Máme na vybranou

Máme na vybranou
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419629/bmid_mame-na-vybranou-7Ym-419629.jpg 5 353 353

I v pekle může vzklíčit naděje. „Tato kniha vypráví neobyčejný příběh o hrdinství a uzdravení, o odhodlání i soucitu, o psychické odolnosti a morální odvaze i o tom, jak se důstojně vyrovnat s rolí oběti. V osobních i profesních zkušenostech Edith Egerové lze najít inspiraci v jakékoli životní situaci.“ Philip Zimbardo Osobnost mezinárodního významu s kořeny v předválečném Československu Doporučujeme všem čtenářům Hany Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů. Na jejich pozadí nám ukazuje, že všichni máme na výběr – rozhodnout se vystoupit z role oběti, osvobodit se z pout minulosti a začít naplno žít.... celý text

Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: , Práh
Originální název:

The Choice, 2017


více info...

Přidat komentář

AdeLaLu
25.02.2025 5 z 5

Pro mě byla kniha velmi hluboká, zajímavá a inspirativní. První část, která vypráví o holocaustu, byla opravdu strhující a náročná. Nad spoustou autorčiných výroků v druhé polovině knihy jsem se zase musela pozastavit a dát si je do souvislostí. Jsem velmi ráda, že jsem knihu přečetla a třeba se k ní v budoucnu ještě vrátím.

Modi666
19.02.2025 4.5 z 5

Opět po čase téma holocaustu. Tentokrát z pohledu Maďarky pocházející z Košic. Téma mně už nijak neznámé je podáno zase trochu jinak. Mimo jiné i proto, že autorka po emigraci do USA pracovala jako psycholožka a psychoterapeutka a tak na vše prožité pohlíží z psychologického hlediska. Zajímavé je, že těch traumat z Osvětimi se nedá nikdy zbavit.


jani.h
18.01.2025 5 z 5

Tahle kniha je zcela bez nadsázky naprostý zázrak. Kdybych ji měla shrnout třemi slovy, řeknu: univerzalita, respekt, realismus.

Univerzalita: Dostala jsem ji koncem roku 2019 k Vánocům, s tím, že by se mi asi mohla líbit, protože mě baví psychologie a tématika holocaustu. Tehdy jsem ji zhltla jedním dechem a posloužila mi jako velmi dobrý uklidňující balzám na problémy, které jsem si tehdy řešila. Podruhé jsem knihu četla někdy v roce 2021 a opět mi velmi pomohla se na některé věci v mém životě podívat z poněkud jiného úhlu, jenže tehdy jsem dostala jeden skvělý nápad – začala jsem knihu půjčovat lidem kolem sebe – a od té doby jsem ji doma na poličce prakticky už neviděla, protože každý, komu jsem ji půjčila, se mě po přečtení velmi záhy ptal, jestli ji může půjčit ještě dál a ještě dál – protože každého, kdo si ji přečetl, napadl v jeho okolí alespoň jeden člověk, kterému by tahle knížka mohla taky pomoct. A tak se moje knížka stala takřka putovní – a když jsem zrovna neměla tu svoji k dispozici, mnohokrát jsem ji prostě jen doporučila někomu, kdo si zapsal její název a po nějaké době se mi ozval s velmi pěknou zpětnou vazbou. To se mi tak jednou stalo, že mě na ulici oslovil vysokoškolský profesor, jestli bych mu mohla doporučit nějakou knížku, a já věděla, že to padne na paní Edith Eger – ano, mohla bych mu doporučit nějakou nádhernou poezii, výbornou studii o vězeňství anebo třeba Bibli – ve všech těchto případech by to byla skvělá volba, ale velmi snadno bych se mohla s čtenářem minout - a vím, že Edith je opravdu pro každého - setkala se se skvělým ohlasem, ať jsem ji půjčila vysokoškolačce, čtyřicátníkovi nebo své babičce, která celý život prožila v jedné vesnici a pracovala na místním nádraží. Edith je tu jednoduše pro každého, v každé době, píše čtivě a srozumitelně a dotýká se otázek, které máme všichni nakonec stejné.

Respekt - to je vlastnost Edith, která mě na první a druhé čtení oslovila ze všeho nejvíc - respekt, s jakým přistupuje sama k sobě, k druhým - ke své rodině, ke svým pacientům. Vždy shrne, co se stalo - bez příkras a objektivně a není hodnotově neutrální, jasně že to nebylo správné, jasně že to bolelo - ale odděluje osobu od jejích chyb, o každém mluví s naprostým respektem, z knihy přímo srší láska, kterou Edith nabízí. Sama sobě, svým blízkým i zcela cizím lidem.

Realismus - jestli někdo může mluvit o naději a o životě, je to Edith. Prošla si peklem, postavila se na vlastní nohy. Zatímco při prvním a druhém čtení jsem její příběh chápala velmi lineárně, tj. byla v Osvětimi -> bojovala s tím -> dneska už je jakž takž v pohodě, při třetím čtení (snad proto, že stárnu), jsem si poprvé všimla toho, že tak to nebylo. Prošla si peklem a bojuje s tím dodnes - a jak krásně píše: “uzdravuje jiné, aby mohla uzdravovat sebe, a uzdravuje sebe, aby mohla uzdravovat jiné - stejně, jako to může dělat každý z nás - a vlastně i musí, protože jinak to nejde. Právě v tom spatřuji realismus - protože na řadu bolestí prostě žádný lék není, některé věci se prostě nezmění, neovlivní, malovat si sluníčka nepomůže - ale přesto člověk má stále velmi mnoho - sám sebe a celý svůj život, možnost o něm rozhodovat, volit - a to i jako v případě Edith v těch nejkrajnějších situacích. Realita není nikdy “zlá nebo “dobrá, ale velmi komplexní, velmi propojená - nikdo z nás se neuzdraví ze dne na den a nezvládne to sám a taky nikdo nikdy nebude stoprocentně “zdravý, protože vždycky bude mít něco, s čím bude vnitřně bojovat - ale může “uzdravovat druhé, aby mohl uzdravit sám sebe a žít ten nejkrásnější možný život, který obsahuje jak tu bolest, tak ale i mnoho radosti a lásky.

Jestli jste dočetli můj komentář až sem, moc mě to těší, je pro mě moc těžké k této knize napsat, jak je úžasná, v několika málo slovech, a opravdu Vám doporučuju - jestli jste ji ještě nečetli, přečtěte si ji, jestli už ano, půjčte ji dál anebo po ní sáhněte, až Vám nebude dobře. Edith léčí.

Abikk
17.01.2025 audiokniha 5 z 5

Výborný román o tom jaké je to potom. Naštěství zvěrstva holocaustu byla popsána okrajově a román se věnoval autorce a jejímu životu v Americe, které dala přednost přes Izraelem. Věřím tomu, že lidé, kteří přežili pochod smrti a koncentrační tábory, byli ve zbytku života více zocelení, jak psychicky tak i morálně, života si mnohem více váží a užívají. Vnímám to tak, že nic horšího se jim už přeci nemohlo stát. Určitě doporučuji.

poni
05.01.2025 5 z 5

Zbývá mi posledních pár stránek a stále se mi nečtou lehce. To, co Edith zažila, je naprosto strašné, o to víc mě děsí fakt, že se najde tolik lidí, kteří zpochybňují, co se lidem koncentračních táborech dělo. Popírání holocaustu, jeho zlehčování, překrucování faktů a zpochybňování hrůzných zážitků přeživších, je pro mě něco naprosto nepochopitelného a děsivého. Takovéto knihy by se, zvlášť v dnešní době, měly číst od rána do večera. Připomínat si, čeho je člověk schopen, kam až může zajít nenávist, ukazování si na určité skupiny obyvatel a vytváření nepřítele.

Mimir
29.12.2024 audiokniha 3.5 z 5

Podobne ako pri existenciálnej klasike "Napriek všetkému povedať životu áno" od Frankla postupne sa začítavame do (dovtedy?)nepredstaviteľných rozmerov ľudskej krutosti a utrpenia, ale taktiež - a to je myslím spoločným posolstvom oboch autorov, Frankla i Egerovej - ľudského odhodlania. Každodennú rutinu lágra plnú strachu, neistoty a bezmocnosti v najintenzívnejších podobách autorka popisuje uveriteľne a pútavo zároveň. Je ťažké, ak vôbec možné predstaviť si dnes obdobný kontext, v ktorom je najzákladnejšia istota každého z nás - byť - ponechaná na náhodu nazývanú "selekcia". Šťastie "dňa" pre väzňa Auschwitzu neznamená z dlhodobého hľadiska nič, pretože ten "deň" prežíva pod mučivým strachom, a k tomu tá drtivá bezmocnosť, ktorá mi našepkáva, že nemám ani najmenší vplyv na okolnosti. Ibaže by... a tu opäť zhodne Frankl aj Egerová hovoria o tej pomyselnej hranici, ktorú ak niekto prekročil čakal ho väčšinou elektrický plot, komora, či smrť v inej podobe. Frankl hovorí zmysel a Egerová voľba (resp. nepýtať sa prečo ja, ale čo s tým). Potreba objaviť odpoveď na otázku, prečo vlastne ešte žiť takýto život. Veľmi pozorne som číhal na Egerovej "coping" resp. zdroje, ktoré ju udržali pri živote a v živote. Myslím, že tým najsilnejším paradoxne nie je psychologický resp. duševný, ako o tom sama premýšľa - dominantným sa zdá byť rola sociálnej opory, ktorú zohrala sestra Magda (psychologickým sa zdá byť citovo podfarbená predstava spoločného života s Erikom, ktorá ju púta na budúcnosť, dáva nádej). Prečítať si prvú kapitolu opakovane so sústredenosťou na jej význam v najťažších momentoch ma v tom utvrdzuje. Magda ma vlastne neraz zaujala o malinko viac než Edita, najmä jeden psychologický moment - kedy zdanlivo iracionálnym a zbytočným vzdorom nezískala nič, okrem bitky dozorkyne (str. 86). Asi nik, kto tomu bol svedkom netušil aké silné a významné gesto vzdoru, ktorý prelomil utrpenie bezmocnosti aspoň na chvíľu Magda ukázala. Na chvíľu nebola človek vlečený "osudom" ale človek, ktorý sa rozhodol a ukázal nezávislosť.

Knihu podľa môjho názoru nemožno považovať za "svojpomocnú kuchárku na traumy", alebo odbornú perspektívu na tému traumy. Neviem, či zámerne alebo pod váhou komercie je tu trauma a celá problematika psychotraumy veľmi zjednodušená a "uvedomenie si zodpovednosti nad emóciami" či symbolické držanie kľúča v ruke nie sú funkčné, a už vôbec nie terapeutické nástroje. Pre záujemcov funkčných nástrojov pri vybíjaní emočných nábojov z traumatických prežitkov odporúčam prístup TIR (traumatic incident reduction). Odkaz je ale pochopiteľný a inšpiratívny, nemožno mu vytknúť nič, len ho obdivovať, možno sa z neho učiť.

Miretti
21.12.2024 5 z 5

Po dlouhé době jsem sáhla po knize s tématem holocaustu. Byl jiný, než většina z nich. Jeho poselství je tak silné, pozitivní, dojemné a obdivuhodné. Nepopirá všechny ty hrůzy, které se staly, nicméně je více o touze dále žít, o hledání sebe samé, o odpuštění nejen pachatelům. Obdivuji každého jednotlivce, který v sobě našel sílu to vše zpracovat, pochopit to podle mě nelze. Výjimečná kniha s velkým poselstvím.

1Klárka1
08.11.2024 5 z 5

Kniha „Máme na vybranou“ je fascinujúcim dielom, ktoré spája osobné skúsenosti autorky a jej hlboké psychologické postrehy. Edith Eva Eger, preživšia holokaustu a renomovaná psychologička, nás vedie na emotívnu cestu, ktorá nám pripomína silu voľby a vnútornú silu človeka, aj keď čelíme najhorším životným podmienkam. Úprimne a bez zábran rozpráva o svojich zážitkoch z koncentračného tábora a o tom, ako prekonala trauma, aby našla svoj hlas ako terapeutka. Jej pohľad na psychológiu a uzdravovanie je osviežujúci a inšpirujúci.
Egerová zdieľa praktické rady, ako sa vyrovnať s traumou a psycho-emocionálnym bremenom. Čitateľom ponúka cenné nástroje na obnovenie sebadôvery, schopnosti milovať a odpúšťať, ako aj na prevzatie zodpovednosti za vlastný život.
Záverom je kniha „Máme na vybranou“ oveľa viac než len autobiografia, je to výnimočne presný pohľad na ľudskú psychológiu, silu voľby a umenie uzdravovania. Egerová nás učí, že aj v najťažších chvíľach môžeme nájsť svetlo a nádej. Odporúčam túto knihu každému, kto hľadá inšpiráciu na ceste k uzdraveniu alebo pochopeniu samo seba a svojich rozhodnutí.

Always a reader
16.09.2024 5 z 5

Silný příběh, zvlášť když si člověk při čtení uvědomuje, že toto je skutečně příběh, který se stal. Jedinečný je v tom, že ukazuje i život po válce a po zažitých hrůzách. Což většina příběhů končí s koncem války. Proces léčení, zařazení se zpět do běžného života..
Svým způsobem je kniha i seberozvojová, jelikož autorka do knihy přidala spoustu příběhů svých pacientů, za své terapeutické praxe. Člověk si z toho může vzít opravdu více, než "pouze" příběh o holokaustu.

maličkán
17.04.2024 4 z 5

Četla jsem již mnoho knih o Holocaustu, tato však patří mezi ty lepší. Hrůzyplný příběh doktorky Edith na mne opravdu zapůsobil. První polovina knihy mne úplně pohltila, dále mi přišla už trochu zdlouhavá i když příběhy dalších pacientů z její psychiatrické praxe mne zaujaly.

gab72
26.02.2024 5 z 5

Silný příběh z koncentračního tábora s přesahem jak žít pak. Jak žít s takovými silnými zážitky? Jak se s nimi vyrovnat...? Výborá kniha, která nutí si klást otázky, přemýšlet nad nimi i se podívat na vlastní život :). Nejen příběh, ale i ta možnost volby je hodně obohacující. Krásné. Děkuji.

KatukaM
25.02.2024 5 z 5

Přečteno během jednoho víkendu. Naprosto mě kniha pohltila. Je jistě přínosná z hlediska historického, ale také má spoustu životních mouder. Zařadila bych ji jako povinnou četbu úplně pro každého!

klara1550
01.01.2024 5 z 5

Mám pocit, jako by někdo spojil dvě knihy do jednoho. Jedna část se věnuje životu autorky, druhá pak její práci s klienty. Ač autorka obě knihy dávala do souvislostí, trošku mi ta spojitost nějak unikala. Inspirativní jsou ale obě. Je neuvěřitelné, že i když v USA začínala úplně od nuly, dokázala se ona i její rodina tak uchytit a vybudovat nový život. Její příběh má biblioterapeutický potenciál.

Ve druhé půlce mě zaujalo, že její psychoterapeutické intervence někdy připomínají "zázračnou" práci Miltona Ericksona. Docela mě překvapilo, že v dobách, kdy psychoterapii dělala, (asi?) nebylo divné nechat se rodinou, se kterou pracuje, pozvat domů na večeři, nebo nakupovat za klientku. :-)

J0hn
23.12.2023

Začátek se mi líbil. Část před, v a po koncentračním táboře byla napsána nádherně, ale od okamžiku kdy jako psycholožka začne řešit cizí příběhy a traumata mě kniha přestala zajímat.

Nathally
06.11.2023 5 z 5

Silný příběh, který je plný emocí a traumat. Celá kniha mě do sebe velmi zatáhla a celý ten příběh jsem prožívala spolu s autorkou. Naprosto doporučuji si tuto knihu přečíst.

EvaHonsová
15.10.2023 5 z 5

Velmi čtivě zapsaný skutečný příběh. Zajímavé jsou i zkušenosti z psychologie, které autorka přidává k lepšímu.

radusak9806
08.09.2023 5 z 5

Velmi příjemná kniha. Doporučuji

Ivy_9
03.09.2023 5 z 5

Skvělá knížka. Nenapadlo mě uvažovat, jak se situace vyvíjela dál po osvobození z koncentračních táborů. Zároveň i pro mě (jako psychologa) to bylo fascinující pozorovat, jak se terapeuticky s tímto pracovalo. Zajímavé byly i příběhy jejich klientů (i přestože s některými obraty nesouhlasím, ale každý máme jiný směr). Četlo se to samo :-).

Unicorn2017
21.07.2023 5 z 5

Jedna z nejsilnějších a pro mé vnímání sebe a světa nejdůležitějších knih, jaké jsem kdy četla. Věřím, že se do ní v budoucnu pustím znovu.

brixie
02.05.2023 5 z 5

Nádherný příběh plný hlubokých myšlenek. Co všechno je možné prožít, přežít a dokázat..