Měsíční zahrady

10.07.2015

Ze začátku jsem byla zmatená, ale vyplatilo se a byl z toho naprostý zážitek. Takže jedu dál :-D

16.06.2015

Najprv som sa bál, že to nedám. Autor vrhne čitateľa in medias res, veľké množstvo postáv, nevysvetlený princíp mágie. Ale potom som si povedal, že to skúsim, veď som zvládol aj Martinove litánie piesne ohňa a ľadu.
Oplatilo sa. Už hneď v prvej knihe som sa stotožnil s niektorými postavami a ponáral sa do zákulisia intríg a hier ascendentov.
Objektívne štyri hviezdy, subjektívnych päť.

03.06.2015

S knihami Stevena Eriksona, v československom prostredí považovaného za spasiteľa fantasy žánru, som sa stretol už takmer pred desiatimi rokmi, ale na začiatku štvrtej knihy série som boj s neustálym prílevom nových postáv vzdal. Teraz prišiel čas sa k tejto ospevovanej ságe vrátiť.

Erikson bezpochyby vytvoril (možno až prehnane) obrovský svet, vtisol mu unikátnu tvár, zaľudnil ho bezpočtom podivných rás, obohatil o do detailov prepracovanú históriu, vytvoril preň unikátny systém mágie a dodal množstvo originálnych prvkov, ktoré Malaz vyzdvihujú nad ostatné fantasy svety, ktoré sú si väčšinou veľmi podobné. Tento kolos však nedokáže zrozumiteľne predať. Autor čitateľa bez vysvetľovania hádže hneď do stredu diania a ten sa v neznámom prostredí s nedostatkom záchytných bodov orientuje len pomaly a ťažko. Je doslova zavalený tonami informácii a nemá čas ich spracovať, lebo sa naňho valia ďalšie mená a pojmy.

Samotný príbeh je mimoriadne ambiciózny, sledujeme množstvo rôznych dejových línii, ale u väčšiny z nich netušíme, čo je cieľom snaženia ich protagonistov. Každý má skryté ciele a plány, do hry vstupujú bohovia s ešte nejasnejšími zámermi a niektoré ich motivácie sa nevysvetlia ani do konca knihy (čo napríklad chcel dosiahnuť Kotilion tým, že posadol Líto sa zrejme nedozviem nikdy). Na konci sa to všetko pretne v epickom finále, ktoré ale pôsobí chaoticky a nasilu. Navyše keď človek začne uvažovať na konaním všetkých tých supersilných entít, tak sa musí diviť, prečo neriešili situácie inak a jednoduchšie – moc na to rozhodne mali.

Moji známi, čo už majú Eriksona načítaného, sa zhodujú na tom, že prvá kniha sa štýlom vymyká z ostatných kníh série a tie sú kvalitnejšie. Ostáva im len veriť, lebo Mesačné záhrady sú len nadpriemerným zmäteným zlepencom príbehov a prológom do omnoho väčšieho príbehu. 7-/10

27.02.2015

Knížka hned na prnví stránce nasadí úžasné tempo, během kterého se seznámíte s hrdiny a během celé knížky jich bude přibývat. Krása knížky se skrývá i v ději, kde postupem zjišťujete co se odehrávalo na jednom místě a za pár kapitol v té samé chvíli na jiném místě. Knížka s nádechem magie mně okouzlila. Je nutno se však soustředit, není to rozhodně na čtení způsobem - přečteno za hodinu.

09.02.2015

Jestli jste zvyklí, že začátku knihy je nějaký úvod do světa tak tady na to můžete rovnou zapomenout. Již na začátku se šlápne na plyn a do konce knihy se neubere na tempu. Čemuž pomáhá i hodně postav a jejich cílů, které si budete zpočátku plést (a do konce knihy se to nezlepší :-)).

07.02.2015

Velice zajímavý svět, fungování ascendentů a je zřejmé, že jde o výsledek kampaně v DnD (RPG hry). Z toho ovšem vyplývá i poněkud zploštění většiny postav - možná je chybou, že jsem těsně předtím četl Píseň ledu a ohně, kde jsou postavy prostě mnohem živější a komplexnější a díky jednání v téměř reálném světě působí hrozně živě. Postavy Malazu jsou určitě též skvělé, pokud se na ně dívám optikou RPG, ale každá z nich je prostě jistým způsobem "cool" a není tam zatím žádná, která by byla zajímavá třeba pouze svým charakterem. Je to dáno právě povahou světa, jeho magičností a epikou, nejde předvídat děj, protože vždy do něj může vstoupit ascendent či něco nepředvídatelného.
Knize dávám 3 hvězdy, protože si je určitě zaslouží. Svět je rozsáhlý a mě jakožto Pje a tvůrce strašně baví v náznacích skládat tvář světa, mytologii a zájmy všech stran. Avšak také si uvědomuju, že to není kniha perfektní. Ze začátku jsem měl problém s některými popisy, které na mě působily poněkud krkolomně (pak už jsem si buď zvykl nebo se autor zlepšil). Podobně se mi nelíbil náznak milostné scény mezi Besanou a Paranem - nějak to tam nepatřilo, byla to špatně uvedená scéna. Závěrečné vyvrcholení taktéž obsahuje na můj vkus až příliš postav, je to o chlup rychlejší, než se mi líbí, některá rozhodnutí postav pak působí jako hrozně unáhlená a nepromyšlená. Anomander (a Kruppe také) ale válí. Ovšem i třeba na něm zde je vidět, že je prostě příliš cool, ale jak říkám, musím si upravit optiku, kterou se na postavy dívám.

29.01.2015

Erikson má velmi zajímavý styl psaní...po prvním nahlédnutí (zhruba po 100 stránkách) jsem knihu odložil, ztrácel jsem se v postavách a čtenář hned od začátku byl vržen do dění. Nakonec jsem se ke knize vrátil po delší době a musím říct, že mě na podruhé nadchla. Perfektní popisy. Erikson dokáže čtenáře dějem pohltit. Rozhodně doporučuji. Důležitou pomůckou v knize je rejstřík postav a použitelná mapa.

25.01.2015

Zaujalo mne to, musím říct, že i velice překvapilo, ale protože je to dost dlouhá série nebudu ještě hodnotit. Navíc jak autor čtenáře hodil rovnou do vody mám v tom trošku zmatek. Ale autor píše dobře.

22.01.2015

Strašne temné a depresívne ale zaujímavé. Veľmi veľa postáv a vzťahov. Do konca knihy som nevedel presne čo a ako... budem čítať pokračovanie.

16.01.2015

Chvilku mi trvalo, než jsem se začal orientovat ve složitém ději. Erikson nic nevysvětluje, rovnou vás ponoří do dokonale promyšleného světa Malazské říše. Tento první díl ságy byl skvělý, ale teprve s dalšími díly jsem ho do dalších detailů správně pochopil. Je to výborný rozjezd celé série knih a já rychle začal shánět další díly.

25.10.2016 - přečteno podruhé a dojem je ještě lepší. Mnohé nejasnosti z prvního čtení jsem nyní již plně chápal a úžasný zážitek ze čtení tím pádem nebyl nijak narušen. Malaz mě opět zcela pohltil a moc se těším na další díly. 95%

02.01.2015

Asi na takovou knihu nemám mozkovnu. Napsané hezky, čtivé.
ALE.
Na mě nepřeberné množství postav, jmen, přezdívek, skupin, záměrů, intrik.
Kniha se čte hezky, ale myslím, že mi hrozně souvislostí uniklo. Chtělo by to přečíst ještě jednou, ale do toho se mi prostě nechce. Bohužel jsem knihu četla ve čtečce, takže jsem si nemohla listovat v seznamu postav a titulů, tak jsem i na konci knihy plavala v tom, kdo je asasín Darúdžistánu, kdo patří k Paličům mostů, kdo se s kým zná, nezná...

Takže za mě shrnuto a podtrženo. Kniha se čte pěkně, ale z těch několika set stran si pamatuji hrubý děj, ale nějaké nuance jsem vypouštěla...

Zkusím si ke druhému dílu vytisknout seznamy postav a třeba to bude lepší. Jeden díl ještě zkusím.

17.12.2014

Vcelku to jde, občas je to zmatené, ale pak vše dostane smysl a zapadne do sebe.

15.12.2014

a to fantasy nečtu. Nevím, z jakého důvodu jsem udělala vyjímku :-) Prvních 150 stránek byl porod, nic jsem nechápala, nerozuměla jsem postavám ani co chtěj a vlastně vůbec o čem to je. Ale na to jsem byla upozorněná, na ten informační maglajs. Pak jak když mávne kouzelným proutkem, všechno dostalo souvislost a pak jsem nemohla nic, než číst. Mám za sebou už celou sérii, a pane Eriksone, klobouk dolů...

08.12.2014

Nikdy jsem nečetl lepší fantasy. A mám strach, že Eriksona již nic nesundá z prvního místa!

22.10.2014

Strašili mě zmatečným dějem, miliardou postav a vůbec zahlcujícím přístupem autora ke čtenáři. Hloupost. Jako prvotní seznámení s žánrem fantasy bych sice prvního Eriksona nedoporučil, ostatní harcovníci žánru ale slastně mlaskají již právě od samotného Stevenova debutu. Od bitvy o Dřevnov přes Paranovu odyseu až k Whiskeyjackovi a jeho bandě; začátek dobrodružné jízdy vašeho života!

09.10.2014

Snažil jsem se, a to opravdu usilovně.
Nedal jsem to.

11.09.2014

Uuuf, byla to fuška :D Do zhruba poloviny knížky jsem četla s velikým soustředěním, aby mi pokud možno nic neuniklo. Když jsem konečně pochopila, o co všechno v knize jde, kdo je kdo a podobně, četba se stala naprostou obsesí. Druhou polovinu jsem takřka zhltla. Nicméně konec nebyl úplně takový, jako bych očekávala vzhledem k rozmanitosti příběhu a postav. Kniha je však velmi kvalitním počinem a už se velmi těším na další díly.

11.09.2014

Nemam v laske siahlo dlhe sagy, presperkovane opisy a tisic postav, ale tu to nejak sadlo.
*Velky neznamy svet so zvlastnym jedinecnym sposobom fungovania magie,s priamym zasahom bohov do deja.(nieco ako grecke baje sem tam posadnutost bohom, sem tam nejaky magicky predmet podsunuty spravnej postave)
*Vela postav ,kazda prida nieco male k pribehu, malu osobnu dramu a malicky kusok do velkej skladacky.
Celkom kniha stoji za precitanie.

03.07.2014

Erikson je uctievaný ako spisovateľ s obrovskou predstavivosťou. Otázkou však ostáva, či svoju predstavivosť vie primerane interpretovať. Nemyslím tým to, že Malazsku ságu rozvinul do 10 tučných kníh, ale o tom, že dáva čitateľovi priveľa.
a) Priveľmi veľký svet, v ktorom si treba poctivo prečítať slovníček na konci knihy a snažiť sa zamemorovať čo najviac, lebo postavy budú pribúdať a pribúdať.
b) Priveľmi komplikovanú históriu sveta - žiaden prequel ako "12 prsteňov bolo rozdáno medzi 12 rás..." ale rovno sme v nejakom kráľovstve, kde každý pozná jeho predošlú históriu a čitateľovi je predkladaná príliš neochotne, v náznakoch, či básňach. Kombinácia mien a rás + histórie postáv + celková zamotanosť deja = chaos, ktorý prevláda prvých 100-200 strán. Potom sa veci síce vykryštalizujú, ale žiadna výhra to nie je.
Totižto už aj tak do komplikovaného sveta potom začínajú vstupovať nové postavy či ríše, s novými zámermi, takže svet len rastie a rastie. Je to niečo ako keby sme otvárali nekonečnú ruskú matriošku. Z postavy vzíde iná postava a ochráni postavu, lebo má iný zámer a podobne. Osobne som si povedal, že takýmto štýlom môže kniha pokračovať do nekonečna, lebo hranice niesú definované (a čo ešte iné svety, ktorými sa dá dostať cez otvorené chodby?) zapliesť sa do konfliktu môže hocikto. Niekedy to preto pripomína ako keby ste čítali históriu nášho sveta, ale spomenúť musíte všetky štáty, ich politiku, zákulisné dianie a všetky dôležité dialógy. Apropo väčšina podstatného sa udeje v dialógoch a z nich sa dá aký-taký obraz o svete vytvoriť - a aj to zavisí od toho akú majú postavy náladu.
Podobne naladený je aj svet kúziel a mágie. Tu však je efekt opačný a celková tajuplnosť kúziel, chodieb a energie je nezvyčajná a pôsobí tajomne. Akurát tomu chýba hlavná postava, ktorej by čitateľ fandil. Osobne som chvíľkovo fandil rychlému Benovi a jeho boje preto boli fakt lahodné - no potom sa dej zase zameral na celkovú politickú situáciu a ja som len hovoril "Hrome, prečo teraz?" Celkovo čitateľ nefandí ani jednej ríši a je len nečinným pozorovateľom jej deja. Erikson si zrejme myslel, že osud celej ríše je prednejší pred postavami-pešiakmi, no opak je pravdou. Celkovo v celej knihe nie je uspokojivo opísaný ani jeden národ, nikto tu nieje preto zlý-dobrý. Preto by nám malo záležať na postavách, tie sú však (až na Kruppeho) zachmúrené a drsné a sem tam mrtvé.
Byť preto pozorovateľom niečoho, k čomu nemôžem zaujať stanovisko, kde nemôžem povedať či je konanie postáv morálne, alebo nie a kde postavy sú písané záhalene, každý s nejakou históriou je potom čitateľ len uväznený duch a spisovateľ nehrá fér. Keby boli definované hranice a zákony, mohli by sme prežívať aj emócie.