Malvína z Bretaně a jiné povídky

23.10.2024

Pokud máte rádi lidové báje, pověsti a staré tradice, jste na správném místě. Doporučuji usadit se s šálkem dobrého čaje (velká část děje se odehrává v Anglii, tak je to příhodné) a zaposlouchat se do příběhu od autora známého hlavně svými třemi muži ve člunu, jenže on umí i jiné příběhy, třeba jako je tento … pohybující se na hranici skutečnosti a fantazie, protkaný nitkami proslulého Jeromova humoru a hravé romantiky!

Takže, věřte, nevěřte … žila, byla jedna trvrdohlavá a umíněná víla Malvína, která měla vedle mnoha vlastností chvalitebných i velice zavrženíhodný sklon k poťouchlosti …
No jen si to představte, třeba takhle jednou … „o půlnoci a na břeh horského jezera, tedy ani v době, ani na místě, jaké by mohly lákat postaršího pána, trpícího revmatismem – proměnila jednou nadmíru důstojného majitele cínových dolů ve slavíka, což nutně vyžadovalo změnu životních návyků“ …

Prostě, Malvína byla dost svéhlavá bílá paní, a tak se jednoho dne stalo, že byla vyloučena z kruhu slavných Bílých paní bretaňských …“Od této noci mizí víla Malvína z knih kronikářů Bílých paní bretaňských, z legend i ze všech lidových pověstí. A znova se objevuje v historii až L. P. 1914“ …

Tak takhle nějak to bylo … a co bylo dál?
Celý sled událostí se s největší pravděpodobností odehrál úplně jinak než si každý jednotlivý člověk, co se s Malvínou potkal, pamatuje, teď už přesně nelze říct co a jak se stalo, ale když bychom to shrnuli … Malvína svou přítomností změnila způsob, jakým ostatní lidé kolem ní vnímali svět.
Slyšíte to taky? … „zaznělo kvílení ztracených duší“ … Malvína nejspíš zase provozuje tu svou magii - mění srdce lidí – jejich způsob vnímání emocí – a tak mění celý jejich svět!
Ovšem pozor, kouzla a magie nejsou všemocná – někdy mají i nečekané důsledky!
Takže si dejte pozor, když si zahráváte s magií, někdy totiž i dobrý úmysl může způsobit smutek nebo dost nečekané komplikace!
Chcete si snad zahrávat se smyslem samotné existence?

Zdá se, že Malvína se snaží jen přinést dobro a útěchu, přesto dál nese břímě svého vlastního prokletí …

Dámy a pánové, já se nečekaně dobře bavila – kombinace Jeromovy situační komiky s jemnou melancholií příběhu a lehkostí snových úniků z reality do světa fantazie, při večerní četbě po náročném pracovním dnu, působila až zázračně relaxačně … doporučuji!

„Chcete říct, že by se paní Marigoldová,“ řekl profesor, „– totiž za předpokladu, že se to vůbec dá zařídit – měla beze zbytku vrátit do svého původního já …?“
„Za to bych byl nesmírně zavázán,“ odvětil Marigold.
… „Udělám, co budu moci,“ pravil profesor. „Nijak s tím ovšem nepočítejte.
Asi je lehčí přimět ženu, aby myslet začala, než aby pak přestala, …“