Malinka
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501220/mid_malinka-yNJ-501220.jpg
4
803
803
Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezencem. Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa jejího života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, který po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty.... celý text
Přidat komentář
V zimě jsem se dočetla, že vedle mých oblíbených autorek Dvořákové, Soukupové a Mornštajnové existuje ještě Dita Táborská, která je s nimi srovnatelná, takže jsem si její dílo nemohla nechat ujít. Malinka mne moc bavila, přečetla jsem ji za pár dní a nemohla jsem se od ní odtrhnout, pochopitelně se mi o tom i zdálo. Kniha je dosti temná, osudy spletité, závěr, resp. jednotlivé epilogy zlomové a místy zdrcující. Vlastně toho nemůžu moc napsat, protože by to byl spoiler vedle spoileru. Rozhodně mne ale tři dny štvalo, že jsem se nedozvěděla, jak to tedy bylo s Malinčinou matkou. Pak jsem se naštěstí rozhoupala, pustila se do Běsy a ulevilo se mi :-).
Na Malince je podle mého názoru vidět, že je to prvotina - čte se dobře, střídání třetí a druhé osoby mne nijak neobtěžovalo, ale mohla být stručnější a děj by získal větší spád, např. popis porodu se příliš vlekl, neustálé popisy jejích Malčiných selhání se mi někdy zdály až přehnané (např. jak přišla na pohřeb opilá), a únavné a některé pasáže těžko uvěřitelné (třeba že by se sešla s Alicí na víno).
Celkově ale přidávám Táborskou mezi své oblíbené autory :-).
Přečteno za večer. Dlouho mi tam ležela a moc se mi do ní nechtělo, ale nakonec jsem byla velmi zvědavá a dočetla jsem. Běsu jsem zatím odložila. Moc náročné na dobu karantény.
Knížka se čte dobře, děj je celkem zajímavý. Malka je sobecká a nezodpovědná dívka, stále jí někdo ustupuje, pomoc má hlavně v rodině, ale neumí si toho vážit. Tři ženy, které jsou zapojený do adopce. Milující maminka, která se snaží udělat všechno pro adoptovanou Malku. Malka, která nechce dítě, ale postupem těhotenství své dítě začne milovat. Alice, která chce dítě adoptovat a milovat, ale nedaří se jí to u malých problémů, tak kdoví, jestli s jiným dítětem to bude jiné. Ten závěr knížky se mi nelíbil, jak kdyby autorka nevěděla jak to ukončit. Hodně je vysvětleno v Běse.
Depresivní kniha s těmi nejnesympatictejsimi postavami a nejhorší hlavní hrdinkou, se kterou jsem se kdy v knihách setkala. Ale něco na tom prostě bylo....
Četla jsem ji až po Běse, která mě okouzlila víc. V Malince jsem byla trochu zklamaná závěrem: celá kniha příběh postupně logicky rozvíjí, a pak najednou hups o dva a půl roku dál a v epilogu na pár stránkách šokující shrnutí dost převratných událostí. Za to strhávám hvězdičku. Kniha psaná opět bravurně, čtenáře to vtáhne.
Má první kniha od této autorky. Malinka je velice hutná, vrstevnatá, plná emocí a zvratů. Bylo velmi obtížné se do knihy začíst, zpočátku jako by se příběh bránil, a bránil se z dobrého důvodu. Téma knihy je totiž velmi naléhavé a bolestné. Přesto však úvod knihy nepovažuji za šťastně řešený, na styl autorky jsem si těžce zvykal a nemůžu ani říct, že se tak při posledních stranách stalo. Souhlasím s mnoha komentáři níže - příběh byl zbytečně komplikovaný, "hyperprovázanost" postav působila velmi chaoticky. Obecně mám problém se jmény postav, v tomto případě jsem se ztrácel u každé druhé kapitoly. Myslím si, že tento aspekt příběhu hodně uškodil, neboť téma autorce otevíralo obrovskou paletu možností, jak příběh ztvárnit.
Obecně o tomto bolestném tématu nemám moc informací, proto jsem se těšil, s čím autorka přijde. Ta to pojala především z psychologického hlediska, vykreslení postav alla jak asi může uvažovat adoptované dítě, jak se může uchytit v životě dospělých, jak se se svou minulostí vyrovná a jak se zachová okolí, bylo velmi zajímavé. Určité pasáže příběhu hraničili až s detektivkou či temnějšími žánry, jindy se zase autorka pustila zevrubných popisů s naturalistickým nádechem (u popisu porodu jsem netušil, jak se mám cítit). Na téma otcovství bylo pohlíženo pouze z jedné perspektivy, což mi přišlo nelogické a trochu i sobecké. Román má však i svá temná zákoutí; chaotické mi přišly například retrospektivní odbočky, v tu chvíli jsem se musel zastavit a vrátit o pár stran zpět, abych si uvědomil, o čem je vlastně řeč. Také jsem měl pocit, že autorka občas bojovala s tím, aby nespadla do plytkých vod "románů pro ženy".
Závěr románu mi přišel fádní, doufal jsem ve velkou závěrečnou scénu, místo toho přišlo téměř zklamání. Zamyslel bych se také nad rozsahem knihy.
Téma příběhu i kniha celkově měla zpočátku velký potenciál stát se významným románem, realizace však pokulhává.
Dlouho trvalo než jsem se pořádně začetla....kniha mě ze začátku vůbec nebavila..až později to bylo lepší.. čteno k vůli čtenářské výzvě.
O knize jsem předem nečetla žádné recenze a musím říct, že mne příběh knihy od počátku velmi zaujal. Líbil se mi propracovaný popis postav, realistické zachycení nejrůznější situací. Kniha je velmi čtivá, i když některé pasáže mohly být zkráceny, trochu mi vadilo, že autorka měnila styl vyprávění bez nějakého zjevného smyslu (někdy v 1., někdy ve 2. a někdy ve 3.osobě...)
Bohužel poslední část knihy je tak apokalyptická, že mi zkazila celý zážitek z knihy a myslím, že další knihu autorky už nepřečtu, jakkoliv zajímavě pìše...
Kniha se z počátku četla dobře, autorka umí vyprávět a psychologicky jsou postavy pěkně vykreslené, stejně jako to míjení a vzájemné nepochopení, ale je to zbytečně překombinované, hlavně v závěru. Škoda rozmělnění takového solidního tématu
Příběh o tom, co znamená adopce jak pro náhradní rodiče, tak pro adoptované dítě a jejich okolí. Rodiče se sice snaží dělat jen to nejlepší, Malka si ale stejně pořád myslí, jak je na tom špatně, když není se svou opravdovou mámou. Samozřejmě ví, jak pochybná existence to byla, ale stejně jí to nezabrání v tom, aby si stavěla vzdušné známky, aby se neustále necítila ukřivděná a odstrkovaná, aby ze sebe záměrně nedělal větší chudinku, než skutečně je, aby se sama nevmanipulovávala do role oběti, které všichni ubližují a kterou nikdo nemá rád. Přitom má skvělé milující rodiče, ale to záměrně odmítá vidět. Malka kolem sebe celý život vztekle kope a její rány bolí čím dál víc a někoho zraní už napořád. Po Roku kohouta další frustrující kniha o nevydařené adopci. Cožpak to nikdy nedopadne dobře?
Malinku přidávám do mnou doporučených knih,nemohu totiž jinak. Skvěle uchopené a pojaté téma mateřství a adopcí, autorka čtenáři umožňuje nahlédnout na něj z různých úhlů - prostřednictvím matky s vlastními syny a adoptovanou Malinkou,prostřednictvím samotné Malinky,která životem a vztahy značně tápe, a nakonec prostřednictvím ženy, která na adoptované dítě teprve čeká. Do toho autorka vmíchává i nelehké partnerské otázky, takže čtení je až výbušný mix emocí vyvolávající nejednu otázku...a přitom nic není jednoznačné,černé ani bílé...ještě teď to ve mně značně rezonuje...Pokud máte rádi knížky P.Soukupové nebo P.Dvořákové, rozhodně zkuste i Malinku. I když mi pár pasáží úplně nesedlo (ty s bohem a porod), knížce bych udělila klidně i 6.hvězdičku, a to mj. i za vkusnou obálku tohoto trnitého příběhu.
Nejprve jsem knihu vůbec nechtěla číst, pak jsem ji chtěla odložit nedočtenou a nakonec jsem ráda, že jsem ji dotáhla až do konce. Neseděl mi poněkud zvláštní styl a vulgární jazyk, ale přikoval mě ten hutný obsah o složitosti vztahů v rodině s problémovou adoptivní dcerou. Tolik lásky a přitom ještě více zla. Myslím, že takové příběhy píše život sám a je smutné, že takové věci se prostě kolem nás dějí. Smutný příběh.
Pro me teda hodne rozporuplna kniha. Zacatek dobry, cetla se mi hezky, ale jakmile se dej prehoupl za pulku, tak me kniha zacala hrozne nudit. Kdyby byla o 100 stran kratsi, nic by se nestalo... Malciny problemy me nebavily a desne se mi zprotivila, uz jsem se nemohla dockat, az porodi. Konec byl fajn, jinak bych dala 3 hvezdy. Ale nevim, od knihy jsem cekala vic, nektere pasaze byly dost prehnane.
Hodně dobrá kniha. Výchova dětí není nikdy jednoduchá u osvojených to musí platit dvojnásob a mezilidské vztahy nejsou nikdy černobílé.
Knihy od Dity Táborské jsem četla nevědomky naopak - nejprve Běsu a pak až Malinku. Z Běsy jsem byla nadšená, doteď ve mě rezonuje. Ale Malinka... Malinka ne. Malinka byla pro mě dost těžko stravitelná, neudělala jsem si k ní zaboha vztah. Prakticky k nikomu z knihy. Je to příběh plný strašně smutných osudů a postavy se v sami sobě plácají, zabředávají ještě do větších průserů a člověk si říká, jak by jim chtěl tak moc pomoci, ale to nejde. Každý má něco, bohužel. A nejsem si jistá, jestli ke svým problémům chci ještě číst o dalších ať už podobných nebo vzdálených.
Ale jinak Táborská je skvělá autorka a na jejích knihách je znát obrovský kus práce.
Velmi se mi libí styl , jakým paní Táborská piše. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Ke všemu se člověk dozví spoustu zajímavých věcí kolem adopce dětí.
Problémový vztah adoptivní dcery s matkou,následně těhotenství dcery bez otce dítěte,to jsou skvělá témata pro knihu. Autorka nádherně popsala Malčinu určitou nevyzrálost,pocity a stavy,ale více jsem obdivovala její matku Inu,tu její vnitřní sílu ,kdy se snažila dělat vše pro Malku. V knize se mi i líbily pasáže,kde se mluvilo o Bohu,podle mě to nebylo od věci. Pak jsem vždy přemýšlela proč se nějaké věci dějí tak jak se dějí. Skvělá kniha ,poklona paní Táborské,už se těším na Běsu.
Kniha mě hodně oslovila, čtivá, záživná, těžko jsem ji odkládala. Pěkný román s nastíněním řešení aktuálních témat - rodičovství, adopce, mateřství, identita člověka. Hvězdička dolů za pasáže s Bohem, to jsem vůbec nepochopila....
Knihu se třemi epilogy jsem ještě nečetl:) Nebo si to nepamatuji. Text české autorky se mi líbil, považuji ho za zajímavý ponor do duší několika hlavních postav. Mnohé z postav mi velmi lezly na nervy. K hlavní představitelce Malce jsem neměl zrovna kladný vztah po celou dobu čtení, ale to je spíše můj problém. Když tak s odstupem nad knihou přemýšlím, říkám si, že autorka podala skvělý výkon ve vykreslování psychiky a pohnutek jednotlivých postav. Stavěla je do dramatických situací, aby mohla odkrýt jejich povahové vlastnosti...Kniha se četla dobře.