Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477043/bmid_majoneza-k-snidani-YVg-477043.jpg
4
909
909
Láska není příčinou vztahů, ale jejich důsledkem Nový samostatný román Markéty Lukáškové. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který nyní čeká na filmové zpracování. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Skrze své tituly se Markéta snaží šířit osvětu o vnímání psychických problémů. Ema měla s emocemi vždycky problém. Místo, aby je prožívala, raději je pitvá a sama si drží odstup i nadhled. Nejvíc ze všeho chce analyzovat lásku. Co je vlastně zač a proč třeba jejím rodičům zmizela? Proč zůstává tichá babička s despotickým dědou? Proč si její nejlepší kamarád nepřizná, kam ho táhne jeho srdce? Některé věci ale pochopíte jen tak, že se do nich namočíte, a proto se sama pustí do vztahového experimentu – na své první lásce.... celý text
Přidat komentář
Lukášková mě jako osoba baví, je svěží, zajímavá, poutavá. Líbí se mi její vyjadřování, vnímání světa a lehce kousavá ironie. Nečekala jsem tedy nic jiného než extra třídu, od první knihy, kterou od autorky budu číst. A ejhle chyba lávky.
Nechápejte mě špatně, vůbec to není zlé, ale nezapomenutelný poklad za mě také ne. Hlavní postava - Ema je divná, svá a zvláštní, ale asi tak jako leckterý jiný puberťák v jejím věku. Nějaké silnější pouto, či napojení na hlavní postavu se u mě nekonalo.
Její myšlenkové pochody a hokusy pokusy jsou také mnohdy prazvláštní, nevěrohodné a nelogické, ale konec konců to by u daně věkové kategorie asi nevadilo.
Ale na mě to celé působilo podivně našroubované a nerealistické. Což o to, autorka umí vyprávět hezky, s jazykem si zvládá pohrát. Neočekávala jsem ani žádný melodramatický příběh plný zvratů, ale vyprávění ze všedního života, plné zajímavých postav a neotřelých dialogů a tam vidím to úskalí.
Jakmile postavy otevřely pusu, tak šla kvalita dolů. Primárně u hlavní postavy.
Když k tomu přečteme velmi ucouraný začátek knihy, který mě vážně spíš odradil než navnadil ke čtení, dojem nebyl valný.
Zajímavé naopak bylo odkrývání příběhů členů rodiny, tam už jsme se dostali do daleko poutavějších pasáží.
Těšila jsem se na autorky odzbrojující smysl pro humor a dostal jsem spíš nálož pubescentního filozofovaní od hrdinky, které měla být tak zvláštní a jiná, až byla vlastně úplně fádní.
Kniha mě bavila, neobsahovala hluchá místa, děj příjemně ubíhal. Nebude ve mně rezonovat ani příběh ani její myšlenky, ale to se děje u málokteré knihy. Jsem spokojená.
Markéta Lukášková je v mojí knihovně stálicí. Nicméně musím přiznat, že jsem se s Emou, hlavní hrdinkou její nové knihy zpočátku tak trochu prala. Až o několik dní později při mytí nádobí jsem přišla na to proč. Protože byla prostě jiná. Nebyla stejná jako Tereza s Bárou (hrdinky předchozích knih) ani jako její vrstevnice. A to bylo přesně ONO! Autorka její charakter vystihla tak přesně, že jsem s její postavou měla zkrátka problém. Zvyknout si, sžít se, přijmout ji takovou, jaká byla. Což je ve společnosti obecně pořád dost velkej problém. Odlišnost samozřejmě není jediným tématem, které autorka otvírá, podnětů k zamyšlení je mnohem víc. Ale to už bych mohla rovnou napsat román. Za sebe rozhodně tuhle knížku moc doporučuji!
Co je to LÁSKA? Tak zněl Emin zápisek v deníku v den, kdy oslavila osmnácté narozeniny. Rozvod rodičů a odchod táty od rodiny ji trápil dodnes, přestože už od té doby uběhlo 10 let.
První stránky přečtené a vypadá to, že jsem zvolila knížku pro mládež, ale tahle Ema mě baví, už pro svojí jinakost, nízkou empatii a svéráznost. Díky tomu se mi postupně odkryly vztahy v rodině, dávné křivdy i tajemství. Přečtěte si taky, jak chutná první láska.
"Ale láska je jenom jedna, ten cit můžeš přece chovat ke kolika lidem chceš. To ti nikdo nemůže omezit. Není na to určená kapacita."
Pěkné čtení to bylo :-) kniha se moc hezky čte, což mám ráda. Děj není nijak složitý, vlastně by se dalo říct, že tam ani pořádně žádný není, ale to mi taky přišlo suprový :-).
Covid zasazený do příběhu mi přišel trochu nadbytečný, za mě bych tuhle část úplně vynechala, byť nemůžu říct, že by mě nějak vyloženě otravovala.
Jinak příjemná kniha, jedná čtenářská výzva splněna:-)
Kniha mě dostala, úplně. Snad nikoho neurazí, když napíšu, že kniha je vlastně "o ničem". O malé části života mladé holky a o vyprávění ne o moc větší části života členů její rodiny. Ale tohle nic je zkrátka boží a mě moc baví.
Co mi přišlo trochu na sílu, bylo jednak to, jak neohrabaně se Ema ptala členů rodiny na lásku, bylo to podle mě prostě divný. Stejně tak to, že o tom chtěla psát knihu a dělat experiment. Kdyby to bylo bez toho, víc to plynulo, bylo by to za mě lepší. Stejně tak úplně zbytečně zakomponovaná korona.
Mě kniha oslovila. Jiný pohled na vztahy a problémy kolem lásky. Některé pasáže zbytečně dlouhé, ale v zásadě nerušilo.
Přiznávám, že tahle kniha od Markéty Lukáškové je mou třetí a bohužel mě moc nebavila. Téma mezilidských vztahů je vždy čtivé a zajímavé, ala pitvání toho, co je vlastně láska, mi v podání dospělé dívky nějak nesedělo. Ema byla prostě ve všem jiná a mě neokouzlila. Trochu zklamání, ale ještě mi do sbírky chybí Vlaštovka. Losos a Panda zatím vedou.
Knížky od Markéty Lukáškové jsou láska a vždycky se nemůžu dočkat další :) tentokrát je hlavní postavou Ema, která je v mnoha směrech taková prostě jiná. Zpočátku jsem měla trochu problém se začíst a popravdě mi chybělo i více přímé řeči (začátky kapitol byly vždy hodně popisné). Nakonec jsem ale knihu přečetla za pár dní. Oceňuju zejména zasazení do aktuálního dění (covid) a snahu popsat podrobně vztahy tak, jak reálně v životě vypadají - někdy jsou ideální, jindy se lidi hádaj (a pak k sobě, když chtěj, zase najdou cestu) a někdy prostě člověk dokáže na někoho změnit názor, až když se dozví, co člověka formovalo a jaké životní události vedly k tomu, že se z něj stal takový člověk, jakým je.
Zpočátku jsem měla pocit, že čtu nějaký dívčí románek. Tak jsem si říkala, že se vracím do svých -náctin, kdy jsem tyhle věci ještě čítávala. A měla jsem trošku problém sžít se s hlavní postavou, svéráznou Emou. Pravděpodobně za to mohl věk této hrdinky, která má před maturitou. Pak jsem se ale postupně rozpomínala na svůj maturitní večírek, co jsem dělala, a hlavně jak jsem to měla s láskou já sama. O to tady totiž jde, dámy a pánové. O lásku - jak k ní přijdeme, proč ji ztrácíme a zase znovu nalézáme. Jo, je to klišé, ale díky Lukáškové poutavě sepsané a opravdu vás to donutí si zavzpomínat a popřemýšlet. A propos, pro mě je to také první covidová kniha. Možná si to mohla autorka odpustit, ale zase mě to tam nijak extra neprudilo a tak trochu to splnilo i svůj účel. ****1/2
Moje první kniha od Markéty Lukášové. Ze začátku jsem byla trochu rozpačitá, ale velmi rychle jsem se do knihy začetla a konec mě velmi dojal. Opět jsem si uvědomila, že věci nejsou vždy, jak se tváří a že soudy můžou a bývají předčasné.
Další kniha od paní Lukáškové a musím říct, že moc příjemná. Ale dle mého vede Losos v kaluži.
Pokud bylo jedním z cílů autorky vytvořit hlavní hrdinku zralou na profackování, protivnou a nesympatickou až k pláči, povedlo se jí to na výbornou!
Ema je tak chytrá, tak jiná, tak filozofující, tak nepřízemní! Nikdo ji nechápe, nikdo ji nerozumí. A samozřejmě je hrozně krásná. A její kluk je samozřejmě taky hrozně krásnej. A její nejlepší kamarád je gay. S hereckým nadáním samozřejmě. Fakt až takové klišé?
Snad jediné, pro co stojí za to knihu číst, jsou životní příběhy a osudy jednotlivých postav okolo Emy. Není vždycky všechno takové, jak se na první pohled zdá.
...I babička Dana, toho času ušlápnutá puťka pod nadvládou Radomíra, měla kdysi své sny a touhy... Zato Radomír se choval jako idiot odjakživa... A babička Růženka?
Obyčejné životy v rukou neobyčejne spisovatelky.
Je úsměvné kam nás naše životní prohry mohou dovést, že?
Přála bych si, aby, tak jako v této knize, ve které ukázala ostatním aktérům Ema, kde se skrývá jádro pudla, ukázal i mě někdo ten směr a pomohl mi, až se postupem času ztratím sama v sobě.
Ze začátku mi kniha přišla o ničem. Ema nebyla zrovna moje krevní skupina, ale zanedlouho se začaly rozkrývat i příběhy ostatních a to mě bavilo hodně.
Ach, my lidé, kolik toho víme vlastně o svojí rodině?
Posledních 150 stránek pro mě bylo nejzajímavějších z celé knihy a nakonec jako celek, to všechno bylo dost působivé čtení.
Moje první kniha od Markéty Lukáškové. A už ji mám pod kůží!
Nejprve jsem přemýšlela kam se ta kniha bude vyvíjet a o čem bude. Opět se ukazuje, že některé životní situace nejsou vždy takové jaké se zdají… A lidi druhé soudí a nevědí …
Bavil mě vypravěčský styl ana začátku poslední kapitoly mi visela v oku slza. A moc jsem si přála, aby příběh ještě pokračoval.
Kniha se mi dostala pod kůži. Oceňuji, že reaguje na současnou situaci v době pandemie. S tím jsem se setkala poprvé a bavilo mě to. Příběhy, které Ema sbírala jsem přímo hltala. Každá postava byla zajímavá a už jsem se nemohla dočkat, až bude další příběh o lásce a rozlousknu třeba proč se někdo nějak chová, nějak působí apod... I když to samozřejmě tak jednoduché není. Přiznávám, že kvůli komentářům jsem se bála číst, předpokládala jsem, že mě bude Ema rozčilovat, ale nevadila mi, mám pro ni pochopení....A tohle člověk nikdy neví, dokud to nezkusí....přečíst :) Doporučuji.
První jsem si myslela, že to je kniha o náctiletých a pro náctileté, ale nevadilo mi to, řekla jsem si, že se aspoň vrátím do pubertálních lásek a časem před maturou. Nakonec to ale byla kniha o dospělých, o tom, jak každý vnímá jinak tu stejnou věc a o tom, že nelze druhé lidi soudit, protože opravdu málokdy víme, co vše se za jejich činy schovává. Bavily mě příběhy dospělých, hrozně moc mi vadil Radomír, zasáhl mě popis, jak rodič vnímá rozvod svých rodičů a konec mě dojal k slzám. Krátká, ale silná kniha.
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy první láska verbální (slovní) komunikace romantika mezilidské vztahy kamarádi, přátelé vášeňAutorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Skvělá kniha.
Nikdy není nic, jak na první pohled vypadá - to je moto této knihy.
Ema je super holka - je svá, nenechá se ovlivnit okolím, a proto je mi sympatická. I přes to všechno si mnohé uvědomí a některé věci přehodnotí.
Na první pohled taková "dívčí" kniha, ale mě se tedy líbila moc......