždy populární zpěvačky a česky hovořící zvířecí reinkarnaci známého hrdiny osvobozeneckého hnutí v někdejších koloniích. Osobitý mix historie, sci-fi, humoru a satiry má ambice čtenáře nejen bavit a přitom nenásilně vzdělávat, ale především vyprovokovat je k samostatnému myšlení o zásadních problémech života jedince i společnosti v minulosti i současnosti.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
české povídkyAutorovy další knížky
| 2013 |  Odcizená krajina |
| 2015 | Zvěrolékařka na stopě |
| 2012 | Škola detektivů |
| 2018 | Slepé okno |
| 1989 | Hotelové povídky |
Jaroslav Čejka je autor velmi plodný a podle mého mínění i talentovaný, který si během své dlouhé literarární kariéry vyzkoušel řadu žánrů (stejně jako pseudonymů). A to, buďme kritičtí, více, či méně zdařile.
Magická setkání podle mého názoru patří k té první kategorii. Jedná se o serii povídek, vznikajících postupně, během let a volně spojených hlavní postavou, doktorem práv Stárkem a fantaskním motivem - setkáním (postupně stárnoucího) doktora Stárka s nějakou skutečnou či fikční postavou z oné "velké" české minulosti. A autor víceméně nechává na čtenáři, do jaké míry jsou tato setkání produktem halucionování, či zda je brát zcela vážně.
"Magická setkání" jako taková pak rámují život od mládí až po skutečné stáří, jsou jakými drobty skládačky, z nich by se měl nakonec vynořit smysl života. Což je jakési "metaposelství" celé povídkové sbírky. Která se mi jako celek líbila.
Leč neodpustím si ukápnout trochu jedu: povídky jsou psané v dlouhém časovém rozmezí (což je na nich vidět) a mají kvalitu povýtce kolísavou: některé jsou opravdu dobré, vtipné, jiné pak o poznání méně. (Slabě vyznívalo zejména setkání Stárka se Švejkem - dodávám, že ostatně jakákoli imitace geniálního Haška obvykle dopadne nedobře...).
Celkově však doporučuji k přečtení. Bonusem je krásná obálka.