Zimní oběť
Mons Kallentoft
Případy inspektorky Malin Forsové série
1. díl >
Panuje nejstudenější zima, jakou kdo pamatuje. Za obzvlášť mrazivé noci je nalezeno tělo obézního muže visící na osamělém stromě uprostřed větrem ošlehané pustiny Östergötlandu. Případem je pověřena mladá kriminální inspektorka Malin Forsová, svobodná matka řešící své osobní problémy. S kolegy z linköpinské policie musí zjistit, kdo je onen muž a jak se jeho tělo ocitlo na stromě. A kdo ho zavraždil. Hledání vraha zavede Malin k nejtemnějším zákoutím lidského srdce. První díl kriminální série Monse Kallentofta, „nového krále skandinávské detektivky“, se okamžitě po vydání stal bestsellerem. Jen ve Švédsku bylo prodáno více než tři sta tisíc výtisků, kniha zde byla celé tři měsíce nejprodávanějším titulem a dominovala žebříčkům prodejnosti i v ostatních severských zemích. Práva byla prodána již do jedenácti zemí a chystá se filmové zpracování celé série.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2011
,
Host
Originální název:
Midvinterblod, 2007
více info...
Přidat komentář
Sorry ale tohle ne. Napsat knihu v holých větách, stroze, informačně v současné době nejde. Nefunguje to, aspoň u mě ne. Tak hrozně se mi to příčilo, že jsem více než polovinu přelétl jen tak zběžně. Tohle bylo vážně špatný a na další díl mě to nenavnadilo. Konec předvídatelný. 45%
Dá se plakat u kriminálního románu? V mém případě ano. Čtivé, netradiční komentáře z pohledu oběti. Někteří lidé by neměli mít děti. Někteří lidé by neměli být.
Moje prvotina od autora a do knihy jsem se nemohla začíst, trvalo mi to, než jsem knihu přelouskala. Vůbec mě nebavilo to povídání mrtvoly...chvilkami, to popisovani, jak někdo psal ta poezie, to tedy fakt ne, do detektivky mi to nesedí. Malin mi byla sympatická, ale už by to chtělo jiný model detektiva- problémy s pitím, problémy s expartnery....takové furt stejné...mě se to říká, když jsem nenapsala nic:-)
Zajímavý rozjezd série o Malin..:-) Malin jako inspektorka má své trable. Ať už je to alkohol, její dcera, bývalý partner a další běžné problémy. Malin je mi zatím sympatická a i její parťák Zeke je sympoš. Zimní oběť jako příběh byl zajímavý, čtivý. Musím říct, že se mi líbilo i povídání samotné mrtvoly. Už se těším na další díly.
Skvělá detektivka. Není tam moc mrtvých, ale to nevadí. Sepsáno často obrazným jazykem, který se četl někdy trochu těžce, ale o to je dílo originálnější. Občas jsem měl pocit, že nečtu román, ale poezii. Příběh je uvěřitelný, jednání osob racionální a kniha není plná Klíše. Doporučuju.
Moje první setkání s panem MK, jak hodnotit... Vadil mi jeho styl jednoduchých, holých vět, (mám radši dlouhá souvětí) - na to jsem si postupně zvykl, konec byl o dost lepší, než jsem čekal. Postav mohlo být méně, ale jinak takový lepší průměr, dám autorovi ještě jednu šanci, jdu na druhý díl.
knihu jsem ani nedočetla.Působila na mě velmi depresivně.A kdo dnes stojí o deprese,že?Extra mi vadily myšlenkové pochody visící mrtvoly ,které se prolínaly s myšlenkovými pochody žijících postav.Příběh vás buď chytne nebo ne.Tady se konalo ne.Vadilo mi neustálé popisování zimomřivých postav.Jakoby se spisovatel chtěl omluvit tomu visícímu.Že není zima jen jemu.
Detektivky jsou poslední dobou mé oblíbené knihy. Tahle mi, ale dala pěkně zabrat. Mnoho osob, místy jsem se v nich ztrácela. Čekala jsem větší napětí. Konec se dal očekávat. Vyšetřovatelka Malin vcelku sympatická. Knihu jsem dočetla, ale asi si najdu jiného autora detektivek.
Knihu jsem si přečetla na doporučení přátel zde. Je to velice silně emotivní kniha. Pro mne to nikdy nebude ani tak detektivka, jako odkrývání osobních citů a povah člověka. Pohled na to, jak zlo dokáže člověka zlomit navěky věků, nebo naopak ho emotivně dostat na vyšší úroveň, povznést se nad zlo a naopak žít nadále v dobru.
Je to příběh o lidech, kteří netoužili po ničem jiném, než "obyčejné" lidské lásce, a o postoji okolí a jejich nejbližších k nim. Vězme tedy, že ne všichni mají to štěstí zažít pravou nefalšovanou prostou lidskou lásku, a jestliže my ano, tak si ji važme o to více.
Doporučuji.
Detektivky nejsou úplně můj žánr, u těch severských mi navíc trochu vadí ta zbytečná brutalita (nebo je to normální a jen já jsem zhýčkaný?). Ale Zimní oběť si těch 5* ode mě zaslouží. Skvěle jsou použity promluvy mrtvého a i kromě nich se najde dost dalších filozofických pasáží. Malin je sice občas na ránu, ale celkově sympatická. A jsem zvědav, jestli někdy dál opravdu využije služeb psychoterapeutky. Pro pokračování hodně vysoko nasazená laťka.
Kniha je vskutku zajímavě napsaná, kolik fotek odstavců a pasáží jsem z této knihy udělala, to jsem si neudělala už pěknou řádku let... Avšak někdy by to chtělo tyto myšlenky a pocity trošku odstřihnout od přímé řeči, sem tam se člověk zamotá...
Chybí mi vysvětlení proč zabil zrovna Bengta, on to snad věděl, že je jeho bratr? a co mu tak strašnýho udělal? snažil se zabít jejich otce? nebo jaký byl pohnutek k tomu zabít a zrovna jeho a pak se pokusit zabít jejich sestru...
Kdo znásilnil Marii v lese? Je tam hromada otazníků, které nejsou vysvětleny a to mi vadí.
Postava hlavní hrdinky, inspektorka Malin Forsová, je velmi sympatická osoba, s normálním přístupem, reakcemi a ne zcela jednoduchým osobním životem. Rozvedená, vychovává jednu dceru a je neustále zavalena prací. Tým kolegů je též velmi dobře snesitelný, nenašla jsem nikoho, kdo by mi nějak vadil. A do toho Švédsko a třeskutá zima, která na Vás ze stránek přímo dýchá. Prostě skvělé!
Autor píše velice čtivě, zajímavým nápadem jsou vsuvky myšlenek oběti. Musím říct, že mi občas přišlo pár pasáží až skoro filozofických, což mě velmi překvapilo, ale o to zajímavější tento příběh byl. I když je v knize pár humorných míst, celkově působí poměrně ponuře, což skvěle ladilo s mrazivou atmosférou. Dílo je to mrazivé, temné, smutné i úsměvné a naprosto skvělé!
První díl poměrně rozsáhlé série o Malin Forsové.
Musím říct, že oceňuji originální způsob promluvy oběti. Ozvláštňovalo mi to čtení. Postava Malin mi je určtiě sympatická, jsem rozhodnutá dočíst sérii celou, ale nevím, jestli se mi to podaří. Malin mě totiž bavila mnohem víc než krimi příběh. Ten se mi sám o sobě zdál trochu slabší. Z tohohle důvodu neumím odhadnout, jak daleko se dostanu. Popis strašlivé zimy mě, vzhledem k lednu, trochu rozčiloval, i když jsem knížku četla pěkně v teple.
Pokračuji druhým dílem. Vidím to na tři a půl hvězdičky, vzhledem k tomu, že doufám ve vylepšení, dávám čtyři. Doufám, že nepůjde o "marné naděje".
Po dlouhé době jsem četla pravou severskou detektivku a užila jsem si to. Menší švédské město, po celou dobu třicet pod nulou, z lidí přímo čiší pach z péřových bund a mráz zalepující nosní dírky. Nový policejní tým je vcelku příjemný, nikdo z nich mi vysloveně nevadil. Postupně rozplétají stará rodinná tajemství. Líbilo se mi, že pachatel byl odhalen téměř až v závěru.
A protože je to Švédsko, nechybí v příběhu sem tam nějaký ten imigrant. Za pozornost rovněž stojí liberální styl života - protože upřímně, já ve 13 byla téměř nepolíbená a ještě dítě, natož abych v pohodě představovala rodičům svého stejně starého kluka a sjednávala seznamovací večeři rodičů. Holt jiný kraj, jiný mrav.
Jedna linie příběhu však zůstala nevyřešena, tak jsem zvědavá, zda se objeví v některé další knize.
Tohle je přesně ten typ detektivek, kterým se chci vyhnout - říkám jim severské, ale možná to není správné označení. Vím, že svět je zlej a lidi jsou s . . . . , ale nechci o tom číst, a zvlášť ne v nedělním odpoledni. Od detektivek očekávám zajímavé prostředí, sympatické vyšetřovatele, inteligentní rozuzlení a alespoň minimální racionalitu chování pachatele. Chápu, že Agáta Christie je jen jedna, ale tohle je na mě moc. Moje chyba, uznávám.
Takže přestanu experimentovat a vrátím se k detektivkám Nessera, Vargas, Penny, případně Robothama, určitě zvládnu i další díly detektivní série A. Marsons, ačkoli rozhodně neslibují procházku růžovým sadem. Ale Monse Kallentofta vynechám.
Autor má zvláštní styl psaní. Mám ráda, když se do knihy začtu tak, že ani nevnímám, že je to kniha. Tady se mi to nepodařilo, prostě kniha. Spousta zbytečných slov, popisů. Strašlivá zima je dle mého snad na každé stránce.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Kruté, a současně poetické? Ano, takové jsou detektivky Monse Kallentofta. Někomu se autorův styl nemusí líbit, ale mně moc, jeho detektivky jsou vynikající. Už čtu druhý díl série.