Malé dobré zprávy
Martina Špinková
![Malé dobré zprávy Malé dobré zprávy](https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143662/male-dobre-zpravy-143662.jpg?v=1357069748)
Drobná dárková publikace, která potěší. Bezmála tisíckrát již lidé z Domácího hospice Cesta domů otevírali dveře domova, kde někdo umíral, a jeho blízcí mu chtěli být nablízku. Každé dveře byly jiné, každý osud za nimi také. Autorka vybrala pár desítek příběhů, které vás dojmou i potěší, možná vás zbaví strachu, ale především v nich asi potkáte kus sebe.... celý text
Přidat komentář
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Několik příběhů o odcházení z tohoto života, které sesbírali pracovníci domácího hospice. I když to jsou příběhy o smutných událostech, přece jen v nich často prosvítá naděje, radost i humor. Mohou samozřejmě vést i k zamyšlení - nad druhými, nad společností, nad našimi hodnotami, nad sebou samými. Příběhy malé rozsahem i počtem, ale velice doporučuji.
Za všechny jeden příběh:
Napiš si recept
Měli bychom se včas rozloučit, říci si věci, které si chceme říci, odpustit si, vyřešit nedořešené. To všechno Jitka věděla, neuměla to u své maminky uskutečnit. Věděla, že tu maminka už dlouho nebude. Věděla, že maminka ví, že umírá. Věděla, že maminka ví, že ona to ví. Obě ale byly mlčenlivé a ostýchavé a neuměly si to říci, žádná neuměla začít. Viselo to tam nad nimi, byt toho byl plný, ale nešlo s tím nic udělat.
Jitka si jednou ráno náhodou vzpomněla, že maminka peče o Vánocích jedno moc dobré cukroví, které ale ona neumí a neví, kde na něj najde recept. "Mami, prosím tě, jak děláš ty dvojbarevné preclíčky tety Máni? Máš je někde napsané?" zeptala se dcera matky v květnu. Jiný by se asi podivil, co to má za nápady před létem, ale maminka hned pochopila. "Nemám to napsané, ale umím to, napiš si recept." Jitka si vzala tužku a v kuchyni zalité odpoledním sluncem psala podle maminčina detailního diktátu recept na tajuplné vánoční cukroví. Neřekly si nic víc, ale obě věděly, proč si recept píší, věděly, že cukroví tu zůstane i tehdy, když maminka péct už nebude.
Víc se nestalo, ale stalo se vlastně hodně. Jitka zavřela svůj sešit s receptem a obě se usmály: obě si totiž s velkou úlevou všimly, že si tím receptem řekly právě to, co potřebovaly.
![knihovna1 knihovna1](https://www.databazeknih.cz/img/users/21_/218324/m_knihovna1-Cfe.jpg?v=1563527099)
Smutné téma, ale dojemné. Citlivě napsané zážitky a postřehy z praxe z domácí péče Cesta domů. Při čtení se mi vháněly slzy do očí a představy až toto nastane a přání, aby nenastalo. Ach jo :-(
![Gibis Gibis](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/133150/m_gibis-ynT.jpg?v=1565771457)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Tyhle malé zprávičky jsem si musela dávkovat, ač byly dobré. Z mnohých z nich mi zůstal zamlžený pohled a neubránila jsem se vzpomínkám na poslední chvíle mých blízkých. Po dočtení ale zůstal pěkný pocit a naděje, že až přijde čas, bude člověk mít to štěstí a odejde obklopen svými milými, třeba za pomoci někoho z Domácího hospice.
Autorovy další knížky
2017 | ![]() |
2015 | ![]() |
2011 | ![]() |
2006 | ![]() |
2016 | ![]() |
Krátké příběhy o odchodu ze života. Každý je jiný a přesto si jsou velmi podobné. Spojuje je láska a ochota udělat pro své blízké v jejich nejtěžších chvílích vše potřebné a tím pomoci vlastně i sobě se se smrtí vyrovnat a smířit.