Máj
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471801/bmid_maj-m6v-471801.jpg
4
6100
6100
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Opravdu toto dílo moc nemusím a nechápu proč je pořád tak vychvalováno až do nebes.
Rozhodně jsem již četla mnohá lepší díla z poezie
Máj je dle mého názoru vrchol všeho co bylo v čechach napsano , ona uvaha o lasce, životě ,smrti a marnosti byti je jako utržena lavina četl jsem knihu snad stokrat a pořad to ma co dát ale musel jsem k tomuto nazoru zrát třicet let jako vino
Prvně jsem četla povinně... tak mě to nechytlo... Komu se kdy chtělo dělat něco z donucení? Ale později jsem ke knize dospěla a vzala ji do ruky z vlastního rozmaru. To bylo ono. Tehdy jsem začala vnímat děj, slovní obraty, lásku k zemi a lásku jako takovou... Bylo to nádherné, tragické a zůstane to věčně...
Musím se přiznat, že jsem se poněkud zdráhala k přečtení této knihy. Do čtení jsem se pustila spíše z povinnosti (povinná četba k maturitě). Zdráhala jsem se kvůli tomu, protože většina mladých lidí, si volí tuto knihu, která zaručuje prostou jistotu (ať už se koukáte na film - který je sice hezký, ale pořád to není ono. Zkrátka je to příběh, který zná snad každý.)
Nicméně, kniha mi přistála na stole jen proto, protože jsem věděla, že nic v naší školní knihovně nemáme (samozřejmě jsem opět všechno dávala na poslední chvíli).
Každopádně knihy opravdu nelituji! Je pravda, že je poněkud náročnější k přečtení - je dobré si nechat i určitý rozestup k přemýšlení. Zkrátka a jednoduše - Mácha si uměl pohrát se slovy ( úžasně použity umělecké jazykové prostředky). V knize je hodně popisována krajina, což je další plus pro mou malou duši!
Bohužel nemůžu mluvit k většině, ale myslím si, že kniha není ztrátou času. Ať už to máte povinné jako já a nebo ne. :-)
Moc příjemný pocit mi tato kniha nepřinesla, ani se mi moc dobře nečetla. Jedná se o klasiku. Předpokládám, že ji znovu asi číst nebudu, ale nikdy nevíte, přes to je na ni něco zajímavého, ale v porovnání s Kyticí má pro mě nižší uznání. Asi je to také tím, že je mnohem těžší na porozumění.
Mám doma faksimile 1. vydání Máje (rok vydání 1916), což je neuvěřitelně krásné jak na pohled, tak na čtení. Je to jako pohlazení starých dob, o kvalitě básně snad ani mluvit nemusím - pro mě je Karel Hynek Mácha no.1 ;)
Je to klenot naší literatury. Jazyk má Mácha opravdu vytříbený, ale děj mě spíše nudil. Po té jazykové stránce je to dílo hodné obdivu, ale jinak by šlo vše důležité vtěstnat na 3 stránky textu a bylo by.
K maturitě se hodí, hlavně díky tomu, jak je to krátké. A ne, že by to bylo nějak hrozné, jen už tuhle knihu pravděpodobně nikdy nevezmu do ruky, což se třeba o Kytici říct nedá.
Kája Máchů si asi trošku šlehnul než napsal toto zvěrstvo ne. Můj intelekt zřejmě nedosahuje ani k jeho patám, neboť jsem schopen pochopit nanéjvýš první tři verše. Nebýt maturity, tak se k tomuto dílu ani nedostanu, což by bylo asi dobře, jelikož zřejmě nejsem s to pojmout obsah této básně. Nuže dost bylo řečí, udělmež body. Toto veledílo ode mne získává jednoho bludišťáka.
Taky jsem ji četla k maturitě, ale líbila se mi a zřejmě si ji i koupím. Viděla jsem totiž přítiskové vydání s Erbenovou Kyticí
Knihu jsem četla jen kvůli tomu, že jí mám k matuře... Už nikdy víc bych to nečetla. Básně nejsou pro mě :D.
Ale každý na to má jiný pohled :)
Knihu jsem četla kvůli maturitě a asi už nikdy víc. Poezii zkrátka nemám ráda.
Noo přečteno kvůli referátu. Do maturity to nechci vidět :-D Jen legrace :-). Nádherné poetické dílo, četlo se velmi dobře, kdo to nezná ať honem shání :-)
Vrcholné dílo české poezie, základní stavební kámen moderní české poezie a Mácha jako jeden z „prokletých básníků“ u nás. Máj jako dílo má všechno, od prvotního nepřijetí pro svůj nihilismus a málo vlastenecký charakter na pozadí Národního obrození, až po nepochopení v dnešní době, ano, tak složité dílo to je, že většinou populace je i po svých 180 letech stále zcela nepochopeno.
Mácha zde skvěle pracuje až se surrealistickou přírodou, která má v Máji nezastupitelnou roli, nejde totiž o přírodu, jako takovou, nýbrž o jakousi živou entitu, tedy „Matku zemi“ (viz. deníky). Mácha zde staví do kontrastu pomíjivost lidského osudu (se kterým skvěle pracuje) oproti věčnosti přírody, která je nepomíjivá, věčná a stále se obnovující – Mácha dokonale pracuje s časem.
Ve své první rovině je sice dílo lehce obhájitelné jako báseň lásky (aneb zcestná interpretace na základních, ba dokonce středních školách), ale ve své podstatě je i láska sama pomíjivá, tak jako život člověka, který Mácha vnímá naprosto lhostejně a ústřední myšlenkou díla je pak právě pomíjivost (v čase).
Bohužel je zdejší hodnocení naprosto zkresleno nepochopením a neschopností správně nahlížet na text a nevnímáním mimotextové roviny.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
 |
Abelard Heloise |
|
An den Gräbern der Freunde |
|
An der Friedhofe |
 |
Básně bez nadpisů a zlomky |
|
Bez nadpisu (1) |
Autorovy další knížky
| 1954 | Máj |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 1959 | Pouť krkonošská |
| 1930 | Cikáni |
S tvorbou Karla Hynka Máchy jsem se poprvé seznámila již dříve a už tehdy si uvědomila, že právě Máj byl mnohdy čtenáři nepochopen. V knize totiž nad jednoduchým dějem převažují lyrické popisy.
Na mě samotnou nejvíce zapůsobila atmosféra jednotlivých částí básně a dokázala si mě získat autorovým osobitým stylem a svou symbolikou.
Zpočátku jsem byla přesvědčena, že kniha primárně pojedná o nešťastné lásce, ale skrývá se v ní toho mnohem víc – otázka lidské existence, plynoucí čas, podmanivá příroda.
Možná, že se nám už naše česká příroda nezdá ničím výjimečná. Možná, že už nám zevšedněla. (Žijeme v přemodernizované době, kdy dokážeme přírodu a život v ní nejen obdivovat, ale také ničit.) Při čtení Máchova Máje jsem si ale dokázala plně uvědomit všechnu tu opomíjenou krásu, kterou máme přímo na dosah ruky. Stačí jen otevřít oči.
I když se může někomu na první pohled zdát, že o lidském životě se toho z knihy moc nedozvíme, opak je pravdou – je tu zachycen v kontrastu s nespoutanou přírodou. Tento kontrast na mě velmi zapůsobil a umožnil mi o básni ještě více přemýšlet. Setkáváme se tu s vyobrazením pocitů marnosti, hledáním, pochybnostmi, lidským utrpením a bezmocí.
Myslím si, že člověku nestačí jednou si přečíst tuto báseň, aby ji doopravdy pochopil. Tato kniha se musí prožít. Jedině tak odkryjete tu krásu, kterou v sobě skrývá.