Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477043/bmid_majoneza-k-snidani-YVg-477043.jpg
4
860
860
Láska není příčinou vztahů, ale jejich důsledkem Nový samostatný román Markéty Lukáškové. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který nyní čeká na filmové zpracování. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Skrze své tituly se Markéta snaží šířit osvětu o vnímání psychických problémů. Ema měla s emocemi vždycky problém. Místo, aby je prožívala, raději je pitvá a sama si drží odstup i nadhled. Nejvíc ze všeho chce analyzovat lásku. Co je vlastně zač a proč třeba jejím rodičům zmizela? Proč zůstává tichá babička s despotickým dědou? Proč si její nejlepší kamarád nepřizná, kam ho táhne jeho srdce? Některé věci ale pochopíte jen tak, že se do nich namočíte, a proto se sama pustí do vztahového experimentu – na své první lásce.... celý text
Přidat komentář
Nemohla jsem se dočkat další knihy od Lukáškové a opět předčila má očekávání. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení. Příběhy postav z knihy jsou dost reálné a snadno se do nich vtáhnete a prožijete jejich příběh spolu s nimi. Po dočtení jsem se nemohla a stále nemohu zbavit pocitu, že chci víc. Každou další knihou mě autorka překvapuje čím dál tím víc.
Tahle knížka se mi fakt líbila. Hlavní hrdinka postrádající jakoukoli empatii ke svému okolí a svou averzí k moderním technologiím je originální a neotřelá. Samozřejmě do doby, než se sama zamiluje.
Líbilo se mi jak autorka na rodinných příslušnících a přátelích hlavní hrdinky ukazuje různé podoby lásky. Navíc je kniha neuvěřitelně čtivá a chvílemi i vtipná a dojemná.
Tak jsem právě dočetla, pro mě tedy opět zklamání. Losos i Panda se mi od Lukáškové líbily moc, bavila mě na nich hlavně její ironie a spád, to se ale o Vlaštovce a nyní Majonéze říct nedá. Snad poprvé za celou dobu, co čtu knihy, se mi stalo, že jsem u hlavního hrdiny vůbec nevěděla, koho si mám vlastně představit. Ema je nejprve vykreslena jako intelektuálka postrádající jakékoliv emoce, aby se vzápětí bezhlavě zamilovala a toužila napsat knihu o lásce. Ta postava mi prostě přišla tak.... nelogická, nevím, jak to lépe popsat. Ani další postavy v knize ve mně nezanechaly žádný výrazný dojem, nic. Celý příběh mi přišel takový plytký, stejně jako ve Vlaštovce, vlastně v té knize "o nic moc nejde", nejvíce mě asi zaujaly popisy toho, jak se seznámili Emini rodiče a prarodiče, vyprávění Lukáškové celkem jde, co je ale naprostá katastrofa, jsou ty konverzace. Umělé, nepřirozené, chvíli jsem se až za ty lidi cítila trapně. Další knížku už asi nekoupím, vypadá to, že to už nebude ta ostrá a zábavná Lukášková, jakou byla na začátku, očividně se chce nořit více do hloubky, ale moc to prozatím neumí. Možná by bylo lepší se do toho více ponořit a nepsat knihu každý rok, takhle mám z toho pocit, že je to spíchnuto horkou jehlou, stejně jako předchozí kniha.
Ke knize vyjadruji svuj osobni nazor, ze se mi kniha nelibila, charaktery postav byly plitke, dej zmateny a prinos knihy (pro me) nulovy. Strucne receno - vubec me to nebavilo a byla to ztrata casu. Se vsi uctou a pokorou k autorce musim jeste dodat, ze se mi nelibila ani jedna jeji kniha, takze nejsem prekvapena.
Jedine, co mi na knize prijde zajimave je kontroverze, kterou vyvolava na socialnich sitich. Zejmena to, ze nazev knihy neni jeji napad a v neposledni rade i to, ze autorka na socialnich sitich v diskusich utocne komentuje lidi, kterym se kniha nelibi.
Na knihu jsem se hrozně těšila, ale nečekala jsem, že předčí má očekávání. Zamilovala jsem se do autorčina popisu lidí už v její prvotině a s každou další knížkou došlo ke zdokonalení. Můj zvyk je, že když je knížka fakt dobrá, čtu ji po kouskách, abych si ji užívala každý den trochu. Tohle se nedalo, totálně mě to vtáhlo a na konci jsem věděla, že ten příběh miluju a že bych si to dala hned ještě jednou nebo lépe hned druhý díl. V každé postavě jsem našla někoho ze svého okolí, který má nebo měl podobný život/ vztahy. Miluju tahle zamyšlení nad tím proč a jak se člověk chová ve vztahu potažmo k druhým lidem. Těším se na další knižku! Díky Markéto, jste skvělá s pokaždé mě dojímáte.
PS:Nemůžu se přestat smát přirovnání " i pohostinnost je v jeho podání jako říznutí cirkulárkou"
Ačkoliv mne anotace vůbec nenalákala, knihu jsem přečetla jedním dechem. Zapůsobilo to na mne moc romanticky a to není můj šálek kávy. Ale kniha samotná mne přesvědčila, o tom, že příběh zas až tak "sladký" není. Já jsem to vnímala jako citové drama, plné emocí, prožitků, úvah, propletených příběhů a zjištění jedné mladé ženy, že láska je životní téma, které se nedá jednoduše rozluštit a mnohokrát ani pochopit. Mezi řádky jsem si sama pro sebe domýšlela, co se autorka snažila světu říct, a někdy jsem měla pocit, že psala o tom, co jsem prožila já sama. V tom jsou mi knihy paní Lukáškové velice blízké a ráda se k nim vracím. Co kniha, to další perla (teda aspoň pro mne). Sama také píšu a tato autorka je mým velkým vzorem. Kéž bych jednou mohla být v psaní tak skvělá jako ona. Těším se na další knihu a moc doporučuji.
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy první láska verbální (slovní) komunikace romantika mezilidské vztahy kamarádi vášeň
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Stále se mezi mé nejoblíbenější knihy od autorky řadí první dvě, ale musím říct, že tahle byla skvělá, napůl odpočinková a přečetla jsem ji jedním dechem na lehátku u moře. Myslím, že příběh samotný brzy zapomenu, ale kniha mě donutila se zamyslet nad ústředním tématem - jak vzniká láska, a tohle nezapomenu určitě.