Malinka
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501220/mid_malinka-yNJ-501220.jpg
4
803
803
Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezencem. Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa jejího života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, který po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Neustále váhám, zda dát tři nebo čtyři hvězdičky. Nakonec pro mě asi 3,5*. Čtení to bylo strhující, já mám moc ráda takové sondy do myslí hlavních hrdinů. Ale vyprávění jako by psaly dvě různé osoby...někdy naprosto normální myšlenky, strasti, trápení i radosti jednotlivých postav a pak přeskočíme do trochu fantasmagorických promluv nenarozeného plodu, boha ženy, boha muže...tohle mě příliš neuchvátilo. Ovšem kromě této výhrady mě čtení vlastně hodně bavilo a bylo to všechno dost uvěřitelné.
Ale určitě bych nedoporučila číst lidem, kteří se připravují na adopci či osvojení dítěte. Tady jako by nebyla žádná možnost, jak uspět,, jako by byla každá adopce už v počátku odsouzena k tragickým koncům, k nezdaru, k neštěstí všech zúčastněných. Celé to vlastně působí dost depresivně.
Tato kniha byla těžká na čtení.
Téma citlivé a bolestive.
Vztahy krásně vykreslene.
Kniha se mi moc líbila
Spočiatku ma kniha prudko vtiahla svojou prirodzenou čitateľnosťou a taktiež aj témou - pochopiť svet človeka, ktorý vyrastal v adoptívnej rodine. Postupne som však čím ďalej viac nadobúdal pocit, že čítam tak trochu brak, ktorý sa zo mňa snaží dojiť emócie na prvú dobrú. A keď už po všetkých tých striedanicah uhlov pohľadov rôznych postáv začal prehovárať v knihe aj akýsi Boh, tak som sa už cítil vážne trápne, až som knihu zaklapol kdesi v polke. Na toto fakt nemám nervy.
Tragický, náročný příběh. Téma adopce. Skvěle rozpracovaná psychologie postav. Není to lehké čtení...
Tohle bylo hustý, bolavý, ošklivý, beznadějný a přitom tak uvěřitelný a pochopitelný. Opět se mi potvrdilo, že většinu problémů by vyřešilo upřímné jednání a sdělení svých pocitů. Ale tak to by pak nebylo o čem psát, že. Jinak sama jsem právě těhotná, takže některé kapitoly byly pro mě fakt celkem utrpení, ale přitom mě ani nenapadlo knihu odložit. Škoda, že nemá více čtenářů, zasloužila by si je.
Silné téma adopce. Tři hlavní hrdinky. Malka adoptované dítě, dnes už dvacetiletá. Inka její adoptivní matka a Alice, čtyřicetiletá zubařka, která nemůže otěhotnět a má zažádáno o adopci. Všechny postavy i ty vedlejší Inky manžel, Malky bratři a manžel Alice vás neskutečně štvou, ale na druhou stranu je chápete i jim fandíte.
Postavy úplně skvěle syrově psychologicky rozebrány.
Na konci poděkování organizaci Natama za jejich nedocenitelnou práci s dětmi s obtížným začátkem života i všem dalším odborníkům a organizacím, které v této oblasti působí.
Doporučuji a jdu hned na volné pokračování Běsa
Tady jsem šla na slepo. Vybrala jsem si knížku v knihkupectví, protože mě zaujala obálka a přestože mi téma není nijak blízké. Nebylo to lehké čtení (nějak mě poslední dobou ty nelehké příběhy přitahují), ale hvězdu navíc přidávám za naprosto uvěřitelné vyprávění a vykreslení postav, které vás chytnou a nepustí.
Skvěle napsaný příběh o rodině, která adoptuje holčičku. Skvěle popsané pocity matky Iny i adoptované Malinky a jejich nelehký vztah.
Bomba! I když některé části, třeba úvahy o bohu, jsem četla zrychleným tempem. Ono mě to zdržovalo od samotného příběhu.
Jen se divím, že tu není tolik hodnocení, tj. přečtení, kolik by si tahle knížka zasloužila.
Jakkoli by mnozí mohli kritizovat přílišnou roztříštěnost děje, snad i nepravděpodobnost s obrovskou rolí náhody, já to rozhodně nebudu. Má mateřská duše krvácí... kolik hořkých témat autorka otevřela! Kolik nehezkých pravd o adopci, sobeckosti a především neporozumění, možná snad neochotě porozumět. Tolik nevyřčených slov, která by mnohé zachránila a jednou provždy vše vysvětlila... Kolikrát jsem měla tendence zavřít knihu a zakřičet "řekni jí to, sakra, už jí to prostě řekni!", ovšem my jsme pouhými diváky této neuvěřitelné, ale až bolestně uvěřitelné (sic) scény. Opravdu umně propojený příběh několika aktérů, s nimiž nemusíme sympatizovat a přesto (nebo snad právě proto) nám budou připadat neobvykle povědomí. Příběh o síle komunikace, pochopení, archetypální potřebě mateřské lásky okořeněný osobitým slohem, který vlastně celkově neumím zhodnotit jinak, než že se musí čtenářsky vykrvácet a prožít.
Moje první setkání s Ditou Táborskou. Těžké téma, jak se adoptovaná žena - původně miminko fetačky celý život pere se špatným startem, přestože žije v milující rodině.
Brilantně vykreslené zejména hlavní postavy Malka (dcera) a Ina (adoptivní matka) a jejich veškeré myšlenkové pochody. Sonda do rozervané duše Malky a také skvělá sonda rodinných vztahů. Zajímavě vložená další linka Alice a Romana, kteří se snaží o dítě.
Líbilo se mi Intermezzo s Bohem, členění kapitol i celkové grafické zpracování knihy.
Trochu mě zamrzel konec - jak dopadla Ina. Přesto dávám 5⭐z pěti, protože před takovým zpracováním opravdu smekám.
Syrový příběh!! Toto bylo tak hutné čtení, že jej budu rozdýchávat ještě hodně dlouho. Příběh, ve kterém musí každý jedinec doslova bojovat o své místo v životě, o přijetí, pochopení, o lásku i o sebe sama a své právo na štěstí.
Člověk má při čtení až nepatřičný pocit, že někomu nahlíží okny do obýváku, přes rameno mu čte deníkové zápisky či se mu přímo vrtá v hlavě. A byly chvíle, kdy je to až trýznivě nepříjemné, kdy se cítíte jako voyer, vetřelec, že zkrátka strkáte nos tam, kam nemáte právo a vlastně ani chuť...
Rodina Hlineckých je na první pohled zcela běžná a ničím nápadná. Milující rodiče a tři, už dospělé, děti. Mají se rádi a dokáží se vzajemně podržet. To je ovšem ten první dojem...na ten druhý už to s nimi tak růžově nevypadá. Nejmladší Malka je totiž adoptovaná. Je nepřizpůsobivá, sobecká a svým způsobem nevděčná. Kolikrát jsem měla při čtení sto chutí s tou mladou dámou zatřást, aby se už konečně probrala! Jasně, neměla zrovna dobrý start do života, ale dostala se do milujicí rodiny už jako miminko, tak kde je problém? Ve skoro až opičí lásce jejích rodičů? V její snaze chtít stále víc než má? Těch otázek mi při čtení naskakovala spousta, člověku se z toho úplně točí hlava a stejně nic nevymyslí...a co je na tom nejhorší, že bité jsou na tom děti. A to je setsakra špatně!!
Ditu Táborskou jsem si postavila na roveň stejně štiplavě drásavé a syrově přímočaré Petry Soukupové. Ráda bych si přečetla i její druhý román BĚSA, ale kde vzít tu energii a odvahu a nekrást....
DOPORUČUJI!!
Syrový příběh!! Toto bylo tak hutné čtení, že jej budu rozdýchávat ještě hodně dlouho. Příběh, ve kterém musí každý jedinec doslova bojovat o své místo v životě, o přijetí, pochopení, o lásku i o sebe sama a své právo na štěstí.
Člověk má při čtení až nepatřičný pocit, že někomu nahlíží okny do obýváku, přes rameno mu čte deníkové zápisky či se mu přímo vrtá v hlavě. A byly chvíle, kdy je to až trýznivě nepříjemné, kdy se cítíte jako voyer, vetřelec, že zkrátka strkáte nos tam, kam nemáte právo a vlastně ani chuť...
Rodina Hlineckých je na první pohled zcela běžná a ničím nápadná. Milující rodiče a tři, už dospělé, děti. Mají se rádi a dokáží se vzajemně podržet. To je ovšem ten první dojem...na ten druhý už to s nimi tak růžově nevypadá. Nejmladší Malka je totiž adoptovaná. Je nepřizpůsobivá, sobecká a svým způsobem nevděčná. Kolikrát jsem měla při čtení sto chutí s tou mladou dámou zatřást, aby se už konečně probrala! Jasně, neměla zrovna dobrý start do života, ale dostala se do milujicí rodiny už jako miminko, tak kde je problém? Ve skoro až opičí lásce jejích rodičů? V její snaze chtít stále víc než má? Těch otázek mi při čtení naskakovala spousta, člověku se z toho úplně točí hlava a stejně nic nevymyslí...a co je na tom nejhorší, že bité jsou na tom děti. A to je setsakra špatně!!
Ditu Táborskou jsem si postavila na roveň stejně štiplavě drásavé a syrově přímočaré Petry Soukupové. Ráda bych si přečetla i její druhý román BĚSA, ale kde vzít tu energii a odvahu a nekrást....
Doporučuji!
Bolavý, místy hodně bolavý čtení…
Malinka jde totiž až na dřeň.
Příběh z pohledu více postav, každá má k němu co říct a každá ho vidí úplně jinak.
Autorka umí tak dokonale propracovat postavy a jejich psychologii až ožívají a přímo před vámi vystupují ze stránek. Navíc ten jazyk, nádhera!
Tak tahle knížka byla sirová až na dřeň. Žádný kladný a vlastně ani záporný hrdina. Prostě život a v něm živé postavy. Někdy hodné, milé , láskyplné a šťastné, jindy sobecké, hloupé a rozzlobené. Ale vždy opravdové a uvěřitelné.
Žádný happyend a vlastně ani jakýkoliv end..
Nikdy se nedalo předvídat, jak se bude postava a její příběh vyvíjet, dalo se čekat cokoliv . Všichni mě tam štvali...ale všem jsem fandila . Tak nejak se vždycky zachovali úplně jinak než jsem cekala nebo bych si přála.
Ale bavilo mě to, určitě si od autorky přečtu i další věci
Příběh je doslova nahuštěn okamžiky které vám zlomí srdce. Autorka téma adopce uchopila celkem neotřelým způsobem, vůbec mě nenapadá, k jaké knížce bych tuto přirovnala.
K úplné spokojenosti mi ale něco chybělo. Asi mi úplně nesedl styl vyprávění píběhu, většinou chci podobné příběhy spíš delší, ale Malinku ych uvítala kratší. Ještě by mě potěšilo, kdyby se více prostoru dostalo i Ině a Alici.
Autorce určitě patří poklona za vykreslení postav, takovou kopu nesympatických lidí jsem dlouho nepotkala. Skvěle taky autorka popsala složitost lidských vztahů, kdy si lidé vzájemně ubližují, přestože se milují.
Zpočátku mě kniha příliš nenadchla, ale od jisté události nabraly osudy všech postav zajímavější spád a začaly se vzájemně prolínat. Každá z postav byla jedinečná, byly perfektně psychologicky vykreslené a autorka velmi věrohodně nastiňuje psychické rozpoložení každé z nich. Moc se mi líbila uvěřitelnost děje, líbilo se mi, že všechny postavy, dokonce i zdánlivě dokonalý Jaromír, měly své chyby a procházely si těžkými životními zkušenostmi. Ale rána, která zasáhla Inu, byla až příliš strašná...
Jak je vidno v komentářích, Malka dost čtenářům lezla na nervy. Já osobně jsem měla pro její chování vcelku pochopení. Bohužel jeden defektní jedinec s sebou na dno dokázal stáhnout mnoho jiných duší, i když neúmyslně. Těším se na Běsu, nemůžu se dočkat, až se dozvím, jak to bylo s Malky maminkou.
Začátek knihy pro mne byl velikým překvapením, protože jsem zdárně zapomněla anotaci a podle obálky čekala úplně jiný příběh. Čekala jsem příběh z vesničky či maloměsta, kde je blízko k přírodě, každý zná každého a všichni vědí o adoptované Malince víc, než ona sama.
Malince je však 22, žije v Praze, pracuje u filmové produkce a nikdy neměla vážný vztah. Pomalu odkrýváme, že Malinka v podstatě bojuje sama se sebou, že je rozpolcená. Autorka má navíc velmi neformální a pro mne až vulgární styl, který mne také hodně překvapil a překvapoval mě v podstatě během celého čtení.
Kniha vypráví velmi zajímavý příběh o adopci, a to nejen z pohledu adoptované dívky, ale také z pohledu jejích adoptivních rodičů a sourozenců. Musím říct, že to byl velmi zajímavý, obohacující a někdy velmi znepokojující vhled. Bavilo mne, že jedna situace byla popsána z pohledu více postav. Někdy to bylo velmi smutné čtení, ne jednou jsem se hodně rozčílila či naštvala, měla jsem chuť některé protagonisty profackovat. Byla jsem ale za to vyvolání pocitů a emocí ráda, příběh na mě nepůsil ploše, byl velmi uvěřitelný.
Jsem velmi překvapená, Úžasná psychologická studie všech postav. Moc se mi kniha líbila.
Tyhle příběhy obyčejného šílenství mě baví. Fakt. Kousek životní etapy někoho, bez příkras, bez nutných/ nudných zápletek, kotrmelců a happyendu....zkuste!