• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 39 knih

Nové komentáře u knih Stefan Zweig

Triumf a tragika Erasma Rotterdamského

„Škoda, že do češtiny dosud nebylo přeloženo Erasmovo hlavní dílo, jímž se ve své době proslavil, totiž "Příručka křesťanského vojáka" ("Enchiridion militis Christiani", vydáno 1503).“... celý text
— biblista

---

Netrpělivost srdce

„Toni Hoffmiller je mladý poručík rakouské kavalerie. Životem vždy procházel pohodlně a bez větších obtíží, doslova jako nůž máslem. Zejména jeho služba u kavalerie je nekonečná, opakující se rutina, která rozhodně nepřeje bohatému citovému životu. Vše se však změní, když pozná invalidní dceru místního šlechtice. Ta v něm probudí obrovský soucit, jenž u něj vyvolá spleť do té doby nepoznaných emocí. Aniž by si to uvědomoval, začíná se chytat do pomyslné pavučiny, a čím více se snaží vymanit, tím hlouběji se do ní zaplétá. Netrpělivost srdce je psychologický román o podstatě viny, empatie a morální zodpovědnosti. Dějový oblouk sleduje jeden náhodný okamžik, lépe řečeno omyl, který se postupně rozvíjí v nezastavitelnou spleť nedorozumění, nenaplněných očekávání a především zklamání. Hlavním hybatelem všech problémů je právě soucit. Ten je samozřejmě velice důležitým citem, který pomáhá udržovat morální hodnoty, zároveň však může mít svou odvrácenou, sobeckou a zraňující tvář. Kniha v tomto ohledu nabízí zajímavé a poměrně netradiční zamyšlení. Stefan Zweig nechává čtenáři nahlédnout do myslí několika různorodých postav. Téměř každá postava má jedinečnou osobnost potýkající se s vnitřními konflikty, jejichž impulzem jsou různé formy soucitu. Kniha je ale v tomto ohledu trochu nevyrovnaná. V některých pasážích se dokáže dostat do hloubky, někdy jí ale chybí odvaha a spíše se jen vznáší na hladině. Podobnou výhradu mám i k nerovnoměrnému tempu dějové linie. Měl jsem dojem, že příběh vždy prudce vystřelí silnou scénou, jen aby mu vzápětí došel dech a nastala delší, nezáživná pasáž. Teprve poté se kniha znovu nadechne k další dramatické scéně. Tato nevyváženost mi bránila v úplném ponoření do děje. Kvůli tomu na mě román ani příliš emočně nezapůsobil, což u psychologicky laděného díla, zaměřeného především na emoce, považuji za velkou škodu. Ani autorův styl mě výrazně neoslovil. Je sice velmi dobře čtivý, zároveň ale nijak zajímavý. Pokud máte rádi popisné psychologické romány, s Netrpělivostí srdce chybu neuděláte. Dle mého názoru však nepatří k těm úplně nejlepším. Na to jsem u knihy postrádal výraznější styl, atmosféru a lépe vyváženou dějovou linii. 3/5“... celý text
— JakeTheDog

---

Amok

„Mučivě nepolapitelný půvab života. Stefan Zweig v povídkách staví divadelní jeviště bytí bryskně, chirurgicky přesně a přesto pomíjivě, prchavě. Čtenáře ani v jednom momentu nenapadne zpochybňovat význam a sílu řečeného, stranu za stranou upadá do hlubšího zděšení z toho, jaký může život být, aby se později na poslední chvíli nadechl nad hladinou poučení a marnotratné krásy okamžiků v zákoutích děje. Autor ukazuje lidské ctnosti, zloby, šílenství a nespravedlnosti úmyslné i z nepochopení. Čtenář výhodu odstupu ztrácí, emočně se angažuje a šílí s postavami. Jsou tak blízko němu, že je vlastně zná, někoho mu připomínají a při troše snahy by se jich možná mohl i dotknout. Emoční závod, ve kterém neexistuje vítěz, je plný trýznivosti, nedoslovnosti, ale i působivosti popisů, filozofických či psychologických myšlenek. Nezapomenutelné čtení.“... celý text
— Rooseman

---

---

Amok

„Před časem jsem se rozhodl, že seženu všech 46 knih, tvořících ediční řadu Odeonu z osmdesátých let s názvem "Galerie moderních autorů" a během jednoho roku ji celou přečtu pěkně podle abecedního pořadí autorů: Amis, Boulle, Brink, Bulgakov, Clavell, Delibes ... až po závěrečnou úžasnou trojku John Updike, Boris Vian a Stefan Zweig. No, trvalo mi to dva roky, ale byla to skvělá jízda, mile završená osmi obdivuhodně napsanými příběhy rakouského autora. U nás je z nich určitě nejznámější "Šachová novela" zásluhou dávné televizní inscenace "Královská hra" s Rudolfem Hrušínským v roli bezohledného mistra světa Mirko Čentoviče a Luďkem Munzarem v úloze doktora B. Ovšem například úvodní "Amok" nebo třeba "Knihomol" jsou možná ještě lepší. Prostě báječný čtenářský zážitek na závěr.“... celý text
— PetrCepek

---

Hvězdné hodiny lidstva

„Jsou to eseje, na nichž by bylo možné učit, jak má esej vypadat. Jazyk je trochu archaický, ale nijak mě to v četbě nerušilo, spíš naopak; ke všem těm historickým okamžikům se hodil. Co bych úplně nečekala, je zařazení příběhu Vladimíra Uljanova do hvězdných hodin, ba i jiné chvíle byly hvězdné jen v tom smyslu, že i hvězdy mohou (s)padnout. Literárně i filozoficky to bylo velmi podnětné čtení a děkuji nakladatelství Andrej Šťastný, že se odhodlalo knihu znovu vydat v roce 2020.“... celý text
— Alma-Nacida