Malé pikantní vraždy
Jussi Adler-Olsen
Černočerný obchodní nápad a mrazivě záhadná vražda V povídce Malé pikantní vraždy se setkáváme s Larsem Hvillingem Hansenem, který vede v podstatě obyčejný život. Až do chvíle, kdy ho opustí žena a on sám se navíc ocitne ve finanční tísni. Lars tak musí zvážit všechny možnosti. Naštěstí dostane senzační obchodní nápad! Vypozoruje, že ženy dokážou někdy mluvit opravdu otevřeně: se svým kadeřníkem nebo s nejlepší kamarádkou klidně probírají, jak se nejlépe zbavit manžela. Ano, za přiměřený honorář Lars osvobodí ženy od jejich manželů. Jen přitom nesmí téct krev, a to za žádnou cenu. A úspěch se dostaví — Lars si slušně vydělává, poptávka je vysoká a jeho metoda nenapadnutelná. Pak se však stane něco, co podstatou jeho nového dvojího života zásadně otřese… V povídce Škvíra si autor pohrává s motivem druhé světové války, kterému se věnuje například i v sérii o oddělení Q. Pointu možná odhalíte mnohem dřív než hlavní postava, avšak postupné, skvěle promyšlené rozplétání příběhu vás pobaví a snad i trochu vyděsí. Povídka vás navíc rozhodně pobídne k zamyšlení. Ukazuje totiž víc, než by se na první pohled mohlo zdát.... celý text
Literatura světová Povídky Thrillery
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Små pikante drab, 2015
více info...
Přidat komentář
Po první nanicovaté povídce jsem podle komentářů čekala kdovíco. Jenže to by se mi nesměla vybavit epizoda ze staršího francouzského filmu Bídníci 20. století...
Zlaté oddělení Q!
Narazila jsem na tuto knihu se dvěma povídkami od autora, kterého znám především z poslechu vynikajících audioknih série Oddělení Q a nebylo to špatné. Není to úplně typický styl Jusi Adlera-Olsena, ale najedete v tom některé temné znaky jeho detektivek, vyprávěné s lehkým černým humorem. Více se mi líbil první příběh, druhý mi přišel trochu neuvěřitelný.
Sice to není klasický Adler - Olsen a jeho případy oddělení Q, ale i tak jsem se bavila a byla velmi příjemně překvapená.
První povídka je přímo prošpikována ironickými narážkami, v konečném výsledku ale baví. Ačkoliv je hlavní hrdina nájemný vrah - kterým se stal poté, co vedl naprosto nudný život - žadné dlouhé popisy mučení se zde nekonají. Není to nemilosrdný vrah, ale všední chlápek, který se vraždit na objednávku teprve učí. Konečné rozuzlení je nečekané a bláznivě vtipné.
Druhá povídka mne dostala do kolen svou syrovostí. Odehrává se za 2. světové války a donutí čtenáře uvažovat o lidské krutosti z jiného úhlu, než bychom čekali.
Sérii Q mám poslechnutou celou a líbila se mi, ale tady opravdu netuším, co Jussiho vedlo k tomu vypustit na svět něco takového. Krátké, ano. Zábavné, ne. Vtipné, ne. Stejný přešlap, jako když Nesbø napsal Doktora Proctora. Špatné. 50%
Zábavné, krátké čtení, líbilo se mi to. Jednomu bylo líto, že je tak brzy konec. Ačkoliv oba příběhy je nutno brát s nadsázkou, pobavilo. Jussi psát umí. Tak příště něco nad 100 stran, prosím:)
Můj oblíbený autor, ale tohle byla slabota. Přečteno před týdnem a vlastně už vůbec nevím, o čem to bylo...
30 %
Jednohubka na novoroční odpoledne. Příjemně oddechové. U obou povídek si dokážu představit rozpracování do celé knihy.
A mně se to libilo. Dost kratke na to, aby se clovek zasmal, bal a nestacil se divit ;)
Styl Adler-Olsena mám moc ráda. Tyto povídky byly ale trochu jiné, i když nemůžu říct, že špatné. Možná mi nesedly tolik, protože mi postavy nebyly nijak sympatické a celé mi to přišlo takové zlé a ironické. Přesto musím ocenit, že náměty byly neotřelé a celkově se kniha četla rychle. První povídka byla trochu zdlouhavější 3*, ta druhá byla akční a živější a hodně nápaditá 4,5*. Celkově 3,5*
(10/23)
Taková malá jednohubka s kriminální tématikou. Obě povídky jsou psány v osvěžujícím komediálním duchu, ve kterém snadno odpustíme mírnou naivitu obsahu.
To bylo tak vtipné... Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Petra Črvrtníčka. Mělo by u toho být varování "neposlouchat v MHD a při běhu!" :D
Čtivé detektivní povídky. Zaujaly zajímavým námětem i závěrem. Jednohubka na jeden večer.
Nevím jestli mohu, ale já sem se smála. Teda ne přičtení, ale až později když sem se nad přečtenou knihou zamyslela.
Z oddělení Q jsem si odskočila přečíst tyto dvě povídky. Jsou samozřejmě něco úplně jiného, ale bavilo mě to dost. Stihla jsem je přečíst při čekání v autě. První byla svým způsobem i docela vtipná a bylo zajímavé zjistit, komu vlastně fandím. Druhá byla kratší, ale o to víc zneklidňující. Člověk si na začátku říká, co za tím je a na konci se nestačí divit.
Příjemná oddechovka.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) dánská literatura detektivní a krimi povídky krimi nájemní vrazi dezertérČást díla
Malé pikantní vraždy
2019
Škvíra
2019
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Nějak nevím, ono to bylo prostě obyčejné a nudné. To jsem nečekala.