Mandolína kapitána Correliho
Louis De Bernières
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279024/bmid_mandolina-kapitana-correliho-jFk-279024.jpeg
5
581
581
Polozapomenutý ostrov Kefallénie se neprozřetelně a nepředloženě zvedá z Iónského moře. Je to ostrov tak prastarý, že ze samotných skal dýchá nostalgie a červená půda leží zmámená nejen prudkým sluncem, ale hlavně nesnesitelnou tíhou vzpomínek. Odysseovy lodě byly postaveny z kefallénských sosen, jeho tělesná stráž se skládala z kefallénských obrů a podle některých autorů nestál jeho palác na Ithace, leč na Kefallénii. takto začínají „Osobní dějiny Kefallénie“ vesnického doktora Jannise, zaníceného historika amatéra. Poklidnému sepisování dějin je ovšem brzy konec, neboť v roce 1941 i na dosud idylickou Kefallénii doputuje druhá světová válka v podobě italských okupačních jednotek. Mezi nimi je i kapitán Antonio Corelli, člověk kultivovaný a vtipný, navíc skvělý mandolinista. Shodou okolností je nakvartýrován do rodiny doktora Jannise, jehož dcera Pelagia je sice od počátku rozhodnutá charismatického a bezelstného Itala nenávidět, nakonec si ho ale proti své vůli zamiluje. To by bylo v pořádku, kdyby za a) neměla snoubence u řeckých komunistických partyzánů a za b) kapitán nebyl — alespoň oficiálně — nepřítel… Takto vypadá ve velmi hrubých obrysech zápletka románu, který si získal nejen Cenu spisovatelů Britského společenství za nejlepší knihu roku 1995 eurasijského regionu, ale hlavně srdce čtenářů po celém světě. Tento příběh o lásce, cti a pomstě je totiž neobyčejně vtipný a zároveň hluboce tragický, zdařile absurdní ve stylu Hellerovy Hlavy XXII, laskavý i uměřeně sentimentální, ale v popisech italského tažení až bezděčně naturalistický. Jde o rafinované podobenství, jak nacismus a komunismus, ony zrůdně neosobní a skrznaskrz zločinecké ideologie, dokážou neúprosně rozdrtit konkrétní lidské osudy. Podtrženo a sečteno — rekviem nad hrobem století, které vtančilo do dějin s valčíkovým optimismem pokroku a končí zas v krvi a pochybnostech. Ostatně — jak říká Josef Škvorecký — koho kdy utěšila historie?... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2001 , BB artOriginální název:
Captain Corelli's Mandolin, 1994
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha, četla jsem ji jedním dechem, trpěla a doufala s Pelagií, Antoniem i Carlem. Až najdu sílu, přečtu ji s chutí znova. Mmch. audiokniha je úžasně načtena Ladislavem Mrkvičkou - doporučuji poslechnout! Film jsem viděla až po přečtení a znovu ho opravdu vidět nechci. Děs.
Nádherný příběh o nenaplněné lásce, válce a životě na Kefalonii. Knihu jsem si opravdu užila. Parádní překlad od Viktora Janiše. Doporučuji
Kniha je částečně popisem milostného příběhu – a oceňuji, že z toho autor dokázal neudělat limonádu – a částečně popisem dějin Kefalonie (tady mi přišlo, že jsou nějak podobné naší vlastní nedávné historii, až na to zemětřesení, samozřejmě). Ona mandolína v knize moc prostoru nedostala, na scéně se objevila až po cca 150 stranách a pak byla dlouho pohřbená pod sutinami, ale svoji úlohu zahrát stačila i na tak malém prostoru.
Na knize také oceňuji kvalitní výuku cizích jazyků. Kdybych někdy měla cestu do Řecka, pozdravy „kalimera“ a „kalispera“ určitě využiji. A musím si zapamatovat i „Ai gamisu“, to se za jistých okolností může velmi hodit, stejně jako italské „Va fanculo“ :-D
Nejdrive jsem videla film az pak jsem pochopla knizku. Ale ten konec je v knizce zajimavejsi...
Doporucuji :-)
Řecký ostrov, přes který se převalily dějiny. Ta kniha je vlastně hlavně o lásce, o přátelství a o tom, co pro sebe lidi dovedou udělat, když k sobě patří (a nemyslím to jen partnersky). Vlastně jsem ji otevřel proto, že vyšlo nové vydání a já si tak po letech chtěl smazat jeden literární dluh, malý hřích. Má to pomalejší rozjezd, ale díky němu se přenesete do doby a na to místo a pak už si jen užíváte úžasnou atmosféru šestého největšího řeckého ostrova. Budete se smát (hodně), budete plakat (nejen na konci) a vůbec, ani trochu, se vám nebude chtít z toho světa odejít. Na konci jsem popoháněl oči, aby četly co nejrychleji, protože jsem hrozně potřeboval vědět, jak to dopadne. Je to komplexní, mnohovrstevnatá kniha, na kterou nezapomenu.
Knihu jsem bohužel nedočetla, byla jsem za půlkou a stále nic, co by mě táhlo dál.
Na knihu jsem se po přečtení komentářů hodně těšila. O to větší bylo zklamání :-( Opravdu jsem myslela, že ji v půlce odložím a nedočtu. Pak jsem si přečetla opět komentáře zde a dala si závazek, že to musím dočíst, protože tam musí být něco, co mi zůstalo skryto... Nebylo... Strašně špatně a pomalu se mi kniha četla. Posledních cca 150 stran je celkem fajn i čtivých. Ten konec mě ale zklamal.
Výborná kniha, jedna z mých opravdu nejoblíbenějších. Doufám, že se k ní ještě dostanu. Viděla jsem i film, radši bych měla říct, že jsem se pokoušela dívat, ale asi po 30 minutách jsem to vzdala. A proč? Filmové zpracování rozhodně nepřinese divákovi tolik, co kniha čtenáři.
Musím přiznat, že přes začátek jsem se trochu prokousávala, už kvůli tomu, že tam bylo mnoho pohledů a postav, ve kterých se člověk musí zorientovat. Ale právě tyto různé pohledy na válku i na obyčejný život na jednom malém řeckém ostrůvku jsou tím nejlepším z knihy. A kapitán Corelli byla moje láska hned, jak se tam objevil :). (Bohužel mi ho Nicolas Cage ani trochu nepřipomínal, právě naopak).
Líbila se mi ta romantika, napětí, ale i odhodlanost zemřít ve válce pro kamaráda. Smutné a zároveň vtipné. Více takových knih.
Kdysi před lety jsem viděla film. Líbil se mi, ale ne zase tolik, abych to honem musela shánět ke čtení.To jsem ale udělala velkou chybu. Kniha je tak úžasná a krásně napsaná, že to už pár dní vstřebávám a nemohu se do ničeho dalšího začíst. Nejenže dávám nejvyšší hodnocení , ale řadím ji mezi skvosty, které nesmí chybět v mé knihovně, protože se určitě k ní znovu vrátím.
Neuveriteľne krásne, príjemným tempom plynúce rozprávanie. Áno, rozprávanie. Rozprávačské umenie autora je to, čo ma tak oslovilo. Pekná knižka. Mimochodom film, hoci dosť populárny, devalvuje (napriek nesporným pôvabom Penelope Cruz) toto tak košaté dielo na nijak zvlášť originálnu love story.
Až sa mi nechce veriť že autor nie je Grék. Pôsobivý historický román, po ktorom som si uvedomil dve veci, moje deti ma nikdy nepochopia, a v živote nesmiem nič nechať na potom.
Okamzite se zaradila mezi jednu z mych nejoblibenejsich knizek. Milostny pribeh, ktery je vlastne strasne smutny, ale autor tak cini bez zbytecne sentimentality a nezklouzava do kyce, jak se tomu nekdy u podobnych pribehu deje. Uzasne vykresleni jednotlivych postav. Pelagii jsem mela diky filmu pred ocima jako Penelope Cruz a musim rict ze mi toto spojeni celkem sedlo. Uchvacujici pribeh jednoho naroda, trocha historie ze ktere mrazi a nuti vas se zamyslet. Par zivotu ve kterych se stridaji stastne obdobi se syrovou realitou valky, fanatismu, lidskych predsudku a politiky. Primerene poeticke, primerene naturalisticke.
Milé čtení i když začátek byl nemastný neslaný, ale postupně se začal příběh rozvíjet a opravdu to stojí za to.
Úžasná záležitost, měl jsem z toho trochu strach, protože jsem věděl o romantické filmové adaptaci, která si ale dle mé ženy vytáhla z knihy jenom tuto jednu rovinu. V knize jich je samozřejmě, jak je u Bernierese zvykem, rovin více a ty neromantické o sraní si do trenek v zákopech války a hnijících tělech byly opravdu silné. Stejně jako všechny ostatní, o životě na ostrově pod německou skorookupací, problémy obyčejných lidí, Mussolini a tak dále a tak dále..... Prostě skvělá, mistrovsky napsaná, kniha.
Opravdová škoda, že film se smrsknul na tuctovou romanci s nezbytným happy endem. Kniha je o hodně drsnější, oživená různými vypravěči a historickými odbočkami.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Dostala jsem ji jako dárek od kamarádky, se kterou jsem byla na filmu. Ten se mi líbil, ale kniha má oproti němu mnohem širší pohled. Obsahuje kromě krásného příběhu i hodně pro mě zajímavých myšlenek.
Přestože je prvních 100 stran docela nudných,vydržte a budete nadšeni. Když na scénu vstoupí kapitán Corelli,dostává děj štˇávu a rychlý spád. Pak už je to jízda a ten konec,ten vás dostane a chytne za srdce!
Na řeckém polozapomenutém ostrově Kefalonia žije doktor Janis, který léčí lidi, píše kroniku a vychovává dceru Pelagii. Je válka a Italové ostrov obsadí. Je mezi nimi i voják Corelli. To je tak na úvod. Děj se teprve rozjíždí. Nejdřív pomalu a snad i zdlouhavě, ale postupně se zvyšují otáčky. Četba nám přivodí horkost ve tváři, mrazení na zádech a zvýšenou tvorbu slz. Ke konci knihy je válka na konci a naše nadšení na vrcholu. Tady měl autor skončit. Ale né, on psal ještě chvíli dál! Ten úplný konec knihy, ten ocásek, mu teda vyčítám. Ale celkově je to moc dobré, od Berniérese druhé nejlepší hned za Válkou o zadnici.... A ještě jedna rada: nejdřív si přečtěte knihu a až potom se podívejte na film, abyste nebyli ovlivněni těmi zářivými sličnými americko-španělsko-italskými herci.
Naprosto úžasný koktejl připomínající tu Hellera, tu Remarqua, tu Kazantzakise, tu nezapomenutelný humoristický opus Jak jsem vyhrál válku, tu jakoukoliv romanci s velkým R... a přitom je to originální s dokonalým, trochu posmutnělým koncem. Ani nevím, jestli chci vidět film. Rozhodně ovšem k přečtení doporučuju!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno ostrovy Řecko války hudební nástroje romance otcové a dcery
Autorovy další knížky
| 2002 |  Mandolína kapitána Corelliho |
| 2005 | Ptáci bez křídel |
| 2001 | Válka o zadnici Dona Emmanuela |
| 2002 | Seňor Vivo a drogový baron |
| 2004 | Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána |
Krásný a zároveň velmi smutný a hluboký příběh o naději, lásce, věčném čekání, touze a přátelství, který se začíná rozvíjet v roce 1941 na řeckém ostrově Kefallénie. Viděla jsem i filmové zpracování, ale i když mám představitele hlavní role moc ráda a film byl natáčen v opravdu nádherném prostředí skutečného ostrova Kefallonie (který jsem měla příležitost i sama navštívit), knize opravdu nesahá ani po kotníky. Jakoby mu něco unikalo a rozhodně mu chybí taková ta špetka humoru, která se projevuje především v závěru knihy. Takže rozhodně doporučuji přečíst, nebudete zklamáni!