Malý Bobeš
Josef Věromír Pleva
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134776/bmid_maly-bobes-TwG-134776.jpg
4
561
561
Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století, viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát.... celý text
Přidat komentář
Já mám z téhle knížky doživotní trauma. Povinná četba v druhé třídě. Dodnes si pamatuji. Na tatínka spadl strom a František si nemohl koupit párek...
Klasika, dofčil si pamatuju tu pohromu, gdyž micmen zcháloval Bobšovi pytlovanó fišlu na velké radovanec...
Četla nám ji ve škole paní učitelka. Předčítání jsem milovala. Ale tahle knížka mi způsobovala skoro trauma. Byli chudí, z pomeranče snědl i slupku, na tatínka spadl strom... Jestli tam bylo i něco pozitivního, tak to předchozí vyjmenované nad tím vyhrávalo. Brrr.
Malý Bobeš, kniha mého dětství a navíc povinná četba. Teď objevena v knihobudce, ale doma u rodičů určitě někde je ( nic se nevyhodí:):)
V dětství jsem četla několikrát, ale asi ne úplně celé. Teď čtu postupně po částech asi víc jak půl roku a děj si vybavují jen po odstěhování do města. Od cihelny si to vůbec nepamatuji a ten politický konec také ne. Kapitola František nejsmutnější ze všech. Docela by mě zajímal ten původní konec knihy....
PS: uživatel Jarior zmiňuje ve svém komentáři původní konec knihy. Díky
Moje v dětství nejoblíbenější knížka a jediná kniha, kde si pamatuju začátek:" Bobeš byl malý, tak malý, že sotva dosáhl na kliku u dveří". Tuto knihu jsem si odnesla z domova a mám ji stále ve své knihovně jako živou vzpomínku na dětství.
Vzpomínka na dětství, kdy mi ji četla máma a já obdivovala toho malého klučinu, jakou má fantazii a ke hře mu stačí obyčejné ouško od rozbitého hrnku.
Moje vzpomínka na tuto knihu je malinko jiná. První setkání s Bobešem není z mé vlastní četby, ale na pokračování nám ji četla paní (či spíš soudružka) učitelka na vesnické jednotřídce. A nikdy přitom nemusela nikoho napomínat, aby nerušil. Jmenovala se Jožka Šínová, jestli jste ji někdo také zažil, vzpomeňte.
Další z knih se sekce "školní lavice".. Bobeš je dobrodružná klasika, která pobaví a baví.
Laskavý, lidský a hořkobolný příbéh- politickou agitku jsem v 8 letech nevnímala…
Kdysy povinná četba, ale ani by být nemusela. Plevův Bobeš je prostě klasika. Samozřejmě děj je mírně ovlivněn politickým režimem, ale lidskosti a vztahů je v knize daleko více,než nepřímého politikaření.
Četla jsem ji jako malá a občas se k ní vracím - krásně psaná, vtáhne vás do děje..
Malý Bobeš šíleně tlustá knížka. Život na vsi super, město bylo taky dobré, ale ten konec už byl moc politický ikdyž jako kluk jsem to tak nějak ani nevnímal. Pasáž o smrti Františka je tedy síla a plná emocí to mě dostalo. Jinak dílo fakt skvělé četl jsem plný napětí co bude dál. Byla to těžká doba. Tohle je prostě klasika literatury.
Hezoučký, pohádkový, ve třetí čtvrtině už trochu zdlouhavý a konec už znatelně na ruku socialismu. Ale jinak jak když čteš večerníček se spoustou slov, kterými pak můžeš častovat svého milého.
Jako malá jsem měla Malého Bobeše ráda. Ráda jsem si v knize četla. Zvláště, když jsem byla nemocná a musela jsem ležet v posteli. Bohužel, už je to strašně dávno.. A knihu už ani nemám, ale bylo by zajímavé si ji znovu po tolika letech přečíst.
I malý Bobeš překročil hranice své doby. Objevování velkého světa to je na tom úžasné a přínosné. Výdycky jsem se na poslech a pozdějí čtení příběhů malého klučiny těšila. A doufám, že stále jistě patří k vyhledávaným knihám pro malé děti. A musíme si také uvědomit, že poprvé vyšla tato kniha v roce 1931. No a co, nepleťme dobu do příběhů objevování světa malého chlapce. A nehledejme v tom ještě něco jiného než v tom vidí malé děti. Ani já nedám na tuto knihu dopustit.
Jako dítě jsem měla tuhle knížku moc ráda. Hlavně začátek, když žili na vsi a potom ještě začátek bydlení ve městě. Ke konci se do toho zamotala politika a to mě jako dítě fakt nebralo. Nad Františkem jsem si pobrečela, byla to hrozná doba.
Štítky knihy
dětství autobiografické prvky příběhy pro děti
Autorovy další knížky
| 1955 |  Malý Bobeš |
| 1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
| 1984 | Budulínek |
| 1968 |  Hoši s dynamitem |
| 1960 | Kapka vody |
Klasika našeho dětství. Mě celkem bavila, jen myslím, že na první stupeň základní školy je to příliš brzy. Často jsem ze čtení byla smutná. Nicméně dílo je to krásné.