Malé pikantní vraždy
Jussi Adler-Olsen
Černočerný obchodní nápad a mrazivě záhadná vražda V povídce Malé pikantní vraždy se setkáváme s Larsem Hvillingem Hansenem, který vede v podstatě obyčejný život. Až do chvíle, kdy ho opustí žena a on sám se navíc ocitne ve finanční tísni. Lars tak musí zvážit všechny možnosti. Naštěstí dostane senzační obchodní nápad! Vypozoruje, že ženy dokážou někdy mluvit opravdu otevřeně: se svým kadeřníkem nebo s nejlepší kamarádkou klidně probírají, jak se nejlépe zbavit manžela. Ano, za přiměřený honorář Lars osvobodí ženy od jejich manželů. Jen přitom nesmí téct krev, a to za žádnou cenu. A úspěch se dostaví — Lars si slušně vydělává, poptávka je vysoká a jeho metoda nenapadnutelná. Pak se však stane něco, co podstatou jeho nového dvojího života zásadně otřese… V povídce Škvíra si autor pohrává s motivem druhé světové války, kterému se věnuje například i v sérii o oddělení Q. Pointu možná odhalíte mnohem dřív než hlavní postava, avšak postupné, skvěle promyšlené rozplétání příběhu vás pobaví a snad i trochu vyděsí. Povídka vás navíc rozhodně pobídne k zamyšlení. Ukazuje totiž víc, než by se na první pohled mohlo zdát.... celý text
Literatura světová Povídky Thrillery
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Små pikante drab, 2015
více info...
Přidat komentář
Dvě krátké povídky. První byla vtipná, druhá byla slabší , ale i tak se mi kniha líbila celá.
(SPOILER)
Dvě krátké a jednoduché povídky.
První vcelku fajn a u druhé jsem si říkal proč proč třeba nesešel dříve. Bylo smutné číst když se odvážil sejít dolů už měl celý život.. :(
Nebylo to špatné, ale zase nic moc, to je pravda. První povídka, Malé pikantní vraždy, se mi líbila víc, protože byla správně uhozená, líbil se mi její černý humor a hlavně ten konec. Druhá povídka, Škvíra, ale byla taková... no. Prostě mi moc nesedla. Celkově to byla jednou-a-dost kniha.
Já myslím, že by měl Adler-Olsen zůstat u normálních detektivek z Oddělení Q a nepouštět se do rádoby vtipných kousků ve stylu Stoletého staříka. Tohle mě nijak extra nenadchlo, promiň, Jussi.
Krátká knížka, dvě povídky. První byla svým způsobem docela vtipná. Druhá povídka se mi ale líbila více. Kombinace krimi a fantasy.
První setkání s autorem a jeho útlou knížkou, ve které je jedna krátká povídka o podnikání v odstraňování s nečekaným koncem a ve druhé ještě kratší povídce je slepá důvěra opravdu smrtící.
Velice krátké povídky, kde není moc prostoru na to, aby se příběh mohl nějak více rozvinout. První obsahuje částečně i nějaký ten humor. Druhá je variací na už hodněkrát zpracované téma. Neurazí nenadchne. Nákup za plnou cenu rozhodně nedoporučuji.
Audio zpracování je dobré.
Mirne zklamani - pointu prvniho pribehu jsem vlastne asi nepochopil (nejsem gay, ale neverim, ze by uvazovani obvineneho mohlo byt az tak povrchni), pointa druhe povidky byla jasna temer do zacatku. Druha povidka se mi vlastne vubec nelibila - prisla mi jen jako hromadeni sebepotvrzujiccih faktu na hromadku ne-pribehu, ktery prilis uveritelny nebyl (zdravotni problemy zadne?).
Prvni pribeh byl pomerne zabavny, ale prisel mi presto jako slaba kopie podobne odlehceneho lec zajimavejsiho Jonassonova Zabijaka Anderse.
Opet jsem si overil, ze mi povidky nestaci - poctivy roman je treba, abych si pribeh zamiloval a ztotoznil se s hrdiny! :) A proto se moc tesim na dalsi knihu z Oddeleni Q!
Jussi, vykaslete se na tyhle skopicinky a sup sup do poradne prace! :)
Dvě lahůdkové jednohubky, krátké povídky s kriminálními motivy, přičemž zejména druhá je postavena na fantastickém nápadu. Napsáno s elegancí, švihem a humorem, jak jsme u Adlera-Olsena zvyklí. Zábavná oddechovka! Doporučuji v podobě audioknihy, skvěle načtené Petrem Čtvrtníčkem.
Moje prvotina od tohoto autora, což je, dle zdejších ohlasů, dobře. Dostal jse krátké, ale dobře uchopené povídky podané s lehkostí, které se velice snadno četly. Příjemná změna a zpestření.
(SPOILER) Jako oddychovka dobré počtení. Druhý příběh mě zaujal víc. Velká podobnost s jemnými detektivními příběhy Agathy Christie. Moc mi to k autorovi nesedí.
Případy oddělení Q jsou výborné a ani tyhle dvě povídky nezklamaly. První byla poměrně vtipná. Představa Larse skákajícího na kmenu stromu... :) Těším se na pokračování s Carlem a Asadem, které by mělo vyjít letos.
Knížku jsem měla jako oddechovku na vyplnění času mezi vánočními přípravami. Od autora to bylo to první, co jsem četla. Byla to taková krátká jednohubka, která bavila. Dvě krátké povídky mají zajímavý nápad, ale těžko uvěřit, že by se to tak mohlo stát. I tak mě čtení bavilo a krásně to uprašovalo. Příště zkusím nějaký pořádný thriller od tohoto autora, věřím, že se nezklamu.
Moc pěkné. Autora mám velice ráda. Tentokrát mě potěšil pidi knížkou. První s humorem psaná povídka a druhá sice smutná, ale obě přečtené raz dva. Doporučuji!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) dánská literatura detektivní a krimi povídky krimi nájemní vrazi dezertérČást díla
Malé pikantní vraždy
2019
Škvíra
2019
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
(SPOILER) 1/2
- první povídka s kriminálním tématem, byla psána s humorem a švihem tak, jak jsme u Adlera zvyklí
- krimi jednohubka, kterou smlsnete raz dva
2/2
- druhá povídka má skvělý nápad a téma k zamyšlení - pojednává o dezertérovi, který je po desetiletí ukrýván před realitou... on je rodinou udržován v Hitlerově německu, reálný svět, jak ho známe, přitom ale běží dál
- nápad krásný, konec zajímavý