Malý život
Hanya Yanagihara
Keď sa štyria spolužiaci z malej vysokej školy v Massachusetts presťahujú do New Yorku, aby tam skúsili preraziť, nemajú peniaze, sú neistí a dopredu ich ženie len ich priateľstvo a ctižiadostivosť. Patrí k nim pekný a láskavý Willem, začínajúci herec; bystrý, no občas krutý maliar Džejbí; trochu nešťastný architekt Malcolm a rezervovaný, no geniálny tajomný právnik Jude, okolo ktorého sa točia životné príbehy všetkých ostatných. V priebehu nasledujúcich rokov sa ich vzájomné vzťahy prehlbujú, no pribudnú aj temnejšie odtiene poznačené závislosťou, úspechom či pýchou. Neskôr si všetci uvedomia, že najzraniteľnejším článkom, a zároveň ich najväčšou výzvou je naoko neochvejný Jude; v strednom veku až desivo nadaný súdny advokát, no v súkromí čoraz zdrvenejší človek s mysľou napadnutou neodbytnými pochybnosťami o vlastnej hodnote a telom poznačeným hrozným detstvom a traumou, ktorá napriek všetkému určuje smerovanie jeho života. Malý život je príbeh o láske aj obetavosti, krutosti a neschopnosti bojovať s osudom. V tomto pozoruhodnom románe Hanya Yanagihara majstrovsky vykreslila nevšedné podoby priateľstva a lásky a neľútostne odkryla, ako môžu človeka zlomiť vlastné skúsenosti aj spomienky.... celý text
Přidat komentář
Rozporuplná kniha, silná, zneužívající, ve vypjatých chvílích prázdná a používající klišé,vedoucí k zamyšlení,hrající na city,vyvolávající silné city,extrémní a v těch a díky těm extrémům nesoucí nereálný příběh, který může sloužit jako zrcadlo k vyjádření řady věcí, ale zůstává osten bezcitnosti k lidem, co některé aspekty příběhu žijí reálně a nemohou z nich utéci zavřením knihy. Rozhodně stojí za přečtení, pomáhá k tříbení názorů a jako zrcadlo.
Malý život ve mne zanechal hlubokou emocionální stopu.Je to přesně ta kniha,která může bolet.Ale nejsou právě tato díla která způsobí kopance do srdce tím nejlepším,nezapomenutelným ?
!!! Ach, můj milovaný Jude... Willeme... Harolde! Je mi to líto, je mi to tak moc líto!
Tohle vyprávění mi doslova ukradlo kousek sebe samé... velký příběh o neuvěřitelném poutu přátelství... tolik citu, tolik bolesti, tolik lásky... že mi z toho šlo srdce kolem... rozervalo mě to na kusy... zastavoval se mi dech u obyčejného Willemova pohledu... a Judova ztracená duše se mnou zůstane už napořád... bolela mě každá zatracená stránka... ale i přesto prosím, přečtěte si osudy jeho/jejich Velkých životů... protože on si to zaslouží! On si zaslouží kousek té vaší srdeční chlopně, zaslouží si být milován! A nejen on, oni všichni!
Jeden z nejsilnějších příběhů, které mnou prošly!
nádherná a smutná kniha, až mě mrzelo, že jsem ji dočetla :-(
Doporučuji přečíst.... kdo nepřečte, nepochopí.
Autorka s nečekanou otevřeností (na Američanku) popisuje problém sexuálního zneužívání, člověk úplně chápal čím si Jude prochází a proč je takový, jaký je.
Příliš dlouhé, přesto svým způsobem povrchní, spíš hrubý náčrt, nežli ty tolik živé obrazy od JB, jediná pro mě živá část byla předposlední kapitola.
1. pět hvězdiček je k**va málo na ohodnocení této knihy
2. mám tolik pocitů a dojmů po dočtení,že napsat to ani nedovedu,ale jedno vám povím = tohle si proště PŘEČTĚTE ,kniha se mi zařízla pod kůži jak Judovi jeho žiletka .... a zanechá jizvu už navěky
3. ták ...a co teď číst dál ??
"...V noci leželi v posteli a ve chvílích, kdy si obvykle povídali, nyní oba mlčeli a to mlčení bylo jako nějaká třetí bytost, která se usadila na lůžku mezi nimi, obrovská a chlupatá a dravá, když ji někdo popíchl..."
Jsou stovky knížek, které chtějí jen šokovat a emočně vydírat - tisíce stránek popisujících sexuální scény ze všech stran, tisíce románů končících happy endem.
A pak je tady velká kniha Malý život. Šokuje, ale nevydírá; obsahuje mnoho postelových scén, avšak není to kniha hlavně o sexu. Je to příběh o velké lásce a nekonečné a nekončící bolesti, příběh o hledání (sebe)důvěry a o snaze uniknout tomu, před čím nelze utéct.
Stylisticky a kompozičně bezchybné, výborně přeložené.
Po mnoha letech jsem měla při čtení slzy na krajíčku.
Není to jednoduché čtení, ale je to kniha, kterou je třeba přečíst. A ne jen jednou.
Malý život je z mnoha důvodů, které pochopíte, až si román přečtete, jednou z nejdůležitějších a nejvýznamnějších knih posledních let. Nejen proto, jak silný, místy až neuvěřitelně, příběh vypráví, ale také proto, jak precizní a nelítostnou sondou do prožití a psychologické stránky toho příběhu je; a právě tím prohlubuje schopnost vidět pod povrch, vcítit se do druhých, nesoudit, pochopit, v čem všem (hrůzném) mohou spočívat odlišnosti, uzavřenost, utrpení druhých lidí. Myslím, že je to román, který vám pomůže porozumět mnohému. I proto je, mimo jiné, Malý život jednou z těch vzácných knih, které nejenže jsou krásným literárním dílem, které potěší duši, ale které vás určitým způsobem změní, donutí vás se na něco v životě dívat jinak - třeba i na život jako takový. Je jednou z těch vzácných knih, na které nikdy nezapomenete, i kdybyste chtěli. Kdybych mohla, dám víc než pět hvězdiček.
Příběh emočně člověka vyčerpá. Jak jsem se blížil ke konci knihy, zmocňovala se mě až chuť křičet. Autorka dost nerealisticky vypjatě pojala dva extrémy- člověka na dně, lidi, co zažívají úspěch. Je zajímavé, že profesně postavy jsou snad geniální. Zažívají hlavně vzestup. O to hůř jsou pak prožívány ty emoční zvraty. Nechutná sebelítost, která jde až za hranici představitelného, zvlášť když si ji dotyčná postava uvědomuje a točí se v kruhu. Kniha i na svůj rozměr se čte velmi dobře. Má svoje kvality, ale vím, že se k takové "jízdě" už znovu neodhodlám. Nebudu riskovat, že celou knihu budu doufat, že se musí přece myšlení některých postav změnit, nebo se něco obrátí k lepšímu. Autorka včas všemocnou rukou zasáhne a usmrtí, zničí, zastaví relativní pocit štěstí.
PS: Na knize mi vadí občasné chyby...
Nejsmutnější na celém příběhu je, že je natolik precizní a silně emotivní, že ho spousta lidí zřejmě nedočte nebo neocení tak, jak si zaslouží. Já sama jsem byla vystavená natolik intenzivnímu zážitku, který mi opravdu dával psychicky zabrat. Touha znát další kroky a dočíst až do konce mě i přesto všechno neopustila a já darem získala něco, po čem touží každý čtenář. Skutečný, živý, hemživý svět, který ožije jakmile knihu jen pootevřu. Po dočtení už vidíte spousty věcí jinak. A především už se rozdílně díváte na samotné knihy, jelikož tohle dílo je beze sporu předčí.
Hanya Yanagihara stvořila knihu, která je tak moc bolavá, ale přesto tak plná lásky. Je to kniha, která je tak dobrá, že ji vlastně ani nechcete číst, protože vás mrzí, jak rychle ji přečtěte. A když ji přečtěte, tak... slova budou v tu chvíli zbytečná, protože se snažíte pochopit. Pro mne jedna z nejlepších knížek.
Ten proud slov člověka zalije, uchvátí a už ho nepustí. Velice komorní, velice mnohovrstevnaté, velice emoční, prostě výborné. Dialogy do sebe zapadávají, kniha byť samozřejmě neplyne lineárně, není matoucí. Ten soupis vnitřních bojů vezme člověka doslova pod krkem a nemůže, prostě nemůže ho nechat chladným.Bez váhání 5/5
Kdo má rád knihy od Cunninghama tomu tuto knihu mohu jen doporučit, osobně dalece předčila všechna má očekávání.
Malý život je velká kniha. Monumentální příběh o čtveřici přátel je hlavně oslavou přátelství, kamarádství a lásky ve všech jejích podobách. Nádherně napsané, nedokázal jsem se od toho odtrhnout, přečetl jsem to během čtyř dnů, kdy jsem s Willemem, Judem, DžejBím a Malcolmem jedl studentský jídla, platil nájmy, chodil na večírky, účastnil se debat o umění a sledoval, jak se jejich životy odvíjejí. Prostě paráda. Pro mě jedna z top knih posledních let.
Byl to boj. Musela jsem si udělat delší přestávku, než jsem se znovu odhodlala začíst do tohoto příběhu. Tolik utrpení, kolik musel ve svém životě Jude vytrpět, je na čtenáře občas trochu moc. Emocionálně vyčerpávající příběh čtenáře změní. Zní to pateticky, ale je to tak. Přinejmenším si začne víc vážit svého života a sebe samotného. Protože to Jude nedokázal. Přestože se snažil vymanit ze své minulosti a v určitých obdobích života se mu to snad i dařilo, vždy se stalo něco, co v něm probudilo staré démony a přimělo ho vztahovat vinu za vše, co se v jeho životě přihodilo, výhradně na sebe samotného.
Skvělé čtení, silný zážitek, živé postavy. Ale běda, pokud se odvážíte někoho si oblíbit, já to udělala, oblíbila jsem si celkem tři postavy, Judea, Willema a Harolda a bolelo to. U čtení nelze volně dýchat, občas jsem měla chuť tu knihu někam zahodit, ale zvědavost a naivní touha po nějakém alespoň trochu dobrém konci mě u čtení udržela.
Vypadá to jako pokus napsat příběh, ve kterém už všechno prošlo daleko za hranici opravitelna a ať se stane cokoli dobrého, předchozí zkušenost nelze žádným způsobem vytěsnit. Neexistuje žádná guma na vzpomínky, žádný hrobeček, do kterého by bylo možné jednou provždy uložit minulost. A ona neustále leze ven a jako drápatá příšera seká nejen po svém vlastníkovi, ale také po lidech, kteří se odváží přiblížit.
Těžko popsat, ale rozhodně doporučuji přečíst!