Zimní oběť
Mons Kallentoft
Případy inspektorky Malin Forsové série
1. díl >
Panuje nejstudenější zima, jakou kdo pamatuje. Za obzvlášť mrazivé noci je nalezeno tělo obézního muže visící na osamělém stromě uprostřed větrem ošlehané pustiny Östergötlandu. Případem je pověřena mladá kriminální inspektorka Malin Forsová, svobodná matka řešící své osobní problémy. S kolegy z linköpinské policie musí zjistit, kdo je onen muž a jak se jeho tělo ocitlo na stromě. A kdo ho zavraždil. Hledání vraha zavede Malin k nejtemnějším zákoutím lidského srdce. První díl kriminální série Monse Kallentofta, „nového krále skandinávské detektivky“, se okamžitě po vydání stal bestsellerem. Jen ve Švédsku bylo prodáno více než tři sta tisíc výtisků, kniha zde byla celé tři měsíce nejprodávanějším titulem a dominovala žebříčkům prodejnosti i v ostatních severských zemích. Práva byla prodána již do jedenácti zemí a chystá se filmové zpracování celé série.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2011
,
Host
Originální název:
Midvinterblod, 2007
více info...
Přidat komentář
Co říct po dočtení...Severské krimi mám docela ráda - občas. Hlavně kvůli přírodě, ale ta tady proplouvala jen v podobě zimy. Co mi ale nejvíc vadilo, byly neustálé krátké věty typu: Ráno. Kafe. Odemykám auto. Zima... To je ke zbláznění. Radši mám, když příběh pěkně pluje ve větách. Co se mi líbilo, byly úseky, kdy k nám promlouvala oběť. Jinak příběh spíš průměrný, postavy taktéž. Na další knihu se mrknu, ale nevím, jestli se mi autorův styl nezprotiví.
na jednu stranu jsem to hltala, ale zároveň jsem si říkala, že to není ono. A protože mne konec zklamal, tak o hvězdičku méně. Ale určitě sáhnu i po další.. časem..
Musím říct, že Zimní oběť se mi líbila ještě více než Letní smrt a Podzimní vražda. Napínavé od samého začátku a velmi čtivé. V textu jsem se neztrácela a naopak způsob autorova psaní se mi moc líbil. Určitě se chystám přečíst celou tuto sérii.
Zajímavé, asi se budu názorově rozcházet s většinou hodnocení: pro mě převažuje forma nad obsahem. Způsob vyprávění - střídání různých typů promluv - jsem ocenila (včetně komentáře oběti); na lyrické pasáže (popisy zimní krajiny a všudypřítomného mrazu) jsem zvyklá od jiných severských autorů a beru to jako nezbytnou součást - už by mi chyběly... Já jsem opravdu vychutnávala styl psaní.
Vyšetřovatelé Malin i Zeke: dobré a uvěřitelné postavy; ostatní policisté moc prostoru neměli, škoda. Rodiny vyšetřovatelů: zajímaly mě (myslíte, že k sexu na základní škole vede švédské děti touha po lidském teple v tom strašném mrazu?). Ale: na autorovu otázku v závěru, zda musí být všechny otázky zodpovězeny, křičím jednoznačně a nahlas ANO! V životě ne, ale v detektivce je to pro mě prostě nezbytné. Budiž tedy; půjdu do "Letní smrti".
Knihu jsem ani nedočetla, ve vnitřních monolozích prakticky každé postavy, která se objevila, jsem se dost ztrácela. Styl vyprávění mi nesedl.
Na doporučení kolegyně jsem zkusila první z řady knih tohoto,pro mě neznámého autora. Z počátku jsem byla na rozpacích ze stylu vyprávění, který je spíše lyrickoepický, ale postupně mě zaujal právě svojí originalitou. Opravdu zajímavá severská krimi.
„Mlčení je nejsilnější zbraní naší duše“
Než začnete číst,radím zatopit si,nebo alespoň uvařit pořádný hrnek horkého čaje..nebo svařáku..
Krutosti jsou tu popsané skoro básnickým jazykem. Místy to na mě působilo skoro až rušivě,protože to prapodivně květnaté vyjadřování,včetně vnitřních monologů mrtvé oběti podle mě ději spíš škodilo,než pomáhalo..navíc v té zimě se mi špatně přemýšlelo.Neodložila jsem ,protože mě zajímalo,jestli ty neustálé filozofické odbočky povedou k nějakému rozuzlení.
Hodně temné čtení,člověk z toho snadno propadne pocitu,že tam na severu jsou všichni v depresi,unavení,vyhořelí ke sklony k alkoholismu a je jim pořád zima.
Celkově si z knihy odnáším chmurné dojmy,které nerozjasnilo ani to,že jsem stihla prokouknout zápletku,protože ten otevřený konec to nějak pokazil. Navíc jediné dvě postavy,které mi byly sympatické,byly oběti,což už se mi taky dlouho nestalo
Hodnotím výš,než jaký mám z knihy pocit,protože předpokládám,že vyvolat takové dojmy byl autorův záměr. Uvidím,až srovnám s nějakou další jeho knihou..ale to si asi nechám až na léto
Právě jsem dočetla, zhruba po měsíci. Kniha ve mě zanechala rozporuplné pocity. Příběh se mi líbil, byl napínavý, postavy sympatické. Obzvlášť hlavní vyšetřovatelka a její kolega. Na druhou stranu mi ale trochu lezlo na nervy věčné popisování všeho kolem, hlavně zimy a podivné metafory, které byly přítomny v celém příběhu. To všechno z ní ale v žádném případě nedělá špatnou knihu. Nicméně Mons Kallentoft si mě osobně nezískal.
Knížka se dle mého názoru čtě velmi pěkně a děj je propracovaný. Co mi však u tohoto autora vadilo je často popisovaná zima, ze začátku v pohodě, ke konci mi to spíš už vadilo. Postava hlavní vyšetřovatelky mě ani nenadchla a ani neurazila. Nicméně jako plus hodnotím, že se autor věnuje i životu těch dalších postav. Jsem zvědavá co přinesou další knihy. SIce to není jako u jiných autorů, kdy se nemůži dočkat dalších dílů, ale jistá zvědavost tady je, jak se to s Malin bude vyvíjet dál. :-)
Kniha se mi velice líbila, určitě si zaslouží všech 5 hvězdiček. Ze začátku (cca. 60 stránek) mi trvalo, než jsem si zvykl na autorův styl psaní, který je úplně odlišný od dalších mých oblíbenců (Nesbo, Läckberg, Hjort & Rosenfeld). Co se děje týče, je to typická severská detektivka - mráz, rodinné problémy, alkohol s vynikající zápletkou. Těším se na další díl. Malin Forsová i její kolegové jsou velice sympatičtí.
Velmi zajímavě napsaná kniha. Jediné, co mě zklamalo, ač je to nejspíše moje chyba, bylo rozuzlení. Čekala jsem něco komplikovanějšího, více zapleteného, což se nestalo... Nicméně knihu určitě všem doporučuji!
Napínavé, dechberoucí a i díky zimnímu prostředí pořádná husí kůže. Opět skvělé čtení.
Velmi neobvykle napsaná severská krimi. Nevím jestli se mi vlastně líbila nebo ne. Ještě zkusím další díl této série.
První kniha tohoto žánru kterou jsem kdy četla a rozhodně mě nezklamala. Severské detektivky se stávají čím dál populárnější a není se čemu divit. Mons Kallentoft píše trochu jiným stylem než ostatní autoři, má to samozřejmě své klady i zápory. Záhrobí hlasy a filozofické úvahy o zlu a jeho podstatě jsou zajímavé vsuvky, ale někdy něčeho lepší míň než víc. Zároveň ale oceňuji originalitu a autorův smysl pro detailnost.
Typicky temná severská detektivka, kde víc než o rozřešení zločinu jde především o sociální zázemí jednotlivých aktérů, což ještě okořeňuje trudnomyslná atmosféra krajiny na konci světa. Mons Kallentoft se navíc nespokojí s okresním přeborem a má vyšší cíle, díky čemuž ale jeho vyprávění bohužel postrádá svižnější gradaci. Poetické vložky, při kterých mrtví promlouvají k živým, jsou pak sice příjemným osvěžením, ale pravdou je, že v důsledku zbytečným. Zůstávají v rovině „možná jo, možná ne“ a do samotného vyšetřování zasáhnou vlastně jen mikroskopicky.
Kriminální linie jinak postupuje s profesionální metodičností - slepé uličky jsou popořadě eliminovány, až se v závěrečné třetině konečně hrdinové dostanou pachateli na kobylku. Naneštěstí těch úvodních tři sta stran bylo na můj vkus těžce vypocených. Nehledě na přepálené motivace, které místo rozumného vysvětlení přinesou trauma z dětství, jako by šlo o plnohodnotné objasnění jakéhokoliv nelogického chování, o rituální vraždě nemluvě.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na autorův styl. Nicméně doporučuji vydržet, kniha je skvělá a každé další pokračování je lepší a lepší.
Tak nebylo to špatné, ani mě to nijak nedrásalo. Promluvy zemřelého mě ze začátku přišly zajímavé a originální. Zhruba od poloviny ale začínaly rušit. Do čtení jsem se přesto nutit nemusel a docela jsem se na něj i těšil. Bral jsem to jako takovou oddychovou detektivku. Chyběly mi akce a napětí na jaké jsem zvyklý od mistra Davida Morrella, kde to pěkně odsejpá. Tady mi vyšetřovatelé přišly jako panáci, bezprizorně přešlapující sem a tam. O Malin Forsové, se mi zatím zdát asi nebude. Třeba se ale více odhalí v Letní smrti, až nám v cestě nebude stát tak hrozná kosa!
60%
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Na začátku knihy jsem si říkala, že to teda nedám. Divný styl psaní. Pak jsem si zvykla, Malin sympatická, Zeke ještě víc :) Ale co proboha ten konec? Ten to zkazil.