Máme na vybranou
Edith Eva Eger
I v pekle může vzklíčit naděje. „Tato kniha vypráví neobyčejný příběh o hrdinství a uzdravení, o odhodlání i soucitu, o psychické odolnosti a morální odvaze i o tom, jak se důstojně vyrovnat s rolí oběti. V osobních i profesních zkušenostech Edith Egerové lze najít inspiraci v jakékoli životní situaci.“ Philip Zimbardo Osobnost mezinárodního významu s kořeny v předválečném Československu Doporučujeme všem čtenářům Hany Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů. Na jejich pozadí nám ukazuje, že všichni máme na výběr – rozhodnout se vystoupit z role oběti, osvobodit se z pout minulosti a začít naplno žít.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2019 , PráhOriginální název:
The Choice, 2017
více info...
Přidat komentář


Těžko říct zda-li je tato kniha spíše knihou motivační nebo biografií ženy, které přežila holocaust. Je to obojí. Ani se nedá říct, že by kniha byla půlka vyprávění o holocaustu a půlka o životě po něm... Všechno se tak přirozeně prolíná.
Knihu bych doporučila aby lékaři dávali svým pacientům místo antidepresiv. Protože jakákoliv životní situace je o tom, že MÁME NA VYBRANOU...


Příběh poutavě popsal děsivé historické události a pak způsob jak takový zážitek přežít a žít dál. Hodnotím tuto knihu jako jednu z nejlepších a jsem ráda, že Edith svuj příběh napsala.


Knihu takového tématu snad ani nelze kritizovat. Edith je velmi silná žena a to co prožila si asi nedovedeme ani představit. Každopádně ten kdo si myslí, že je kniha od začátku až do konce plná trápení a vyprávění hrůz z lágru, je na omylu. Řekla bych, že možná i více jak půlka knihy je o životě Edith jako takovém a o její profesi psychoterapeutky, která jí nejspíše pomohla, aby nepodlehla traumatu, které bohužel zažila.


Hoci nevyhľadávam čítanie o holokauste, táto kniha ma zaujala. Nie je totiž písaná prvoplánovo. Opisy hrôz sa nedostávajú pod kožu, autorka si v nich "nebahní". Vždy sú v texte účelovo. Príbeh je však silný, to bez debaty. Je akýmsi východiskom (v rámci knihy) pre poznanie, ku ktorému autorka došla. A ktoré, a to je v tomto prípade kľúčové, chce odovzdať ďalej.
Možno som len ja bola pri čítaní v takom rozpoložení, neviem, ale viac na mňa zapôsobil príbeh ako životné poučenie z neho vyplývajúce, ak to tak môžem nazvať. Tieto dve zložky knihy boli akosi nevyvážené. Ale nepochybujem, že Voľba si nájde nadšených čitateľov (nielen Košičanov či Prešovčanov, ktorí si pri čítaní prídu na svoje).
Příběh poutavě popsal děsivé historické události a pak způsob jak takový zážitek přežít a žít dál. Hodnotím tuto knihu jako jednu z nejlepších a jsem ráda, že Edith svuj příběh napsala.