Magie havranů
Margaret Rogerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503667/magie-havranu2ZLvQ5-3H6-.jpg
3
297
297
Jeden tah štětcem ji může stát život. Od autorky bestsellerů Kouzla rodu Thornů a Vespertina. Obyvatelé království víl jsou nesmrtelní. Proměnit v prach se mohou jen v okamžiku, kdy by chtěli cokoli stvořit či vyrobit. Lidé ovládající jakékoli řemeslo se proto těší jejich velkému obdivu. Isobel je talentovaná malířka a nabídku portrétovat podzimního prince Havrana vnímá jako šanci na skvělou budoucnost. Udělá však strašlivou chybu – do očí mu namaluje smrtelný smutek, slabost, která ho může stát život. Rozzuřený Havran odveze dívku do království víl, kde ji čeká soud. Po příjezdu se ale oba stanou terčem útoku a začnou být odkázáni jeden na druhého. Isobel má však v rukou mocnou zbraň. Její obrazy dokážou vyvolat city a emoce, což je hrozba, jaké vílí lid dosud nečelil. Použije dívka svoje umění v boji proti vílímu dvoru? Obstojí začínající láska mezi Havranem a Isobel ve světě, kde se za krásou skrývá zkaženost a cena za přežití může být děsivější než smrt samotná?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2022
,
Fragment (ČR)
Originální název:
An Enchantment of Ravens
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila. Svět víl v knihách mám velmi ráda. Kniha se četla velmi rychle až jsem se divoká, že už je konec. Nemám co vytknout.
Á, jak já se na tu knížku těšila a jak jsem teď dost zklamaná:D Po přečtení si říkám, co to sakra bylo? Nemělo to hlavu ani patu, dialogy byly jak kdybychom dávali náhodný generátor slov. Celkově příběh utíkal tak nějak jak se mu chtělo, stejně jako má pozornost. Tohle bohužel neee :( Tak ještě štěstí, že Kouzla rodu Thornů byla bombastická :)
Předem říkám, že toto je má první kniha od této autorky takže nemám porovnání. Každopádně se mi příběh velice líbil, takové oddychové čtení. Kniha byla čtivá a do posledních pár kapitol jsem stále nemohla odhadnout jak to tedy vlastně dopadne.
Jsem opravdu ráda, že tahle kniha od Margaret Rogerson u nás nevyšla jako první, protože by mě asi odradila od čtení jejích dalších knih. Jedná se o její prvotinu a na knize je to opravdu znát. Na druhou stranu, ale klobouk dolů za to, kam dokázala svoje psaní posunout. Když porovnám tuto knihu například s knihou Kouzla rodu Thornů je tam jasně vidět velký rozdíl v tom jak je kniha napsaná.
Nápad měla autorka poměrně dobrý, ale bohužel příběh jako takový byl nedotažený. Svět jako takový nám nebyl pořádně představen což je asi škoda, autorka si s ním mohla více pohrát. Děj jako takový spíše stagnoval a chvílemi se točil v kruhu. Našlo se pár zajímavějších momentů, ale převážně jsme sledovali nudné putování hlavních hrdinů s poměrně průhlednou zápletkou.
Hlavní postavy si mě nějak nedokázali získat a v průběhu knihy jsem si spíš získávala odstup než abych se s nimi sžila.
Jako plus hodnotím celkem čtivý styl psaní, který mě u knihy udržel i přestože mě děj až tak nebavil. Pokud jste tuto knihu od autorky četli jako první a díky tomu už se nechcete pouštět do dalších tak bych vás ráda ujistila, že ty další jsou lepší a klidně je zkuste.
Jéžiš, tak tohle bylo utrpení. Začátek a konec byly takové průměrné. Ale jinak to bylo strašně nudný, nezáživný, nezajímavý, nic se tam nedělo. Worldbuilding takový nijaký, nedotažený. Dost věcí tam nedává smysl třeba, že Havrana a Isobel někam vedou a drží jim ruce za zády a oni se přitom zvládají držet za ruce a spřádat plány o tom jak utečou, nikoho ze záporáků to překvapivě vůbec nezajímá.Ta romantická linka tomu ještě přidává na trapnosti. Celkově měla docela potenciál, ale nevyužitý. Postavy taky žádná sláva, k nikomu z nich jsem si nevytvořila žádnej vztah.
Je to prostě plagiát acotaru.
Ale zase musim říct, že Margaret Rogerson má docela solidní smysl pro humor a některé situace jsou celkem úsměvné.
Miluju Kouzla rodu Thornů, Vespertina byla taky docela fajn, ale tohle byla hrůza. Fujky, musela jsem mezitím na střídačku číst jinou knihu, abych to přečetla.
Takový pomalý večerníček, žádný velký akce, žádný velký zvraty, žádný velký děj.
Ale já od toho nic moc nečekala a i přes zbytečně roztahané dlouhé popisy jsem dostala vcelku pěkně napsanou POHÁDKU.
Takže pokud nechcete pro jednou nějakou nadupanou epickou fantasy, nepředvídatelné zvraty, či na míle daleko jiskřící romantiku, tak tohle je fajn volba.
Není všechno zlato, co se třpytí. ;-)
(SPOILER)
MAGIE HAVRANŮ
Začalo to jako společné čtení, ale po druhém dni, jsem nemohla knížku pustit a musela jsem jí dočíst.
Ze začátku dějová linka proudila pomalu, ale po další kapitole se začaly dít věci. I když děj mi hodně připomínal jednu dětskou pohádku, na kterou jsem se jako malá dívala, tak naštěstí to nabralo silné obrátky.
Hlavní hrdinka od úmrtí rodičů, žije s tetou v domku, nedaleko města. Hrdinka se živí, kreslením portrétů na zakázku, hlavně pro VILY, které jí platí kouzly. Víly zde jsou prohnané, i když nemohou lhát, pravdu se snaží překrucovat a při kouzlech tvoří háčky, které lidem časem uškodí.
Čím jednoduší a prostší kouzlo, tím vydrželo déle a bez háčků. Jednou se k ní doneslo, že měla kreslit podzimního prince. Od okamžiku, kdy ho začne kreslit, začíná k němu něco cítit, i když ví že je to nemožné, protože v DOBRÉM ZÁKONĚ je jasně zakázán vztah mezi vílou a člověkem. Samozřejmě je vždycky řešení.
Nakonec mě knížka opravdu nadchla.
Hodně se mi líbí, že je v knize důraz na umění, jako takové tak i obecné.
Na knihu jsem se velmi těšila, hrozně se mi líbila obálka, nakonec jsem ale trochu zklamaná.
Ze začátku sice stránky ubíhaly docela rychle a četlo se to dobře, ale tak od 100 stránky mě to přestalo bavit - svět je za mě takový nědodělaný, nepromyšlený, nedotažený, u spousty věcí jsem si říkala, jak to teda vlastně funguje, proč to tak je atd. Konec byl potom zase o trochu lepší.
Ani Isobel a další postavy jsem si moc neoblíbila, občas se chovali trochu, no... hloupě.
Zatím jsem od autorky jiné knihy nečetla, takže je zatím nemůžu s Magií havranů porovnat, ale určitě to chci napravit a přečíst si Kouzla rodu Thornů. Magie havranů mi sice přišla trochu nudná, nakonec ale nelituji, že jsem si ji přečetla a autorce dám ještě šanci.
za mě tedy super kniha, velice originální romantasy. Knížka má zajímavý a propracovaný svět a velice se mi líbila.
Ráda si ji přečtu znovu.
(SPOILER)
Autorka knihu postavila na zakázané lásce mezi dvěma hlavními postavami, ale ta láska je vytvořená z ničeho. Já vlastně do teď nevím, proč se Isobel s Havranem milují a upřímně ani moc nechápu celý ten svět. Isobel je bez rodičů a je nejlepší portrétistka a Havran je princ, který má v očích smutek, ale obávám se že tohle na velkolepou lásku nestačí.
Styl psaní mi také nesedl a občas na sebe jednotlivé pasáže nenavazují. Příkladem je, když Havranovi mají víly držet ruce za záda a Beladonna drží Isobel, ale zároveň se Isobel s Havranem drží za ruce a povídají si o svých plánech, jako kdyby byli sami. Celý svět je nedotažený, některé věci nedávají smysl, nebo si v mnoha ohledech protiřečí.
Vedlejší zápletka je bohužel opět závislá na té jejich lásce a tím pádem je nemastná neslaná, velkou část také tvoří cestování z jednoho místa na druhé a zase zpátky bez většího smyslu.
Velkým plusem jsou May a March, protože kdo by nechtěl párek kozích dětí.
"Jsi jako živá růže mezi voskovými květy. My možná trváme věčně, ale ty kveteš jasněji a voníš sladčeji a svými trny přitahuješ krev."
Je těžké věřit, že to vůbec je knížka od Margaret Rogerson, vzhledem k tomu, že Vespertina- Temná kněžka je 5 z 5* a naprosto úžasná. Co oceňuji je nápad s uměním. Isobel a Havran- chemie naprosto průměrná, čekala jsem víc. Bylo tam na mě až moc popisu a postavy víl se mi zdály strašně zvláštní. Moc mě to nebavilo, ani to nebylo moc poutavě napsáno, konec byl hodně zmatečný.
2,5 z 5 *
(SPOILER)
Tahle knížka je pro mě definicí fever dreamu. Mám toho tolik, že tady zase budeme týden, takže si připravte čajíček a jdeme na to.
Na knížku jsem se neskutečně těšila, už jen ta obálka je nádherná a anotace zněla mega slibně. A ze začátku jsem byla vážně nadšená, říkala jsem si, že knížka bude mít jisté místo v mých TOP 10 knihách přečtených za tento rok.
Celou polovinu knihy mě všechno neskutečně bavilo, užívala jsem si osobnost hlavní postavy Isobel, a hlavně Havrana, který byl ze začátku no, prostě dokonalý. A jejich dialogy byly geniální.
Otevřel se mi nový svět, který vypadal opravdu zajímavě a těšila jsem se, až se o něm v průběhu knihy dozvím více.
Jenže jakmile jsem se dostala za polovinu, všechno se jako lusknutím prstu změnilo.
Kromě toho, že mě Isobel začala neskutečně štvát a z Havrana, jedné z nejmocnějších a nejnebezpečnějších víl, se stala bábovka, se naprosto opustilo od původní zápletky.
A já si za tím stojím, že anotace píšou lidi, kteří ty knihy četli jen do poloviny, protože ta anotace je tak zavádějící!!!
Po prvních pár stránkách jsem se těšila na nějakou dobrodružnou fantasy o spiknutí, intrikách, vílí královské rodině, temné minulosti, zradách a nebezpečných dohodách, ale naděje na tohle všechno byla přesně v té polovině úplně pohřbena. World building taky ztroskotal, což mě neuvěřitelně mrzí. Spousta zmínek o vílích dvorech, o jejich vládcích, o zákonech, zvycích a záhadnostech, ale vysvětlení nebo podrobnějšího/přesnějšího schéma jsem se nedočkala. Měla jsem spoustu otázek na to, jak tam co funguje, ale odpovědi očividně nebyly důležité, protože jsme se místo toho zaměřovali na nesmysly.
Autorka vílám na začátku předepsala určitou charakteristiku, od které ale později opustila a víly se začaly chovat úplně random. Víly nejsou schopné cítit emoce, nechápou ani, co to emoce jsou a považují jejich cítění za slabost? A proč je jedna z nejmocnějších víl schopná je cítit? Co se jí stalo v minulosti? Ano prosím, tohle zní dokonale, chci vědět, jak to bude dál ALE NE! Nic takového. Dostaneme vysvětlení typu: “Bum, tady máš větičku, která ti to má jakože celé objasnit ty se divíš? Vždyť je to jasné už od začátku, nebo ne? PRÁVĚ ŽE NE.
Nejsem moc velký fanoušek té instantní lásky a tady se to opět potvrzuje. Všechno to šlo do kytek, když k sobě začali něco cítit. Zápletka i osobnosti postav Začalo to být extrémně nudné a nezajímavé a já se cítila strašně trapně za Isobel a Havrana. Za to, co tam předváděli-
Autorka se tak strašně moc snažila to nějak zachránit, v posledních asi pěti kapitolách to byl jeden náhodný plottwist za druhým, ale ve finále to pro mě účel nesplnilo a jen mě to víc naštvalo. Byly tam momenty, kdy asi autorka chtěla ve čtenáři vyvolat slzičky, ale já spíš jen brečela nad tím nevyužitým potenciálem první poloviny knihy.
A konec? Co to prosímvás bylo? Opravdu z toho mám zpětně pocit, že to byl jen nějaký divný sen, který mi nedává smysl.
Mám spoustu otázek ohledně toho, co se dělo potom. Je tam tolik věcí, na které bych chtěla znát odpovědi, ale hádám, že mám smůlu Působí to na mě, že prostě autorka v poslední chvíli chtěla ukázat, jak je to vlastně celé “dokonale promyšlené, ale jen si tím uškodila, protože přidala více nejasností a mezer!! Obecně mi ke skoro všemu chyběl DŮVOD.
Opravdu moc mě mrzí nenaplněný potenciál téhle knížky. První polovina je úžasná, slibuje krásný příběh, který si zamilujete, ale ve druhé polovině se to kostrbatě rozjede dolů z kopce, až to nakonec sletí ze skály.
Neříkám, že mě knížka zklamala, jen mě to mrzí. Jsem každopádně ráda, že jsem si ji konečně přečetla.
Zajímavý námět a zpracování? Jak pro koho, mě se to jakžtakž líbilo, ale kniha měla větší potenciál. Postavy byly málo propracované a u většiny jsem pátrala po něčem, co jejich činy a chování zapříčinilo. Možná bylo vše tak trochu více popsané, ale nijak zásadně mi to nevadilo. Sice to teda prodlužovalo děj a někomu by to mohlo připadat zdlouhavé. Svět byl vymyšlený dobře, to neříkám nic. Romantická linka byla taková.. inu průměrná.
Byla to první knížka od autorky co jsem četla, a tak jsem na ni neměla tak velká očekávání, to se asi otisklo i u mého hodnocení.
Knihu jsem přečetla za 2 dny, ale buďme upřímní. Tolik zbytečného popisování nezáživných detailů. Děj vlastně nic moc.. pro mě je to první dílo autorky, jsem zvědavá na další knihy
Začátek zajímavý, prostředek nudný, konec průměrný.
Pokud chcete knížku, při které nemusíte uvažovat a za dvě odpoledne přečtete, tak je to možná volba.
V porovnání s ostatními knihami autorky je hodně slabá.
Tahle knížka neměla tak dobré hodnocení, tak jsem trochu váhala, ale za mě si minimálně tři a půl hvězdiček zaslouží. Oceňuji autorku, že to psala v ich formě. Což znamená, že je to psáno z pohledu hlavní hrdinky.
To mám vždy ráda :). Ze začátku se mi to hodně líbilo, potom mi to přišlo trochu nudné a potom se mi zase konec líbil. Je to taková odpočinková knížka. Připadalo mi to jako taková YA pohádka. Ale když to shrnu ,tak mě knížka spíš mile překvapila.
Ráda bych vás poprosila, pokud jste si přečetli mojí recenzi, klikněte prosím na like ne z důvodu že se vám to líbilo, ale abych věděla, že si někdo přečetl mojí recenzi. Moc mě to potěší a moc děkuji :)
Vůbec nevím co to bylo, není možné, že toto psala stejná autorka jako Kouzla rodu Thornů.. Bylo to až děsivě nudné.
Štítky knihy
prvotina americká literatura víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2021 |  Kouzla rodu Thornů |
| 2022 | Temná kněžka |
| 2022 |  Magie havranů |
| 2023 | Tajemství domu Thornů |
Nečetlo se to špatně. Bohužel ne všechno dávalo smysl a ten konec byl místy absurdní. Docela průměr.