Mandolína kapitána Correliho
Louis De Bernières
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279024/bmid_mandolina-kapitana-correliho-jFk-279024.jpeg
5
588
588
Polozapomenutý ostrov Kefallénie se neprozřetelně a nepředloženě zvedá z Iónského moře. Je to ostrov tak prastarý, že ze samotných skal dýchá nostalgie a červená půda leží zmámená nejen prudkým sluncem, ale hlavně nesnesitelnou tíhou vzpomínek. Odysseovy lodě byly postaveny z kefallénských sosen, jeho tělesná stráž se skládala z kefallénských obrů a podle některých autorů nestál jeho palác na Ithace, leč na Kefallénii. takto začínají „Osobní dějiny Kefallénie“ vesnického doktora Jannise, zaníceného historika amatéra. Poklidnému sepisování dějin je ovšem brzy konec, neboť v roce 1941 i na dosud idylickou Kefallénii doputuje druhá světová válka v podobě italských okupačních jednotek. Mezi nimi je i kapitán Antonio Corelli, člověk kultivovaný a vtipný, navíc skvělý mandolinista. Shodou okolností je nakvartýrován do rodiny doktora Jannise, jehož dcera Pelagia je sice od počátku rozhodnutá charismatického a bezelstného Itala nenávidět, nakonec si ho ale proti své vůli zamiluje. To by bylo v pořádku, kdyby za a) neměla snoubence u řeckých komunistických partyzánů a za b) kapitán nebyl — alespoň oficiálně — nepřítel… Takto vypadá ve velmi hrubých obrysech zápletka románu, který si získal nejen Cenu spisovatelů Britského společenství za nejlepší knihu roku 1995 eurasijského regionu, ale hlavně srdce čtenářů po celém světě. Tento příběh o lásce, cti a pomstě je totiž neobyčejně vtipný a zároveň hluboce tragický, zdařile absurdní ve stylu Hellerovy Hlavy XXII, laskavý i uměřeně sentimentální, ale v popisech italského tažení až bezděčně naturalistický. Jde o rafinované podobenství, jak nacismus a komunismus, ony zrůdně neosobní a skrznaskrz zločinecké ideologie, dokážou neúprosně rozdrtit konkrétní lidské osudy. Podtrženo a sečteno — rekviem nad hrobem století, které vtančilo do dějin s valčíkovým optimismem pokroku a končí zas v krvi a pochybnostech. Ostatně — jak říká Josef Škvorecký — koho kdy utěšila historie?... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2001 , BB artOriginální název:
Captain Corelli's Mandolin, 1994
více info...
Přidat komentář
Pěkný a čtivý příběh. Začátek mě moc nechytnul, ale tak od sté stránky mě to vtáhlo a bavilo. Život je složitý a nikdo neví co nás čeká a co nám přinese.
Knihu jsem si vybrala díky čtenářské výzvě, jinak by mě asi minula. Jsem na tom stejně jako jiní komentující: neviděla jsem film, který mi zapadnul do kolonky "romantická brča". Na základě komentářů tady jsem ji zkusila. Opravdu obsáhlé až ukecané, mnohdy pro ženu hůře stavitelné, ale celkové téma války a jejích hrůzných důsledků na lidské životy je tady potřeba.
Ta kniha má určitě mnoho pozitiv. Je velmi dobře napsaná, poměrně obsáhlá, místy opravdu vtipná i tragická, ale já se nějak nedokázala začíst. Nepamatuji si, že bych nějakou knihu četla tak moc dlouho. Kdyby autor pár stránek ubral, vůbec by to asi nevadilo, na druhou stranu musím uznat, že pokud pominu můj - podle všeho vlivem osobního rozpoložení rozporuplný pocit - kniha je to kvalitní a čtivá.
Tuto knihu dlouho odkládala kvůli předpojatosti - film jsem sice neviděla, ale z ukázek jsem si nesprávně vydedukovala, že se jedná o milostný doják alá Hollywood. Chyba. Už u Ptáků bez křídel jsem byla překvapena autorovým vypravěčským talentem a tohle dílo ho jen potvrdilo (či zesílilo). Už dlouho jsem si knihu tak nevychutnala, těšila jsem se na každou chvíli strávenou na ostrově Kefalonie a stejně tak se obávala osudů oblíbených (vlastně všech) postav. Pohledy různých osob na život ve vesnici i vojenské a politické kapitoly (vtipné i smutné zároveň) jsou osvěžující, výborně je popsán kontrast idylického předválečného období a války, přírodní katastrofy i změny dnešní doby a modernizace. K závěru mám výhrady (více nechci prozradit), ale i tak dávám 5*.
Nádherná kniha, která bavila i dojímala. Probrečela jsem spoustu pasáží o síle přátelství, ale i temných stránkách které jsou v každém z nás. Konec mi přišel trochu absurdní, ale stejně mi bylo líto kolik promarnili let.
Konečně zase kniha (proč je jich, k čertu, tak málo??!!), která naprosto dokumentárním způsobem ukazuje, že komunisté páchali úplně stejná zvěrstva jako fašisté, ne-li horší a že komunismus je s fašismem de facto totožný. Krásně nenápadně obnažená stupidita a škodlivost Leninových "spisků" a vůbec celá ta nevtíravost historického odsouzení je jednak báječná, ale hlavně nesmírně potřebná. Další kvality tohoto díla (kterých je víc než dost), tu už dostatečně podrobně popsali jiní, takže jsem chtěl podtrhnout jen tuhle zdánlivou drobnost, která by podle mého soudu ale neměla uniknout nikomu, kdo knihu četl.
Velmi zajímavě a bez sentimentu vystavěný příběh, popisující málo známou historii Kefalonie, jejích obyvatel a bojů v na řeckých ostrovech během druhé světové války. Na pozadí milostného, ale nenaplněného vztahu dvou mladých lidí, se odvíjí poutavý děj, od kterého se nelze odtrhnout. Několik svérázných obyvatel ostrova charakterizuje i svébytnou kulturu, zvyky i postupnou konfrontaci s realitou okolního světa. Tragické osudy jeho obyvatel nejen za války, ale i během ničivého zemětřesení, jsou předkládány s mírnou ironií a nadhledem, což ale jen umocňuje vytříbený styl a jazyk románu. Zaujalo mne také, že příběh je prostoupen milým humorem a místy až naturalistickým pohledem na život a nesklouzává nikdy do sladkobolné melodramatičnosti. Zmínila bych ale také, že jsem neočekávala tak přesné popisy krutostí, které nepáchali pouze fašisté, ale i řečtí komunisté. A ti byli často o dost horší, při líčení (nejen) jejich zrůdností mi běhal mráz po zádech... Ale jinak se jedná o opravdu nádherný příběh, který se v interpretaci Ladislava Mrkvičky krásně poslouchá, mnohdy i se zatajeným dechem. Ten totiž svým projevem jen zvýraznil styl a skrytou poetiku celého románu. Rozhodně mohu tuto audioknihu doporučit všem, kdo mají rádi příběhy s hlubší myšlenkou.
Krásná kniha, příběh, který chytí za srdce. S jakým krutým realistickým stylem autor popisoval vše okolo války, prostě jenom jakoby informativně. Strašně mě naštvalo, jak se vyvinul příběh "po válce", moc jsem se těšila na poválečný happyend, ale jako u většiny takové literatury jsem se ho nedočkala v takové míře, v jakou jsem doufala.
Nádherná kniha, nádherný překlad. Místy humorná k popukání, místy drsná až na dřeň. Už po prvních pár desítkách stránek mi bylo jasné, že se mi do ruky dostalo (kniha zakoupena za 10 korun jako vyřazená z městské knihovny) něco vyjímečného. Zasloužila by si 6 hvězdiček. Nemám co dodat, vše už tady bylo řečeno.
Milostný příběh (nebo možná spíš příběhy) v pohnuté válečné době, postavy z masa a krve, trocha historie, trocha humoru, trocha smutku, Ve vyprávění se střídají příběhy a pohled jednotlivých postav a někdy se mění i forma vyprávění, například se střídá ich a er forma. Z toho všeho vznikl dokonalý a nezapomenutelný čtenářský zážitek.
uf, kniha sa mi velmi tazko citala. Pribeh sice pekny, ale obcas som sa prichytila ze po precitani kapitoly si ani nepamatam o com bola, pretoze som bola myslienkami inde.
Doporuceni kamaradky, ktere zapadlo do ctenarske vyzvy, proc ne..Nakonec se z toho vyklubalo krasne cteni k zamysleni,o dejinach, velke lasce, nadeji, zklamani, cekani..happy end nakonec byl, jen ale ne tak happy, jak bych chtela..
Kniha o tom, proč by nemělo být žádné "potom". Krásné, zábavné, dojemné, drsné, sladké, voňavé, sžíravé. Bernières!
Moc pěkná kniha. Donutí přemýšlet, donutí se sžít s postavami. Rozesměje i rozpláče. Zajímavé je střídání vypravěčských stylů, střídání ich a er formy. Výborný překlad. Film, jak už to bývá, je jen slabým stínem předlohy. Konec mne zaskočil, ale po chvilce jsem si řekl, že je "uvěřitelný" a je opravdu ze života.
Rozsáhlý román z velmi sympatického středozemního prostředí mne dokázal poučit o řecké historii, nahlas rozesmát (což se mi u knih stává ještě vzácněji než u filmů) i dojmout (ač ne k slzám). Střídání nálad není samoúčelné a myslím, že docela věrně odpovídá proměnám, jimiž Řecko v běhu času procházelo. Odpovídá tomu i postupné zklidnění zprvu velmi košilatého vyprávění - počet vyprávěčů se s přibývajícími kapitolami zmenšuje, klasický románový styl vytlačuje výstřednější stylistické postupy. Nejedná se o literární zázrak, "jen" o vtahující, s fakty svědomitě pracující, dobře vyladěný a příjemný dojem zanechávající příběh o nerovném střetu krutostí války s radostmi života. Jestli vám je blízká mentalita Italů nebo Řeků, jděte do toho.
Úžasně obsáhlé a košaté, někdy velmi humorné, jindy mrazivé, celkově velmi dojemné. Rozhodně jedna z nejlepších knih, jaké jsem četl. Rád se k těmto oblíbeným postavám vrátím.
Prvních sto stránek jsem si říkala, že knihu asi odložím nedočtenou na dlouhé zimní večery. Nakonec jsem se "přemohla" a vytrvala. Nelitovala jsem, postupně krásný příběh začíná nabírat na obrátkách. :) Některé části knihy se ale (alespoň pro mě) neskutečně vlekly. Celkový pocit z knihy takový lepší průměr. :) Stojí za přečtení, ale stačí jen jednou :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno ostrovy Řecko války hudební nástroje romance otcové a dceryAutorovy další knížky
| 2002 |  Mandolína kapitána Corelliho |
| 2005 | Ptáci bez křídel |
| 2001 | Válka o zadnici Dona Emmanuela |
| 2002 | Seňor Vivo a drogový baron |
| 2004 | Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána |
Čtení téhle knihy jsem odkládala už dlouho.Vlastně jsem si jí naplánovala do letošní Výzvy - Žánr,který běžně nečtete.Válečné a love-story - to jsou přesně témata,při jejichž avizu knihu ani neotevírám.Ale v tomhle případě by to byla skoro urážka.Krásný,místy dojemný,laskavý příběh Pelagie a jejích blízkých,někdy bohužel i velice krutý mě chytil za srdce a na večery se čtením jsem se začla těšit.Jen některé pasáže - nazvala bych je politické - trochu nudily.I tak se k Mandolíně budu vracet - a film si radši nepustím,alespoň ne v dohledné době.