Malinka
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501220/mid_malinka-yNJ-501220.jpg
4
802
802
Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezencem. Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa jejího života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, který po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty.... celý text
Přidat komentář
Běsu jsem četla jako první a líbila se mi nepatrně více. Knížky se vzájemně doplňují a zároveň dokáží tvořit samostatné jednotky. Pro mě tenhle soubor znamenal překvapivý objev výborné české autorky, která umí vtáhnout do děje a zároveň si udržuje velmi dobrou literární úroveň.
Témy tohto románu sú náročné a bolestné: tápanie mladej ženy, čo vyrástla v adoptívnej rodine a celý život sa cítila vykorenená, nepochopená, túžiac nájsť svoju biologickú matku; útrapy jej rodičov, hlavne mamy, ktorá, hoci sa pre Malku obetovala ako len mohla a nadovšetko ju milovala, stále narážala na jej vzpurnosť a nedostatok citu; poníženie ďalšej ženy, schopnej zniesť všetko, aby si splnila svoj sen a stala sa matkou.
Predovšetkým však spracovanie a štýl autorky robí tento román tak výnimočným. V dialógoch je priama, autentická, nič nepôsobí umelo ani neprirodzene. Keď popisuje, čo sa postavám deje v hlave, vie úžasne zachytiť zmätok, nelogickosť asociácií, čo človeka napadajú vo vypätých situáciách. Myšlienky mamy, ktoré venuje svojej dcére, vháňajú slzy do očí aj keď inak máte srdce z kameňa. Slová právnika, keď informuje klientku o korupcii pri adpociách v Česku, sršia cynizmom, že by sa človek aj zasmial, keby nešlo o skutočnú kritiku systému. Mnohokrát vzťahové prepletence vyústia v grotesku a tiež sa nám dostane dávky nadprirodzena, kedy sa slova ujmú postavy Bůh (v ženskom rode) a Smrt (v mužskom rode) - musim priznať, že na tomto som sa naozaj bavila. V závere to autorka tak vygradovala, že moja hladinka adrenalínu hraničila s infarktom.
Malinka vás rozhodne prinúti premýšľať nad konaním postáv. Tie sú tu vykreslené so všetkými svojimi temnými stránkami i zlyhaniami a zvlášť hlavná postava Malka vie vzbudiť dojem sebeckej a bezohľadnej beštie. Spolu s jej bratmi sa budete pýtať, kde končí jej trauma a kde začína tendencia všetko zhadzovať na fakt, že ju opustila prvá matka. Môže takto ublížený človek nadviazať vzťah, v ktorom nebude ubližovať? Môže ju zmeniť materstvo? Stojí vôbec o to, byť lepšia matka ako tá jej prvá?
Za mňa crème de la crème súčasnej českej prózy :)
Bohužel kniha, která neudržela moji pozornost déle než 20 minut. Předpokládám, že jsem měla přehnaně vysoká očekávání.
Velmi mě zaujaly vedlejší postavy Alice a Ina. Jejich kapitoly a pohled na věc se mi opravdu líbily a zajímaly. Hlavní hrdinka Malka mi však k srdci nepřirostla a celkově jsem čekala asi trochu jiné ukončení a ne spoustu otevřených otázek.
Pokud vás anotace zaujala, dejte knize šanci a udělejte si vlastní názor, protože věřím, že pro většinu tohle bude 5* záležitost.
Musím říct, že kniha na mě velmi zapůsobila a od začátku jsem hltala každou stránku. Od Dity Táborské je to moje první kniha a musím pochválit, jak čtivě byla Malinka napsaná. Nejvíce mě zajímala linka Alice, které jsem fandila a přála ji, aby byla konečně šťastná. Naopak k hlavní představitelce Malce jsem neměla zrovna kladný vztah, od půlky knihy mě začala štvát skrz její nevděčnost a sobeckost. Ale věřím, že každý to může vnímat jinak i podle životního období, ve které se člověk zrovna nachází. Pár let zpátky bych ty postavy vnímala taky jinak. Konec byl překvapivý a smutný, ale k příběhu to sedělo. Celkově hodnotím knihu velmi kladně, ale od nakladatelství Host jsem vlastně ani nic jiného nečekala. Dlouho na mě tak žádná kniha nezapůsobila a jsem ráda, že jsem objevila další českou autorku.
Kniha plná bolesti, smutku a nepochopení. Neskutečná citová ždímačka. Budete si muset dávat pauzy. Rozdýchávat, vstřebávat, přijímat a doufat, že to dáte do konce.
Anotaci bych tu protentokrát moc nerozváděla, ale ve zkratce. Kniha nás seznamuje s Malinkou, která se sice narodila v porodnici, ale úředně je označena za nalezence. Její “matka” Ina ji nade vše miluje, ale někdy je to těžké. Alice touží po dítěti a musí se smířit s tím, že své biologické nejspíš nikdy mít nebude… příběh tří žen, příběh, který vám vžene slzy do očí a zlomí srdce.
Malinka mě neskutečně zasáhla a troufám si říct, že takovou knihu jsem ještě nikdy nečetla. Musela jsem si dávat pauzy, odkládat. V závěru jsem měla slzy v očích a v jednu chvíli jsem si říkala, že to nedám. Kdo četl, asi ho napadne v jaké části.
Závidím všem, kteří mají knihu ještě před sebou. A zároveň závidím i sobě, protože se moc těším na Běsu, i když je prý ještě “horší”. Děkuji za seznámení s Ditou Táborskou, nebylo to naše poslední setkání :))
Určitě bych ke knize měla připomínky - zbytečně moc příběhů najednou . Adopce sama o sobě je příběh složitý, vztah obou stran se stále musí upevňovat a hlavně stále nehledat co jsme udělali dobře či špatně. Často si rodiče neumí poradit s vlastními potomky, natož s dětmi o jejichž matkách nic nevíme. Chvíli jsem Malku litovala, chvílemi jsem ji nechápala.
Mnoho, mnoho komentářů, co ještě napsat? Někdo už vyjádřil podobný pocit, že přibližně uprostřed knihy to začalo nějak drhnout, pak se to zase rozjelo. Hlavně to bylo "rande" Alice s Malkou a alkoholem. Připadalo mi to nějak divné a prostě jsem tomu vůbec nevěřila. Pak se to začalo zlepšovat a jelo až do konce. Bůh mi nevadil. Celkově musím uznat, že dost dobrý. Samozřejmě mě také rozčilovalo chování některých postav, ale bylo to vlastně pochopitelné. Roman se podle mě nějak zvláštně přeměnil, něco mi ke konci přišlo dost uspěchané. Pocity ve mně asi zůstanou dost dlouho a to je u knihy podstatné.
Hlavni postava mi prisla misty silena a jeji reseni situaci dost extremni ..precetla jsem,ale obcas jsem bojovala s chuti toho nechat...
Tohle byla symfonie. Nádhernej jazyk a stylistika, propracované postavy (ono o románu na 430 stranách stihnete hlavní postavy rozvést a utvořit si k nim vztah, není to jak novelka o 200 stránkách). Drsná realita se občas prolne s fantasmagorickými představami, vztahy, myšlenky, hledání, tohle je podle mýho gusta.
Co na mě bylo moc - ty dva vstupy z pohledu Bůh.
Co velmi cením - sugestivní popis postav a taky prostředí! Ze začátku jsem byla nadšená z natáčecího placu, a i další pro mě netradiční prostory a přesvědčivý detaily z nich (ústav, ministerstvo, vzpomínky na Mongolsko a další) byly hrozně fajn.
Sakumprásk se jedná o další knihu s tématem hledání vlastní identity, tápání, o vztazích mezi rodinou i mezi lidmi, se kterými se v životě potkáváme, nicméně mi přijde, že Malinka jde malinko hloubš, než další populární knihy na podobné téma.
Skvěle napsaný román! Všechny postavy skvěle vykreslené a s Malkou i Inou jsem dokázala soucítit a chápat je. U části z kojeňáku a natahování ručiček z postýlek jsem regulérně bulela. Snad se něco změní s novou legislativou kolem kojeneckých ústavů... Určitě si udělám čas na pokračování.
(SPOILER) Na prvotinu překvapivě dobré. Co hodnotím pozitivně: a) přesvědčivé podrobnosti z různým oblastí - kojeňák, natáčení filmu, zubařina, ministerstvo zahraničí b) otevřenost ohledně adopcí, těhotenství, mateřství... porod mě skutečně dojal, c) ač se zdá, že vše vyvrcholí nějakým nepravděpodobným happyendem, není tomu tak - konec mě nepříjemně zasáhl, ale to je lepší než happyend :) d) Vliv náhody a nepochopení. Postavy všechny nesympatické, tím autorka připomíná Hůlovou nebo Soukupovou, téma adopcí zase Boučkovou. Co hodnotím negativně: a) příliš doslovné popisy toho, co postavy cítí, ač je to jasné z jednání a promluv, občas poněkud strojené dialogy, kdy se nahlas říká i to, co by nikdo takto nahlas neřekl, b) pasáže z pohledu mimina a z pohledu Boha -resp. zachraňuje to druhá pasáž s Bohem, ale ne moc. Každopádně kniha stojí za přečtení a jsem zvědavý na další tvorbu autorky.
Prvně musím zmínit, že autorčin jazyk je skvost. Ta proměnlivost – přímá, nepřímá řeč, formy vypravěčů. Jeden by čekal, že se v tom ztratí. A ono ne. Naopak! Obzvlášť při pasážích s Malkou to přidá na prožitku.
Příběh to byl vskutku nelehký, čím víc stránek ubývalo, tím víc jsem si přála aspoň ždibet štastného konce.
Mě kniha neuvěřitelně dostala. I když zároveň mne i hlavní hrdinky neskutečně štvaly. A to jak Malka, tak i Alice a svým způsobem i Inka. Ale stejně konec jsem si přála jiný. A zároveň jsem všechny ženy chápala.
Byl to opět krutý příběh, velmi emotivní, smutný. Takový prostě život někdy je. Nevyřízené účty nebo-li nevypovídané křivdy už se někdy nikdy nepoví. Kniha by nám měla napovědět, že je potřeba vše si vyříkat, promluvit hned, protože pak už je někdy pozdě, ale život si plyne dál... Nikdy se nezastaví. Knihu určitě doporučuji, čapne a nepustí.
Zpočátku se mi kniha nečetla moc dobře, po první kapitole jsem už uvažovala, že ji odložím. Nakonec jsem se ale začetla a četla celkem s chutí, i když mi hlavní hrdinka také nebyla sympatická.
Líbilo se mi vyprávění z pohledu více osob, kde je vidět, jak na stejnou situaci každý nahlíží jinak a proč. Zajímavý smysl pro humor. Nelíbily se mi některé pasáže z intimního života až vulgárně popsané.
Časem nejspíš přečtu od autorky i druhou knihu.
Hrozně moc jsem se na knížku těšila, protože ji tu všichni chválí. Bohužel ale musím jít proti proudu a přiznat se, že Malinku odkládám. Moc se mi líbí styl autorky, jazyk je hezky barvitý a fakt na mě udělal dojem. Mám ale problém s příběhem, není tam prostě nic, co by mě jako čtenáře "nutilo" číst dál.
Knihu jsem přečetla,ale byla psaná zvláštním způsobem.Hodně jsem se musela zastavovat a přemýšlet o kom čtu a kdo je kdo.
Rozhodně to nebylo lehké čtení. Zajímavý a smutný příběh o ne/pochopení druhých i sebe samých.
Dočetla jsem knížku v noci. Ještě plno dojmů doznívá. Mám chuť napsat HUSTÝ, MAZEC, NÁŘEZ. Jestli toto je prvotina, musí mít autorka ještě plné šuplíky :-)
Doporučila bych číst jen duševně vyrovnaným, jinak vás to roztrhá. Alespoň pro mě hodně sugestivní styl psaní
Hodně témat, mateřská láska, adopce, paralelní vztahy ..
Některé postavy byly někdy na facku, ale aspoň si člověk uvědomí že život nejede podle jeho představ.
První kniha od autorky, ale určitě ne poslední.