Maminka neříká pravdu
Michel Bussi
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319300/bmid_maminka-nerika-pravdu-Zqt-319300.jpg
4
290
290
Jak věrohodné může být svědectví malého chlapce? Hledání pravdy, ze které mrazí… Tři a půl roku starý Malone tvrdí školnímu psychologovi Vasileovi, že jeho maminka není jeho skutečná maminka, a i když se zdá, že je to nemožné, psycholog mu věří. Jenže paměť dítěte je nestálá a vzpomínky rychle mizí. Vasile si musí pospíšit. Zprvu pátrá na vlastní pěst, ale když se mu nedaří zjistit skoro nic, jen to, že Malone se nikdy neodlučuje od své plyšové hračky Goutiho, s níž si povídá, obrátí se na policii. Policistka Marianne Augresseová má zrovna plné ruce práce s podivnou loupeží a vraždou, ale psychologovo naléhání ji přiměje, aby se případu malého chlapce věnovala. Kdo je tedy vlastně Malone?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , MottoOriginální název:
Maman a tort, 2015
více info...
Přidat komentář
Nějak moc nechápu to poměrně nízké hodnocení tady, protože si ho kniha podle mého názoru určitě nezaslouží. Je sice pravda, že jsem se na začátku tak trochu ztrácela ve dvou dějových linkách, ale brzy se to srovnalo a přestalo mi to vadit. I když ta s Malonem je o dost zajímavější než ta druhá ;-). Příběh je čtivý a bravurně napsaný, v podstatě nemá žádná hluchá místa, za sebe jsem moc fandila tomu malému chlapci, aby všechno dobře dopadlo - hlavně pro něj, samozřejmě. A závěr mne opravdu překvapil. Čekala jsem úplně jiné rozuzlení, ale zklamaná rozhodně nejsem ;-). Za to všechno dávám hodnocení nejvyšší a časem se určitě po nějaké další autorově knize poohlédnu :-).
Doteraz som čítala knihy skôr pre rozvoj osobnosti a táto bola moja prvá detektívka. Upozorňujem že TV doma nepozeráme mame len online kino ako Netflix a Amazon. Z dnešných brutálnych zmasakrovaných filmov plných násilia a sexu som už malamplne zuby a tak som skúsila niečo prečítať a neľutujem !!! Do knihy som sa tak ponorila že som samu seba nechápala. Verím že sú aj napínavejšie príbehy ale mne sa veľmi páčilo ako bola kniha napísaná vlastne mám veľmi rada taký štýl kde sa preskakujú diania. V jednej kapitole sa píše o Marriane, potom Angelika, potom Angie. Celé do seba začne neskôr zapadať. Častokrát som po prečítaní niekoľkých kalpitol len hľadela do stropu a nútilo ma to premýšľať a dostať sa až na začiatok a potom do stredu deja. Za mna 5 hviezdičiek vôbec som sa nenudila bolo to napínavé čítanie
Asi přestanu číst co si kdo o knize myslí, než ji dočtu sama.Nevím jak silný to má na mě vliv.Nicméně za mě takový střed. nebylo to napínavé k prasknutí, ale nuda taky ne. Je to vážně místy přitažené za vlasy, ale takovou zápletku jsem ještě nečetla.Časem zkusím i jiná autorova díla.
Tak a je to..., pěkná kniha. Zpočátku poněkud zdlouhavá, avšak závěr vše dohnal. A také vše dopadlo dobře, až nelogicky pohádkově - to jsem popravdě nečekala... Prostě oddychovka, a jako takovou ji lze i doporučit!
Kniha krutá a přitom tak láskyplná...kromě toho,že jsem to přečetla jedním dechem...úžasné čtení
Jako vždy - nejprve to vypadá nadějně, ale ke konci to autor zkazí spoustou nelogičností, včetně té, že letenky přece Amanda vůbec nemusela najít. Nechat odletět ženu s uneseným dítětem by komisařce neprošlo ani náhodou, narafičení celého podniku s plyšákem je kostrbaté a vykonstruované. Bussiho konce jsou vždy přitažené za vlasy a nesmí chybět happyend. Že komisařka skončí s Papym je člověku jasné nejpozději od strany 208.
Neuvěřitelný propletenec, více než 450 stránek a přesto četba napínavá od začátku až do poslední stránky. Alespoň pro mne. Vůbec mi nevadilo místy údajně pomalejší tempo, naopak, oceňuji, že jsem se zase dověděla něco navíc - jak je ostatně u Bussiho dobrým zvykem: v Černých leknínech o impresionistech, ve Vážce o pohoří Jura a vždy o místech, kde se děj odehrává...Tentokrát vím o něco více o přístavu Le Havre a okolním pobřeží a hlavně o mentalitě tříletých dětí, o jejich netušených schopnostech a možnostech i o paměti. Děj knihy je jako vždy komplikovaný a i když už něco začínáte tušit, na konci zjistíte, že všechno je stejně jinak...
Pro mne výborné čtení, které doporučuji každému, kdo má rád i u tohoto žánru jistou přidanou hodnotu...
Tvrdí se, že
a) maminka má vždy pravdu
b) pokud ji nemá, platí bod a
Bussi s tímto tvrzením polemizuje a přizve k tomu několik osob s ne zrovna průzračnou minulostí, několik příslušníků místního policejního sboru v čele s cílevědomou (ve všech směrech) komisařkou, švarného psychologa a tříletého chlapce, který tvrdí, že bod a i b neplatí. Důležitou roli sehrává i umolousaný, údajně nadpřirozenými schopnostmi obdařený plyšák. Čtenář od počátku tuší, že musí existovat nějaká souvislost mezi dvěma vyšetřovacími liniemi, pokouší se aktérům odhalit druhou tvář, ale poslední slovo má autor. Nelogické? Překvapivé? Šokující? Nečekané? Trochu a bezesporu ano! Jednu výtku si ale, pane spisovateli, neodpustím. Pokud onen fešácký psycholog pocházel odněkud z Rumunska, opravdu, ale opravdu nemohl mít slovanský přízvuk! Neboť rumunština, stejně tak jako francouzština, patří do skupiny jazyků románských.
Po velkém zklamání s Vážkou jsem se do knihy ani nechtěla pouštět, ale když už jsem ji přinesla z knihovny… (Černé lekníny se mi líbily tak, že jsem si půjčila Bussiho rovnou dvakrát!)
Plus za první část – dětského hrdinu, dětského psychologa Vasila a zajímavý pohled na dětskou psychiku. V druhé části už převažovaly zápory – překombinovanost, zápletka, která funguje v knížce, ale asi těžko by to šlo ve skutečnosti. A neuvěřitelná komisařka, které je úplně jedno, který chlap to nakonec bude… Hodně, hodně slabé tři hvězdy.
Každopádně můj poslední Bussi.
Výborná kniha s poutavým a napínavým dějem a se závěrem, kde čeká hned několik velkých překvapení, jak je u pana Bussiho zvykem. Moc se mi líbila a ráda ji doporučím.
tazko uveritelna kombinatorika, plna logickych nezmyslov a zbytocnych zvratov. postav ako maku, psychologizacia ich pocinania klze po tazkom povrchu, vsetko sa podriaduje ucelu knihy....no a navyse - varujem pred prisernym slovenskym prekladom, to si pan bussi ani nezasluzil...
Tak já jsem moc spokojená. Bylo to hezky napínavé, zvratů bohatě a konec mě překvapil. Má první kniha od tohoto autora a určitě zkusím i jeho další.
Strhující a napínavé od prvních stran až do těch posledních. Určitě budu tohoto autora dále vyhledávat a číst.
Téma bylo docela nevšední a člověk opravdu nevěděl, co si o příbězích malého Maloneho myslet, čí je to vlastně dítě? Na druhou stranu chápu, že mnohým mohlo připadaat, že kniha má pomalé tempo a že se u toho mohl někdo nudit. Já stejně jako u ostatních Bussiho knih musím ocenit jednak zajímavou zápletku a hlavně rozuzlení, které opět ukázalo, že všechno je jinak, než jak se zdálo.
Z knížky jsem nadšená. Napinavy děj plný zvratů do poslední chvíle. Za mě TOP. Líbila se mi víc než Vážka a už se těším na Černè lekníny.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány francouzská literatura únosy dětí krádeže a loupeže záměna dětíAutorovy další knížky
| 2017 |  Černé lekníny |
| 2016 | Vážka |
| 2016 |  Maminka neříká pravdu |
| 2018 | Nepouštěj se mé ruky |
| 2018 | Nikdy nezapomenu |
Zajímavý je rozbor dětské paměti a manipulace s ní. Na tom principu je děj stavěný. Z pomalého začátku se děj rozvíjí až k vyřešení kriminální zápletky. Vše je propojeno s osobními problémy kriminalistů. Kniha rozplétá životy aktérů, prostředí, které je utvářelo až ke kriminalitě.Čtivé, doporučuji.