Manifest komunistické strany
Karl Marx , Friedrich Engels
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493126/bmid_manifest-komunisticke-strany-TrS-493126.png
3
138
138
Klibří vydání. „Manfest Komunistické strany“ je nejvýznamnější programový dokument vědeckého komunismu. „Tento nevelký spisek vydá za celé svazky: jeho duch žije a dodnes pobízí vpřed všechen organisovaný a bojující proletariát civilisovaného světa“ (Lenin). „Manilst Komunistické strany“, který Marx a Engels napsali jako program Svazu komunistů, vyšel poprvé v Londýně v únoru 1848 jako brožura o 23 stranách. V březnu až červenci 1848 vycházel v demokratickém orgánu německých emigrantů „Deutsche Londoner Zeitung“ [„Německé londýnské noviny“]. Německý text pak byl téhož roku vydán v Londýně jako třicetistránková brožura, v níž byly opraveny některé tiskové chyby prvního vydání a upravena interpunkce. Tento text pak brali Marx a Engels za základ dalších autorisovaných vydání. Roku 1848 byl „Manifest“ přeložen i do mnoha evropských jazyků (do francouzštiny, polštiny, italštiny, dánštiny, vlámštiny a švédštiny). Jména autorů „Manifestu“ se ve vydáních z roku 1848 neuváděla; poprvé byla uvedena v tisku roku 1850, při uveřejnění prvního anglického překladu v chartistickém orgánu „Red Republican“ [„Rudý republikán“], v předmluvě redaktora tohoto listu George Juliana Harneye. Roku 1872 vyšlo nové německé vydání „Manifestu“ s menšími autorskými úpravami a s Marxovou a Engelsovou předmluvou. Toto vydání, stejně jako další německá vydání z roku 1883 a 1890, vyšlo pod názvem „Komunistický manifest“. První ruské vydání „Manifestu Komunistické strany“ vyšlo roku 1869 v Ženevě v překladu Bakunina, který na několika místech text zkomolil. Nedostatky prvního vydání byly odstraněny ve vydání, jež vyšlo v Ženevě roku 1882 v Plechanovově překladu. Zásluhou Plechanovova překladu začaly se ideje „Manifestu“ šířit v celém Rusku. Marx a Engels, kteří pokládali propagaci marxismu v Rusku za velice důležitou, napsali k tomuto vydání zvláštní předmluvu. Po Marxově smrti vyšlo několik vydání „Manifestu“, přehlédnutých Engelsem: roku 1883 německé vydání s Engelsovou předmluvou; roku 1888 anglické vydání v překladu Samuela Moora, které Engels zredigoval a opatřil předmluvou a poznámkami; roku 1890 německé vydání s novou Engelsovon předmluvou. K tomuto vydání napsal Engels rovněž několik poznámek. Roku 1885 byl v listu „Socialiste“ uveřejněn francouzský překlad „Manifestu“, pořízený Marxovou dcerou Laurou Lafarguovou a přehlédnutý Engelsem. Engels napsal rovněž předmluvu k polskému vydání „Manifestu“ z roku 1892 a k italskému vydání z roku 1893.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1977 , KolibříkOriginální název:
Manifest der Kommunistischen Partei, 1848
více info...
Přidat komentář
Spis, který je snad jedním z nejskloňovanějších ve společensko-politických debatách vůbec, ačkoliv jej pouhý zlomek debatujících doopravdy četl a snažil pochopit.
Stále v mnoha ohledech aktuální Manifest komunistické strany stojí za přečtení. Nezáleží na tom, zda se identifikujete jako pravičák, centrista nebo levičák, je nutné si tuto čtyřiceti stránkovou knížečku projít a třeba přijedete na to, jak se masám lidí povedlo svrhnout carský režim v Rusku.
Marx s Engelsem jsou ve spisu v mnoha věcech mimo jiné nadčasoví. Některé fráze a úseky lze s pohodou použít v díle popisujícím skutečnost dneška a čtenář je v klidu mohl přijmout bez otazníků.
"Dosavadní nižší vrstvy středních stavů - drobní průmyslníci, malí obchodníci a rentiéři, řemeslníci a rolníci - všechny tyto třídy klesají do řad proletariátu, zčásti proto, že jejich malý kapitál nestačí k provozu velkých průmyslových podniků a podléhá v konkurenci s většími kapitalisty, zčásti proto, že jejich odborná zručnost je znehodnocována novými způsoby výroby." - Karl Marx, Friedrich Engels
Úplně prvně je nutné říct, že původní ideologie komunismu je samozřejmě zcela odlišná od té, kterou známe později. Marx popisuje několik jeho fází a my máme dokonce historickou zkušenost s jeho jednou podobou (tedy socialismus), samozřejmě, že celá jeho představa je zcela utopická a to si každý levicově smýšlející jedinec musí připustit. Komunismus ve své pravé podstatě totiž zcela eliminuje faktor lidskosti, který se odvíjí od každé emoce člověka - primárně je ale založen na nejjednodušším aspektu našich povah, tedy egu. Neexistuje tedy možnost, že by tento utopický idealismus v reálném světě fungoval. Ovšem, pro chudobou ničené carské Rusko se jednalo o jedinou alternativu, která přicházela v úvahu. Byla bych také velmi ráda, aby lidé přestali tvrdit, že Husité byli komunisti - samozřejmě je to obrovský nesmysl a jedná se o součást propagandy, kterou se snažili komunisté rozšířit (Jan Žižka 1955 je toho dokonalým příkladem). Kniha je zajímavá pro pochopení toho obrovského nesmyslu, že to komunisté mysleli dobře, samozřejmě to pro ně byla jen dokonalá iluze, kterou chtěli někomu předložit. Definice tohoto režimu se i dle Marxe totiž vůbec nezakládá na jakýchkoli restriktivních opatřeních, segregačních nebo utlačování obecně. Jedná se o dobrovolný a vědomí konsenzus obyvatel, který může fungovat pouze ve velmi útlé skupině obyvatel, přičemž i tato skupina potřebuje mít svou jednu autoritu.
Bohužel všemu, co má nálepku "komunistický" se dnes většina lidí obloukem vyhne. Přitom manifest je zajímavý jak z pohledu literárního, tak z pohledu názorového a jeho přečtení by mnohým přiblížilo myšlenku, ne zakódované asociace typu železná opona, Milada Horáková, gulagy, kolabující hospodářství, atd. Program hnutí navíc dokázali autoři představit na velmi krátkém prostoru a celkově se dílo velmi dobře čte - obzvlášť čtivě je napsaný úvod:
"Evropou obchází strašidlo - strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici
na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy - papež i
car, Metternich i Guizot, francouzští radikálové i němečtí policajti.
Kde je opoziční strana, která by nebyla svými vládnoucími odpůrci
vykřičena jako komunistická, kde je opoziční strana, která by opět
potupnou výtku komunismu nevmetla ve tvář jak pokrokovějším
opozičníkům, tak i svým reakčním odpůrcům? Z této zkušenosti
vyplývá dvojí. Komunismus je již uznáván všemi evropskými
mocnostmi za moc. Je svrchovaný čas, aby komunisté otevřeně
před celým světem vyložili své názory, své cíle a své snahy a proti
báchorkám o strašidle komunismu postavili manifest strany samé.
Proto se v Londýně shromáždili komunisté nejrůznějších
národností a sepsali tento manifest, který uveřejní v jazyku
anglickém, francouzském, německém, italském, vlámském a
dánském."...
Nejsem žádný velký politolog(ani se nehlásím k žádné straně), knihu jsem si přečetla k hlubšímu pochopení tehdejší společnosti. A v tom mě manifest rozhodně nezklamal. Nejvíce mě ale zaráží, kolik nepřesností je o komunismu rozšířeno. Karl Marx není jeho zakladatelem, pouze sepsal myšlenky, které se už tehdy velmi rozšířily ve světě. Komunismus sám o sobě špatný není, v historii můžeme vidět, že i fungoval(Husité, Pythagoras, Platon,...). Nemůžeme soudit celek podle jeho částí, to až jeho další větve-leninismus, stalinismus-jsou spojovány s novodobou představou komunismu. Komunista nejsem, ale stejně manifest doporučuji. Hlavně k pochopení historie a k utvoření nových/vlastních myšlenek-lidé se totiž začali uchylovat k demokracii, jako k našemu osvoboditeli, jako k jedinému správnému směru, ale to má daleko od pravdy....
To jsem se zase do něčeho pustil, komentovat Manifest. Ale co už, sám si za to můžu.
Manifest má jeden ohromný problém - je masově nepochopen. Mnozí lidé – a to i mnozí zde komentující – k tomuto dokumentu přistupují jako k dokumentu filosofickému. Jako k něčem, co má nastolit, rozvést a shrnout po stránce důvodové a metodologické nějakou filosofii. Nic není dále od pravdy. To je asi jako kdybyste považovali volební program ODS za její ekonomický plán na revitalizaci české ekonomiky. Program je jedna věc, metodologie druhá. Manifest je jenom program, je to prohlášení, zvolání k davu, úderný, a věru ne příliš komplexní text, který má burcovat. Či lépe měl. Před sto a sedmdesáti lety, nebo jak už je to dávno. Už s odstupem asi třiceti let byl považován za dost zastaralý. Tak jak je možné, že tohle ještě někdo dneska bere vážně?
„Víte co stále obdivuji na Marxovi? Ne ty primitivnosti komunistického manifestu…“ To řekl Slavoj Žižek, když byl osobou, jejíž jméno zde nebudu zmiňovat, už tak se ve veřejné diskuzi objevila více než by bylo vhodné, otázán, proč se se svou originální a svébytnou filosofií stále hlásí k staré ideologii, která má ještě násobně víc problémů než kapitalismus. A myslím, že se Žižkem nemohu nesouhlasit. Marxovy myšlenky jsou zajímavé a mohou být velice podnětné, konec konců zahájily jednu z největších intelektuálních tradic současnosti (vzpírám se tvrdit – a je podle mne chyba, že se to stále opakuje – že Marx vytvořil komunismus, ne, ten tu byl dávno před Marxem) a jeho myšlenky jsou stále živé. Osobně jsem do značné míry příznivcem teorie konfliktu v sociologii. Může se nám to nelíbit, ale je fakt, že Kapitál naprosto novátorským pohledem přistoupil k ekonomice a ač jsou jeho teorie jako takové zastaralé, myšlenková tradice žije dál a je velká. Prostě je fakt, že Marx byl právník, filosof, sociolog a ekonom (pokud v ničem z toho nebyl dobrý, tak alespoň průkopnický) a k Manifestu se nám bohužel ukazuje ještě jako politik. Politik vždycky nakonec vypadá hloupě. Zbytek Marxova díla vypadá mnohem zajímavěji (Kapitál už mám nějakou dobu rozečtený a pravda, na blízké dočtení to nevidím) a komplexněji.
Ke konkrétnímu obsahu jen velice krátce. Nevím jak vám, ale mě se zdá, že ten Marx normálně vykrádal Platóna! (Toliko mimochodem k té diskuzi, zda obsahuje Platónova Ústava prvky totalitarismu. Obsahuje.) Podívejte se například na veřejnou výchovu dětí. To je jeden z klasických Platónových konceptů. Jinak se samozřejmě všechno motá kolem faktického zrušení soukromého vlastnictví. Zde bych si dovolil jednu poznámku historického nádechu. Nemá smysl ztotožňovat Marxovy myšlenky se stalinskou, nebo poststalinskou érou. S tím opravdu nemají nic společného. Už marxismus-leninismus bylo faktickým odvrácením od Marxových základů, marxismus-leninismus- stalinismus, to bylo prachsprosté zvěrstvo nemající nic společného s Marxem. Ale to neznačí, že nemáme docela pěkný historický příklad aplikace komunistických myšlenek v praxi. Hovořím o éře mezidobí Říjnové revoluce a politiky NEP-u. Tj. období rudého teroru, období bez soukromých obligací (zrušeny byly jak kupní, tak například nájemní smlouvy), období bez dědického práva. Jak dlouho jim to vydrželo, po vypuknutí hladomoru a neudržitelné letargie? Čtyři roky, přátelé, čtyři roky…
Tehdy, i později, za Stalina, poznal proletariát, že Marx přeci jenom neměl pravdu. Proletáři toho měli mnoho co ztratit svou proletářskou revolucí.
Samozřejmě by se dalo říct ještě dost k Manifestu a mimořádně mnoho k marxismu, ale není prostor a tak to tu ukončím. Dobově je to hodnotný a pochopitelný dokument, který dnes nelze brát vážně a upřímně o něm ani nemá moc smysl diskutovat. Ale je více méně neškodný a je zajímavé si jej číst, proto ho hodnotím mnohem lépe, než například Mein Kampf, nebo Malou rudou knížku.
Komunistou nejsem, ani se jím stát nehodlám, ale tohle dílko jsem si přečíst chtěl. Tak trochu ze studijních důvodů.
Je to jednohubka na jeden večer. Literárně dílo nikterak úchvatné není. Obsahově se často opakuje. Argumentačně spíše odpovídá na někdejší výtky oponentů, než aby přinášelo ucelený obraz o programu proletářského hnutí.
Dějiny vývoje společnosti autoři vnímají převážně jako dějiny třídních konfliktů. Místy ho přitom účelově vyostřují. Třeba když se šmahem vypořádávají se všemi proudy snažícími se o kompromisy a smír. Jsou-li dějiny jen a pouze konfliktem, legitimizuje to přeci jejich boj, plánovanou násilnou změnu a ne úplně čestné praktiky.
Od manifestu jsem očekával asi více idealismu. Více "dobré myšlenky, která se zvrtla." Ale už tento pamflet z počátků hnutí obsahuje výhružky násilnou změnou, bez ostychu přiznává, že komunisté "dnes" podporují prakticky kohokoliv, kdo jde proti stávajícím pořádkům, ale jakmile nastane vhodná příležitost, půjdou dnešní spojenci přes palubu. Neexistuje žádný prostor pro kompromisní řešení.
Trochu sympatie budí drobnosti poschovávané v textu. Pokud autoři na jednom místě oslavují, že si pracující v Anglii vydobili desetihodinovou pracovní dobu, musí dnešní čtenář připustit, že tehdejší doba žádným medem nebyla, v rukavičkách se nejednalo s nikým a komunistické hnutí tedy bylo vcelku očekávatelnou reakcí společnosti na nešvary počátků "kapitalismu". Jak to nakonec dopadlo do hodnocení díla tak úplně nepatří.
Čítané skôr zo záujmu ako povinnosti, chvíľu trvalo kým som to vôbec zohnal... Chápem tých obmedzencov, ktorí na knihu nadávajú len z princípu, že v názve je komunizmus, žite ďalej v svojej hlúposti. Knihu som prečítal a s väčšinou postojov súhlasím, nie je to utópia, len ľudia majú strach a nevedia uvažovať v inom rozmere ako sú peniaze a súčasné konvencie. Chcel som sem napísať dlhú úvahu no nemalo by to zmysel. Hlupáka nepoučíš, bežného nepresvedčíš a chápavým nič hovoriť netreba. Kľudne napíšte, že som boľševik, komunista, vymytý mozog a pod.. Ja na rozdiel od vás čítam s porozumením a uvažujem aj za hranicami vašej obmedzenosti - toto nie je útok, len konštatovanie, vy ste otrokmi peňazí a evidentne vám to vyhovuje, mne nie. (P.S. A prosím nepíšte nezmysly typu: Za komunizmu v ČSSR..., Pozri na komunizmus v Číne... - komunizmus ešte nikde a nikdy dosiahnutý nebol!!!)
Myslím si, že se jedná o text, který by si měl přečíst každý. Už jenom kvůli tomu, že se jedná o dílo, které jistým způsobem formovalo dějiny mnoha národů. Není pochyb, že Marx byl vzdělaný člověk. Ale s drtivou většinou jeho myšlenek nesouhlasím a jeho (na můj vkus příliš radikální) postoj k propagaci jeho ideje, se mi hnusí.
Budu reagovat na předchozí příspěvek uživatele 2302. Tento uživatel přečetl a hodnotil zatím dvě knihy – obě hodnotil jako odpad, což od něj beru jak vynikající doporučení – druhou knihu si určitě přečtu také. K připomínce že „oni by snad chtěli zpátky komunismus“ bych řekl, že bych o tom vážně uvažoval – socialismus má totiž podle mě více možností, jak se vyvíjet než kapitalismus – ten se už vyčerpal. Tento příspěvek také ukazuje, že uživatel 2302 Komunistický manifest nečetl nebo nepochopil, protože tento manifest zdaleka nepožaduje znárodnění kapitálu tak, jako to dělal minulý režim, ale jen znárodnění půdy, bank a dopravy, přičemž u bank a dopravy to nemusí být stoprocentní. Manifest vyzívá stát k tomu, aby podnikal, ale nepožaduje znárodnění stávajících podniků. Další průmysl a služby mají být progresivně zdaněny (mimochodem progresivní zdanění většina vyspělých států má, jen u nás a v dalších montovnách je rovná (lineární) daň). Dále dokument požaduje zrušení dědického práva, toto právo totiž znamená, že nové generace nejsou hodnoceny podle svých schopností, ale podle schopností (nebo agresivity) svých předků.
Ok kdo dá tomu 3*-5* tak tak je tu něco špatně (že by chtěli zpátky komunistmus?) . Něco jako dát 5* Mein Kampf.
Asi to tady už někde někdo napsal. Ono jde totiž o to, zda se hodnotí na základě premis získaných empiricky - tak by člověk vůbec nemusel tenhle dokument číst, ale jen hodnotit. A nebo se na své předpoklady nezaměřuje, čte a objektivně to hodnotí. Já se přikláním (vždy) k druhé možnosti.
Jako historický pramen nedoceněné dílo. V knížce si bystrý čtenář nalezne rozhodně řadu zajímavých myšlenek a postřehů týkajících se zejména devatenáctého století.
Přečetl jsem si to jen kvůli tomu, abych mohl říct, že jsem přečetl Manifest komunistické strany. Nic víc. Ve svém počátku se to tváří docela inteligentně, Marx vesměs dobře (ale za to černobíle a bez nadhledu) popisuje problémy tehdejší "buržoazie". Poté ale skáče od pojmu k pojmu a ve své podstatě to je "buržoazie špatný, proletariát dobrý". Je to subjektivní směs Marxových přesvědčení, o kterých historicky víme, že jsou utopická a disfunkční. A hlavně to je šílená nuda. Ale jo, aspoň můžu říct, že jsem to přečetl.
Zaujímavá teória (stále v mnohom pravdivo opisuje súčasný vzťah zamestnávateľ - zamestnanec a celkovo fungovanie kapitalizmu), ktorú sa katastrofickým spôsobom nepodarilo zaviesť do praxe. Ako inak, prekážkou sú vždy ľudia, ktorých známou vlastnosťou je schopnosť lapiť sa dobrej príležitosti a upevňovať si miesto na výslní. Ale to sa dá samozrejme pripísať k akémukoľvek režimu. Bolo by zaujímavé vedieť, ako by sa k veci postavil Marx a Engels, ak by videli, kam ich úsilie dospelo. Možno by pochopili, že tí ich slávni proletári sú iba prezlečení buržuovia, čakajúci na príležitosť, kedy si prezliecť kabát. Na toto skrátka ľudstvo nemá a dlho mať nebude. A keď spravíme potrebný krok vpred, bude to revolúcia duše, násilia treba nebude. A dovtedy, milí ľudkovia, pracujte hlavne každý sam na sebe.
Ti kdo dávají Komunistickému manifestu odpad nebo myšlenky v něm považují za utopické by se měli podívat kolem sebe, jak vypadá dnešní svět. Nevládne nám snad hrstka miliardářů ? Nemizí střední třída ? Nevítězí v současnosti kapitál nad prací ? Je dnešní tržní fundamentalismus to, co nám podle pravice pomáhá a osvobozuje nás od státu ? Nebo způsobuje neregulovaný diktát trhu deklasování a chudnutí, drahotu a nedostupnost bydlení ? Jak je vůbec možné, že v nejsvobodnější možné společnosti (slyšíme to ze všech možných stran), kde se máme údajně nejlépe ve své historii (viz pan Zdeněk Svěrák, ten to přece musí vědět), jak je možné, že v tomto nejlepším ze všech možných světů nejen existují chudí, ale počet chudých roste- v naší republice je jich asi milion. Stačí zmínit pojem- pracující chudoba, která se dotýká i středních vrstev. A kontrolní otázka, proč po převratu v roce 1989 nejsou vydávána Marxova díla ? Co nato hlídací psi demokracie ?
I když je Manifest komunistické strany považován v dnešním kontextu za "zavrženíhodné dílo", obsahuje několik zajímavých a nadčasových filozofických myšlenek, které s komunismem nijak zvlášť souviset nemusí. A myslím si, že v Manifestu zmiňovaný proletariát a charakteristiky s ním spojené nacházíme i v současné společnosti - nejedná se nutně o dělnickou třídu, ale třeba o státy třetího světa. Marxem pojmenovaní "průmysloví milionáři" řídí "světový trh" a jsou "tím krutější a nesnesitelnější, čím zjevněji prohlašují výdělek za svůj účel." Kromě toho Marx mluví i o "přílišně civilizované společnosti, která má příliš mnoho životních potřeb", což je nepochybně myšlenka v dnešní době ještě mnohonásobně platnější. Proto si myslím, že bychom dílo Marxe a Engelse měli číst i dnes, přičemž by podmínkou takové četby měla být samozřejmě znalost historie 20. století.
Marxovo stěžejní a nejznámější dílo. Manifest komunistické strany. Díky Karlu Marxovi a jeho manifestu, který sepsal spolu s Bedřichem Engelsem, vznikl základ moderních levicových socialistických myšlenek, bohužel právě v době vrcholného kapitalismu 19. stol. Karel Marx sice řekl, že komunismus porazí kapitalismus tak, jak kapitalismus porazil feudalismus, ale věřím, že se to tak nakonec nestane. Jak ukazuje historie, tak jakákoli snaha o beztřídní společnost nakonec ztroskotá právě kvůli tomu, že jí chybí výraznost a hospodářská soutěž. Proto je asi tržní ekonomika jediným smysluplným funkčním systémem.
Tady to roku 1848 začalo. Strašidlo bloudí Evropou - strašidlo komunismu. Komunistický manifest vznikl v době, kdy se proti poměrům v Evropě bouřili naprosto všichni. V lednu revoluce v Itálii, v únoru ve Francii, v březnu v Německu a Rakousku-Uhersku... Lidé, kteří dnes na komunismus plivou špínu, by byli vášnivými komunisty, kdyby vyrostli v tak obrovské bídě, v jaké žila většina lidí té doby. Všichni jsme jim vděční za sociální a pracovní výdobytky, které dnes bereme jako samozřejmost, protože oni se za ně zasazovali s největší vehemencí. Komunisty vytvořili kapitalisté, velkostatkáři, vladaři, šlechta a církev, kteří žili v luxusu s nulovým soucitem s většinou společnosti. Násilí jako nástroj uchopení moci bylo použito ve všech opravdových revolucích, protože moci se nikdo dobrovolně nevzdá. Přesto ani Marxův komunismus nemohl fungovat, protože touha po všem soukromém je mnohem silnější stimul než všechny kolektivní varianty. Ale bylo důležité vyzkoušet, že to nefunguje. Protože komunismus, stejně jako multikulturalismus, jsou opiem lidstva.
Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých. Franz Kafka
Komanifest jsem přečetl již před drahnou dobou, ovšem, dokud nebude sociální otázka vyřešena, je (alespoň pro mou maličkost) důležité se k němu stále a znovu vracet.
Na margo věci: Manifest mám 4x, z toho 2x v Aj od Penguina, v současnosti pracuji na překladu úvodního eseje z v 8o vydání.