Vichr smrti
Steven Erikson (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26711/bmid_vichr-smrti-p9R-26711.jpeg
5
366
366
Malazská Kniha padlých série
< 7. díl >
Lederská říše, poháněná korupcí a sobectvím, se rozpadá. Císař Rhulad Sengar, obklopený pochlebníky a agenty svého úplatného kancléře, se propadá do šílenství. Všude se kují pikle. Říšská tajná policie vede zastrašovací válku proti vlastnímu lidu. Bloud, kdysi prozíravý bůh, náhle přestává vidět budoucnost. Chaos a děsivé síly se stahují ze všech stran. Na tomto rozbouřeném, zrádném pozadí se snaží říši opustit skupinka uprchlíků. Jedním z nich je Strach Sengar, hledající duši Skabandariho Krvookého, protože by tak mohl zachránit svého bratra císaře. Jenomže s ním putuje Skabandariho nejstarší a nejzatrpklejší nepřítel: Silchas Zmar, bratr Anomandera Dlouhý vlas. A nezahojené rány v jeho zádech nezpůsobil nikdo jiný než právě Skabandari. Motivy Silchase Zmara rozhodně nejsou jasné. A k domovu se blíží velká edurská flotila s válečníky vybranými z bezpočtu národů. A s ní připlouvají i Karsa Orlong a Icarium Zloděj životů – a oba hodlají zkřížit zbraně se samotným císařem. Jenomže při plavbě přes polovinu světa za sebou Tiste Edur zanechali záplavu krve. A taková krutost nemůže zůstat bez odezvy. Někdo za to musí zaplatit, pro někoho to zdaleka neskončilo… Vichr smrti je surový, drásavý příběh o válce, zradě a temné, nezvladatelné magii. Je to nanejvýš nápaditá epická fantasy vyprávěná tím nejnapínavějším stylem.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2009 , TalpressOriginální název:
Reaper's Gale, 2007
více info...
Přidat komentář
Tak sedmý díl je opravdu zase nářez. Od začátku je vidět, že Erikson to sakra umí a pěkně si se vším hraje (čtenář, postavy, děj). V klidu rozplétá desítky dějů, které se postupně začnou prolínat, spojovat, mizet a pak vznikají další nové. Kniha má cca 900 stran, kde není žádné hluché místo! Chvíle kde se čtenář směje nebo usmívá, střídají chvíle překvapení, zvratů a akce, které zas vystřídá smutek.
Jednoznačných 100%
Poprvé se sejdou téměř všichni hlavní hrdinové v jedné knize a díky tomu je to pořádnej nářez. Tak se začtěte a buďte svědky toho, jak se Karsa Orlong připravuje na souboj s císařem, který nemůže zemřít, buďte svědky toho, jak Icarium konečně najde místo, které tak dlouho hledal, buďte svědky nečekaných setkání starých přátel a především buďte svědky postupu malazských mariňáků Lederskou říší, postupu, který měl proběhnout beze svědků.
Víchr smrti nie je žiadna Plasmaticská prechádzka, ani Anarchia v Spojenom kráľovstve. Víchr smrti nie je ani exploit v pamäťových čípoch mozgu. Je to fúra punkových vypaľovačiek, kde jeden obraz rýchlo strieda druhý, je to drtivý nášup jednotlivých príbehov. Je to Exploited a zároveň Malomocnost prázdnoty, Paradox pôsobiaci ako Travex v Zóne A, skrátka Iné kafé, kde bohovia síce nedostávajú Screewdriver medzi rebrá ale niekedy schytajú pár po papuli, pričom ich nezachráni ani Shem 69 ani obrátené šestky 999. Tu svět se posral, na reťaziach nie je Visací zámek, zato reťazí je tu dosť. Bad Religion, tie božstvá a kulty nie sú síce žiadne Bikini ale poriadny Brajgl. Conflict strieda Konflikt, Crass by si na tom zgustli, žiadny One way systém sa nekoná, lebo všetko speje k významu menom Chaos. Ten Chaos nie je morálny ako Kropotkinova Anarchia a nie je ani veľmi individualistický ako Anarchia Proudhonova, Malatesta by sa asi divil, to Clash so svojim kolektivizmom by sa možno vzhliadli v Chromom, ale nie je to isté. Víchr smrti je skrátka môj Ex Tip pre všetkých Cripple bastards.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Měsíční zahrady |
| 2004 | Vzpomínky ledu |
| 2009 | Vichr smrti |
| 2012 | Chromý bůh |
| 2008 | Dům mrtvých |
Setkání dvou civilizací a intriky na nejvyšší úrovni. Dějově tak nasycené, až s toho přechází rozum. Spousta zásadních postav míří do Lederské říše, aby zde zásadně ovlivnily dění v Malazském světě. Chtěl bych napsat, že jde o nejlepší díl série, ale takovýto pocit mám po každém přečteném dílu a věřím, že po dalším to bude stejné. Série má prudce vzestupnou kvalitativní křivku a každý díl je lepší, než předchozí. Erikson navíc umí vymýšlet postavy, které by mohli mít každá vlastní knihu. A že jich je tady požehnaně. Vynikající.