Maminka neříká pravdu
Michel Bussi
Jak věrohodné může být svědectví malého chlapce? Hledání pravdy, ze které mrazí… Tři a půl roku starý Malone tvrdí školnímu psychologovi Vasileovi, že jeho maminka není jeho skutečná maminka, a i když se zdá, že je to nemožné, psycholog mu věří. Jenže paměť dítěte je nestálá a vzpomínky rychle mizí. Vasile si musí pospíšit. Zprvu pátrá na vlastní pěst, ale když se mu nedaří zjistit skoro nic, jen to, že Malone se nikdy neodlučuje od své plyšové hračky Goutiho, s níž si povídá, obrátí se na policii. Policistka Marianne Augresseová má zrovna plné ruce práce s podivnou loupeží a vraždou, ale psychologovo naléhání ji přiměje, aby se případu malého chlapce věnovala. Kdo je tedy vlastně Malone?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , MottoOriginální název:
Maman a tort, 2015
více info...
Přidat komentář
Knížka byla docela čtivá, ale prvních dvěstě stran o ničem. Nebavili mě pohádky, které se odehrávaly v Malonově hlavě. Konec mě prekvapil, hlavne to, že komisařka nechala Angie utéct a celkově bylo rozuzlení příběhu zajímavé.
Netradiční příběh, který v sobě skrývá tajemství malého chlapečka. Kapitoly o něm jsem v knize četla nejraději. Pak mě taky bavily popisky „chuť zabít“ na začátku některých kapitol. Naopak se mi moc nelíbily pohledy jednotlivých osob, stačily jen časové posuny děje. A to hlavní, ten konec? Pro někoho geniálně, pro někoho pořádně přitažený za vlasy…. Jo a komisařka je na tom hůř co se týká alkoholu než Harry Hole....
Zaujal mne název a reklama , čekala jsem úplně jiný příběh ale neříkám že je kniha špatná, komisařka je opravdu otřesná. Nevím proč si spisovatelé libují v detektivech kteří jsou alkoholici a někdy ještě větší šílenci než pachatelé.-
Tohle byla naprosto úžasná jízda. Znáte ten pocit, když čtete knihu a najednou - buch - a zvrat v ději? A než to rozdýcháte a připravíte se na něco dalšího, tak v tu nejnestřeženější chvíli - buch - a další zvrat!... pecka :-) Mám ráda přesně ty knihy, a nemusí to být horor, thriller, může to být i romanťárna, ale musí mě překvapit. Musí mě něčím dostat do kolen.
A tohle mě dostalo do kolen né jednou, ne dvakrát, ale víckrát - a ten konec? Vážně? Really?! Wtf??? :-) Prostě a jednoduše, pro mě to je naprosto odzbrojující kniha a více napíšu v recenzi v záložkách :-)
Skvělá kniha, která mě od začátku pohltila. Začátek je sice trochu zdlouhavý, ale pak to stojí zato, takže doporučuji knihu hned nazahazovat. Už jsem si vždycky myslela, že znám identitu matky, ale nakonec bylo vše jinak. Jak už tu někdo psal, ten konec s Marianne si autor mohl odpustit SPOILER: Překvapuje mě ale, že ženu, se kterou Malone odletěl nakonec také nezavřeli, když se podílela na loupeži a byla navíc jedinou osobou, která jim mohla říci, kde se lup ukrývá. Každopádně mě na konci dojal dopis určený Amandě. Jejího chlapečka mi bylo hrozně líto.
Tak to jsem přečetla, ani nevím jak :), stejně jako Vážku. Parádní zamotané klubko, které se pomalu rozplétá. Super, tohoto autora chci číst dál
Vážka se mi dost líbila, ale tahle další kniha od Bussiho mě nějak nenadchla. Téma sice dobré, ale nemělo to žádný spád, takové zdlouhavé a závěr "přitažený za vlasy."
Velmi dobrá kniha, ale zhruba ve třetině to vypadalo, že ji odložím, protože mne nudila. Komisařka Marianne uvažovala o možných partnerech a sháněla informace o pobytu Solera, psycholog Dragonman jí vykládal o paměti dítěte. Trvalo to příliš dlouho, aniž došlo k nějakému zvratu, příběh stagnoval a pro mne ztrácel napětí. Pak se naštěstí objevily nové motivy a děj se posunul. Takže jsem dočetla.
"Maminčino" dokonalé předvídání, co která osoba udělá, jak je ona k tomu musí navést a jak připravit situaci, mi přišlo přitažené za vlasy. Poslední dvě strany týkající se Marianne si také autor mohl odpustit - méně často znamená více.
knihu jsem si koupila a právě dočetla, nelituji, je skvělá, v knihovně bude v první řadě
Dočetla jsem poslední stránku a zavřela knihu. Úžasné, užila jsem si. To bylo počtení. Brilantně propracovaný příběh, styl psaní, žádná hluchá místa, překvapující zvraty v ději a nakonec to rozuzlení - prostě vynikající thriller. Michel Bussi je skvělý spisovatel. Určitě doporučuji.
pekelně chytré: nejdřív jsem měla jasno, pak zase ne, určitě je to takhle, takhle to být nemůže, tak jak to sakra je?
Kdybych to brala z hlediska toho, co je a není reálné, asi bych měla výhrady, ale jako četba to bylo úžasné. Vtáhlo mě to do děje, ač u první kapitoly jsem absolutně nevěděla, o co jde. A do malého Malona bych se zamilovala jako jeho třetí maminka... opravdu jsem to prožívala.
Hodně jsem byla na tuto knihu zvědavá a za sebe můžu říct, že Vážka se mi líbila kapku víc... Je to hodně rozsáhlý a dobře propracovaný thiller, konec je velmi uspokojivý, vše do sebe perfektně zapadne a čtenář zavírá knihu po dočtení s dobrým pocitem.
Ještě opravím předešlé tvrzení, obě knihy M.B. se mi líbily stejně, obě jsou totiž vynikající !
Podobně jako u Vážky mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, ale pak jsem četla s chutí.
V první třetině sem se trochu ztrácela, děj mi nějak nechtěl dávat smysl. Potom sem se chytla a vše nějak pomalu začínalo do sebe zapadat. Poslední třetina a především konec knížky je naprostá bomba, překvapení, do posledního okamžiku sem netušila jak vše dopadne.
Podle mě byla Vážka skvělá, ale toto je něco úplně jiného, ale to překvapení nakonec mají obě knížky společné.
Po pravdě, nechápu ta hodně vysoká hodnocení. Mně to tak skvělé nepřišlo a nebýt toho uspokojivého konce, ubrala bych ještě i tu třetí hvězdičku.
Místy jsem se nudila, některé pasáže občas přeskakovala, Malonovy pohádky mě nebavily a zloduši mi přišli... no řekněme.... blbí.
Přiznávám, že Vážka mne moc neoslovila. Tato kniha mne však chytla od samého začátku. Výborná zápletka, uvěřitelné všechny postavy. Ač je příběh dosti obsáhlý, na čtivosti mu to neubírá. Pro mne to mělo až takový mysteriózní nádech... aguti, dětská psychika.. a jak se to ke konci pěkně poskládalo do sebe, výborná kniha
Přesně můj šálek kávy.
Takový ten pocit, kdy knihu zavíráte s naprostým čtenářským uspokojením, protože splnila to, co anotace slibovala.
Stejně jako Vážka, ale tady je to ještě lepší, Bussiho styl psaní mě baví.
Dokonale rozehraný příběh, který vás po celou dobu nutí přemýšlet, vymýšlet, kombinovat...
Žádná hluchá místa, skvěle vykreslená psychologie postav.
Malý Malone je úžasný a spolu s Goutim dávají knize kouzelný nádech.
Tak tohle je přesně ta kniha, která by si zasloužila "nálepku" světový bestseller!
Naprosto geniální. Pan Bussi se 100% dostane na světovou špičku mezi současnými autory. Obě knihy (Vážka) naprosto úžasně napsané. Od druhé poloviny knihy, jsem se nemohla odlepit. Také se mi hlavou honily myšlenky, na mé vzpomínky z dětství a jsem skálopevně ( :D ) přesvědčená, že si opravdu pamatuji pár útržků....ale je fakt, že mi bylo určitě přes čtyři roky ;), ale třeba to nejsou vzpomínky, ale" vzpomínky na vzpomínky", které mi někdo vsugeroval.....no kromě skvělého příběhu se člověk ještě něco přiučí ;)
Zajímavé je i vyprávění z pohledu tříletého dítěte, i příběh Gutiho......
Už netrpělivě očekávám další skvělou knihu od M.B.!
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány francouzská literatura únosy dětí krádeže a loupeže záměna dětíAutorovy další knížky
2017 | Černé lekníny |
2016 | Vážka |
2016 | Maminka neříká pravdu |
2018 | Nepouštěj se mé ruky |
2018 | Nikdy nezapomenu |
KRÁSNÁ KNIHA, NAPÍNAVA, TAKOVÝ KONEC JSEM OPRAVDU NEČEKALA.