Malé dobré zprávy přehled

31.07.2020

Krátké příběhy o odchodu ze života. Každý je jiný a přesto si jsou velmi podobné. Spojuje je láska a ochota udělat pro své blízké v jejich nejtěžších chvílích vše potřebné a tím pomoci vlastně i sobě se se smrtí vyrovnat a smířit.

19.04.2020

Několik příběhů o odcházení z tohoto života, které sesbírali pracovníci domácího hospice. I když to jsou příběhy o smutných událostech, přece jen v nich často prosvítá naděje, radost i humor. Mohou samozřejmě vést i k zamyšlení - nad druhými, nad společností, nad našimi hodnotami, nad sebou samými. Příběhy malé rozsahem i počtem, ale velice doporučuji.

Za všechny jeden příběh:
Napiš si recept
Měli bychom se včas rozloučit, říci si věci, které si chceme říci, odpustit si, vyřešit nedořešené. To všechno Jitka věděla, neuměla to u své maminky uskutečnit. Věděla, že tu maminka už dlouho nebude. Věděla, že maminka ví, že umírá. Věděla, že maminka ví, že ona to ví. Obě ale byly mlčenlivé a ostýchavé a neuměly si to říci, žádná neuměla začít. Viselo to tam nad nimi, byt toho byl plný, ale nešlo s tím nic udělat.
Jitka si jednou ráno náhodou vzpomněla, že maminka peče o Vánocích jedno moc dobré cukroví, které ale ona neumí a neví, kde na něj najde recept. "Mami, prosím tě, jak děláš ty dvojbarevné preclíčky tety Máni? Máš je někde napsané?" zeptala se dcera matky v květnu. Jiný by se asi podivil, co to má za nápady před létem, ale maminka hned pochopila. "Nemám to napsané, ale umím to, napiš si recept." Jitka si vzala tužku a v kuchyni zalité odpoledním sluncem psala podle maminčina detailního diktátu recept na tajuplné vánoční cukroví. Neřekly si nic víc, ale obě věděly, proč si recept píší, věděly, že cukroví tu zůstane i tehdy, když maminka péct už nebude.
Víc se nestalo, ale stalo se vlastně hodně. Jitka zavřela svůj sešit s receptem a obě se usmály: obě si totiž s velkou úlevou všimly, že si tím receptem řekly právě to, co potřebovaly.