Marie Stuartovna
Stefan Zweig
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38515/mid_marie-stuartovna-jxu-38515.jpg
4
213
213
V knize je velice poutavě popsán životní příběh Marie Stuartovny (8. prosince 1542 – 8. února 1587) a dopodrobna zobrazena psychologie jejího jednání. Marie Stuartovna byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Byla francouzskou (1559–1560) a vládnoucí skotskou (1542–1567) královnou. Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel na choleru. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Francouzskou královnou se stala jakožto manželka krále Františka II., s nímž jakožto čtrnáctiletým uzavřela 24. dubna 1558 ve věku 15 let plánovaný sňatek. Necelé dva měsíce po tomto sňatku Král Jindřich II. tragicky zemřel a František nastoupil na trůn. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. V osmnácti letech ovdověla, opustila svoji milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska. Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala za právoplatnou anglickou královnu její nevlastní sestru Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna, neboť byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora. O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1966 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Maria Stuart, 1935
více info...
Přidat komentář
Skvěle napsaný historický román, tajil se mi dech, přestože konec znám. Krásné, drsné, napsané bez zbytečné omáčky.
Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu vybrala, znala jsem v podstatě jen konec a díky knize jsem vyplnila tuto velkou mezeru, která tomuto konci předcházela. Bylo úžasné sledovat životy obou královen popsané bez příkras, poměrně krátký život Marie Startovny by vystačil na desítky románů, až se nechce věřit, že tohle napsal sám život. Během čtení jsem si uvědomovala, jak vše mohlo končit úplně jinak, jak každé menší rozhodnutí utahovalo smyčku a jak je zvláštní, že zrovna ve stejné době se střetávají životy dvou tak silných žen, kdy není možné jiné řešení, než to, že jedna zmizí ze scény. Doporučuji ke čtení.
Knihu jsem našla u popelnice.Ale udělala mě radost a četla jsem jí s nadšením.Poté jsem jí zařadila do své knihovny.
Hstorické romány běžně nečtu. Tento jsem měla doma už dlouho a ne zrovna v top stavu, takže při snaze vytřídit nějaké knihy jsem se k němu konečně dostala. Styl mi přišel poutavý, samotný životní příběh skotské královny se zdá být opravdu až absurdně nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Kdybyste změnili jména lidí a zemí a předložili mi knihu jako čistou fikci, vytkla bych autorovi, že to je příliš neuvěřitelné. Co se mi nelíbilo bylo časté líčení toho, jak ovlivnilo to či ono, zda daný člověk byl muž nebo žena. Např. že kdyby Marie a Alžběta byly muži, střetly by se otevřeně a nikdy by nejednaly tak nerozhodně. Tak určitě. Nějak si nevybavuji, že by všichni králové v dějinách prosluli jako muži činu. Nebo jak jen Botwell je opravdový chlap. Přišlo mi to jako zbytečné soudy v jinak literárně zdařilých charakteristikách už několik set let mrtvých lidí.
Prial by som dnešným žiakom učiteľa histórie formátu Stefana Zweiga. Má dar prostredníctvom svojich slov a viet vytvárať k historickým okamihom a osobám blízky, až emocionálny vzťah.
Kniha je pre mňa hodnotná pre dve príčiny: 1, opätovne u mňa prebudila záujem o anglické dejiny a najmä úsek rokov označovaný ako alžbetínska renesancia. 2, odhalila pred mojimi očami naozaj fascinujúci a bizardný príbeh dvoch žien/kráľovien, ktorých činy a pohnútky ťažko súdiť. Obe si prežili svoje.
Ako zákusok po Zweigovom rozbore osobností Márie a Alžbety odporúčam aj Máriu Sturatovu od Friedricha Schillera.
Knihou jsem nadšená. Velice pěkně a srozumitelně a do hloubky popsány povahy obou panovnic. Stejně tak i jejich životní příběhy. Díky tomuto dílu jsem porozuměla, jak to všechno bylo. Doporučuji, velmi dobře se čte a je to i k zamyšlení - kniha, co člověku něco dá.
Tato kniha od autora Stefana Zweiga, mi do porozumění této historické doby chyběla. Autor zde vykreslil obě panovnice z mužského pohledu, než co jsem četla v knihách od autorky Jean Plaidy. Jejich charaktery, chyby, žádosti, lásky a rozhodnutí, která tvořila životní osudy obou žen a královen. I já musím konstatovat, že morální vítězkou je Marie Stuartovna nežli Alžbeta Tudorovna.
Prebal tejto knižky s portrétom škótskej kráľovnej na mňa svietil z maminej knižnice počas celého detstva. Zvykla som sa naň dívať a vymýšľať príbehy. Bola v maďarčine, a aj keď som neskôr bežne v maďarčine čítala, k tejto knihe som sa nejak nedostala. Mama ju niekde aj s ostatnými knihami odpratala, kým som bola na výške. Takže k originálnemu príbehu Márie Stuartovej som sa dostala až teraz a vďaka skvelému Stefanovi Zweigovi ho aj mohla prežiť. I keď, pravá osobnosť Márie asi navždy pre nás zostane zastretá, na rozdiel od Alžbety, ktorá bola predsa len čitateľnejšia. Nech už však Mária bola akákoľvek a akokoľvek sa tie udalosti odohrali v skutočnosti, Stefan Zweig, ako vždy, odviedol vynikajúcu prácu a táto knižka stojí za prečítanie.
Čtivé a zajímavé, hodně mi to rozšířilo obzory, jen bych tuto knihu nenazvala románem nebo historickým románem, za mě bych ji zařadila spíše do biografií, zdálo se mi, že prvků románu má poskrovnu, podle mě jde opravdu píše o biografii, ovšem velice zdařilou
Musím přiznat, že jsem se občas musela "dokopávat" k dočtení knihy..Skotsko miluju, a to jak jeho majestátní hrady a opatství protknuté přenádhernou přírodou, tak jeho historii, o které se vždycky ráda něco navíc přiučím. Kniha je určitě zajímavá, jen mi v tomto případě nejspíš moc neseděl styl psaní, kdy autor na jedné straně ospravedlňuje činy Marie, aby o pár řádků níže její činy zatracoval. Nicméně možná nám čtenářům dává jen prostor pro vlastní úsudek :)
Velmi zdařilý biografický román. Nejsem zdatná v dějepise a dosud jsem znala tragický příběh Marie Stuartovny a jejího protipólu - Alžběty pouze jako divadelní hru. Autor se snažil o objektivní pohled na život královny, která se v některých situacích řídila spíš citem než chladným rozumem, avšak "člověk, který se zapsal politice, nepatří už nikdy sám sobě a musí být poslušen jiných zákonů než svatých zákonů svého srdce." Poukázal na dobovou nesmiřitelnost protestantství a katolictví - "neodvratný konflikt mezi Lutherem, Kalvínem a Římem se podivnou náhodou dramaticky odehraje právě v jejím osudu". I zde je patrno, že "ti, kdo tvrdí, že bojují za věc boží, jsou strůjci největších nesvárů na zemi". Celý příběh poukazuje i na to, že doba byla krutá "nikomu, kdo se ucházel o Marii Stuartovnu nebo jí sloužil, nesvítilo na cestu štěstí".
Krásný příběh silné ženy. Skvěle napsané, ale to u Zweiga netřeba zmiňovat.
O Marii Stuartovně jsem dosud věděla jen o jejím sporu s Alžbětou a znala její tragický konec. Něco málo jsem o ní četla a měla jsem i možnost kdysi vidět toto drama v divadle. Teprve tato kniha mě dala poznat celý život Marie Stuartovny už od jejího narození až po její krutou smrt. Poutavě, podrobně a srozumitelně. Život této slavné skotské královny snad nikdo jiný lépe nepopsal. Milovníkům historie doporučuji.
Spíše než strohým výčtem faktů a letopočtů zde Zweig nahlíží na život a smrt Marie Stuartovny z lidského pohledu,vykreslí její charakter i to co ho formovalo od dětství. Skotská královna byla člověk se všemi svými chybami a špatnými rozhodnutími. Za které také zaplatila. Stejně živě a zajímavě je podána i Alžběta Anglická její největší protipól. Tato srážka dvou vůlí v tak pohnuté době ani nemohla skončit jinak.
Celá kniha na pomezí biografie a historického románu je skvěle zpracovaná, autor si dal spoustu práce aby z historických pramenů oživil historické postavy,jejich charaktery i motivy jednání. Ať už to bylo ve skutečnosti jakkoliv, tady vychází jako morální vítěz Marie Stuartovna.
Moje očekávání kniha splnila až bych řekla i překonala - nejsou to suchá fakta, je to osobní, lidské a oceňuji snahu o objektivitu a nenadržování ani Marii ani Alžbětě.
Nádherná kniha! Podává ucelený obraz o životě jedné z nejznámějších královen evropských dějin a tím i o situaci v šestnáctém století na území Skotska a Anglie. Líbil se mi autorův styl vyprávění, nalákal mne na jeho další knihy.
„Morální vítězové, ne političtí; Marie Stuartovna, ne Alžběta.“
Nijak zvlášť nehoruji pro dějiny Velké Británie a o Marii Stuartovně jsem dosud znala jen základní fakta, nebo naopak nepodstatné detaily (třeba že když připlula do Skotska, ležela na pobřeží hustá mlha). Zweig je ale jedním z mých oblíbených spisovatelů, a tak jsem při výprodeji v knihovně sáhla po této biografii s myšlenkou, že neuškodí trochu se dovzdělat v dějinách raného novověku.
Autor bývá snad nejvíce ceněn za jazykovou krásu. „Marie Stuartovna“, moje šestá kniha od něj, je v tomto ohledu druhá nejlepší (po „Světě včerejška“). Opravdu tu předvedl jazykové mistrovství, které ale podle mě kazí nadbytek adjektiv a občasná přemrštěnost, typický Zweigův barokní patos. Je to ale první z jeho biografií, v níž jsem se setkala s duchaplnými a hlubokými aforismy. Třeba „Komu srdce okřídluje naděje, ten v sobě cítí požehnání.“ nebo „Vždycky, a to je boží dar člověku, má umírající příliš málo času.“
Podle pamětí vytvořil tuto monografii v Anglii, kde ho zaujala nevyváženost všeho, co dosud bylo o tématu napsáno. Všimla jsem si několika narážek na jeho totalitarizující současnost: Anglie prý přijímá pohostinně všechny uprchlíky; soudy 19. století jsou humánnější než ty ze století 20. atd.
Mariin život rekonstruuje podrobně, barvitě, všestranně, s vhledem, pochopením a empatií, dokonce důvtipně a vynalézavě, když zkoumá pravost kazetových dopisů. Přesto přiznávám, že „Marie, královna skotská“ není můj šálek kávy (muži, hudba, muži, lovy, muži, ...), stejně jako 16. století za Alpami (primitivní drsné bitvy, feudalismus, tmářská reformace).
Přesvědčující velikost díla podle mě spočívá v autorově ušlechtilosti. Nikomu nekřivdí; jeho portrét Marie ani Alžběty není plochý. Soucítí s trpícími, ale nevzývá je jako svaté mučedníky. Má smysl pro velikost a lidskost. Vždycky se snaží především pochopit: člověka, dobu, ideu. Chtěla bych, aby Zweig předsedal Poslednímu soudu.
PS. Doslov marxisty J. Polišenského mě velmi mile překvapil.
„Realistka Alžběta vítězí v dějinách, romantička Marie v poesii a legendě.“
Štítky knihy
16. století Skotsko životopisné, biografické romány Marie Stuartovna, královna, 1542-1587 královnyAutorovy další knížky
| 2006 |  Netrpělivost srdce |
| 1979 | Amok |
| 1999 | Svět včerejška |
| 1966 | Marie Stuartovna |
| 1993 | Marie Antoinetta |
Pěkně napsaný historický román. Určitě doporučuji podívat se na seriál Království, který zpracovává život Marie Stuartovny, ale klade větší důraz na dětství/mladí královny.