Marta děti nechce
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/554260/bmid_marta-deti-nechce.jpg
4
124
124
Hledá sebe samu, nebo utíká před tíživou realitou? Marta snad konečně našla recept na štěstí. Práci v reklamní agentuře by neměnila, svého Hynka miluje a cestu si našla i k jeho dvěma potomkům, které má partner ve střídavé péči s bývalou manželkou. Vlastní děti ovšem nechce, což jejímu milému nevadí, zato matka i bratr se sestrou nad tímhle rozhodnutím nechápavě vrtí hlavou. Stejné reakce se Marta dočká, když na rodinné sešlosti oznámí, že absolvuje světoznámou pěší pouť do Santiaga de Compostela – a to sama. Tohle už těžko rozdýchává i Hynek, jenž nakonec ve stejnou dobu vyrazí s dětmi na dovolenou k moři. Náročné desetidenní putování poskytne hrdince spoustu času k úvahám nad minulostí, současnými problémy i vyhlídkami na budoucnost…... celý text
Romány Literatura česká
Bude vydáno:
2025
,
OneHotBook
Interpreti: Zuzana Kajnarová , Radek Valenta , Antonie Barešová Talacková , Matyáš Valenta , Marie Černochová , Veronika Lazorčáková , Tereza Dočkalová , Klára Sedláčková Oltová , Jana Stryková , Miroslav Hruška , Ivana Wojtylová
více info...
Přidat komentář
Používat výrazy na jídlo "hnus" se mi nelíbilo a líbit nikdy nebude. Šla jsem "Camíno" a všude mají nejlepší kávu a velmi dobré jídlo. Kniha mě ničím neobohatila
Vyhovuje mi autorčin styl psaní. Hlavní hrdinka je člověk z masa a kostí, se všemi klady a zápory, s pochybnostmi, s dobrými a méně dobrými dny. Moc se mi líbí nástin myšlení ostatních aktérů příběhu, který pomáhá uvědomit si, že každý vidí dění ze své perspektivy. To je obzvlášť cenné pro nás, zcela neempatické jedince ;-)
Další z hloubkových ponorů do nelehkých mezilidských a partnerských vztahů.Marta byla moje vánoční společnice.
O nejistotách, o cestě, o vztazích, o hranicích a o tom jak může být otravný, že všichni ví líp, jak žít vlastní život.
Dočteno na přelomu roku, a protože jsem si knížku dala do TOP 5, musím napsat aspoň pár slov. Bavila mě mnohem více nežli předešlé knihy P.S. z posledních let. Bavila mě Martina cesta, upřímnost, pochyby... Bavila mě skládanka z různých pohledů, a to, že jich bylo tolik. Držím Martě palce.
(Souzním s komentářem už. markej)
Připadne mi, že kniha je nedokončená. Zůstal ve mně pocit z tří teček na konci …. Jako když Vám na to dají málo času a uzávěrka se nezadržitelně blíží, proto nedokončíte myšlenku, klepnete na “uložit a odešlete mailem. Kniha musí jít totiž před Vánoci na trh.
Příběh byl psaný poutavě a děj rychle odsýpal. Tak, jako všechny knihy od paní Soukupové. Knihu jsem přečetla za dva večery.
Moje první kniha od autorky, styl psaní nebyl špatný,líbili se mi okolní postavy, ale Marta mě hrozně štvala, jak se nedokázala rozhodnout, o všem furt pochybovala....uff, nic pro mě. A nakonec ....nic,jako v celé knize.
Za mě super. Marta sice trochu neví co sama se sebou ale myslím že pouť do Santiaga jí jen pomohla.Libily se mi i pohledy ostatních a nelíbil se mi konec.
Vrátila se mi moje stará dobrá Petra Soukupová, po třech knihách, které podle mne byly na jedno brdo, se najednou objevuje konečně něco nového, konečně to není strohé střídání a výlevy všech členů rodiny. Moc mě bavil pohled všech. Dost se tak pospojoval charakter hlavní hrdinky. Nebudu ji soudit. Do určité míry její počínání a nerozhodnost chápu. Je to taková trošku fňukna, která potřebuje s někým být a mít pocit, že je milována. Konec je otevřený. Třeba se dočkáme další životní fáze Marty :).
Knížka se mi velmi líbila. V knize je mnoho témat se kterými se setkáváme. Hlavní hrdinka Marta, která je bihužel i hodně ovlivněna i druhými. Při četbě jsem měla několik momentů, kdy jsem se do hlavní hrdinky vcítila. Mnohdy je pr nás názor druhých to nejdůležitější, že i na sebe zapomenema a jsme pak spokojeni?
Marta mi přišla jako fajn ženská. Jen tak strašně závislá na názorech okolí, nejistá - a tak jsem jí fandila, ať sebere odvahu udělat to, co bude nejlepší pro ni. Bylo zajímavé postupně skládat její život i z pohledu ostatních lidí kolem ní.
(SPOILER)
Tahle druhá Marta mě bavila trochu víc, než ta v roce vetřelce. Vnímala jsem jak vyspěla, přesto v ní ale zůstala ta svéhlavost a divokost, se kterou občas bojovala.
Mam ráda styl Petry Soukupové, to její rozebírání osobních problémů ze všech stran, jen mi tady vadilo to zabroušení do politiky a zmínka o LGBT…
Popis pouti do Santiaga mě posunul zase o kousek blíž k tomu, že se tam opravdu vydám….
Taková příjemně čtivá jednohubka o nepříjemných vztazích, která přesně splnila, co jsem od ní čekala - vypláchnout si po vánocích za 24 hodin hlavu úplně cizím životním příběhem. Na začátku jsem se docela lekla těch dlouhých souvětí ve druhé osobě, ale pak jsem si na to zvykla (nebo ty věty pak nebyly až tak dlouhé).
A trochu mě mrzí, že jsem riskla to, že to třeba nebude stejná Marta jako z té první knížky, kterou jsem ještě nečetla. Ale ona asi je a já už nemám důvod ji číst, když vím, jak to dopadne :D
Téma knihy mě trochu míjí, ale i tak jsem žasla, jak tahle spisovatelka opět dokázala popsat lidské myšlení, motivace, plíživou rodinnou toxicitu a vůbec podivné lidské chování.
Jsem velká fanynka Soukupový a musím říct, že tahle kniha je fakt jedna z těch nejlepších.
Nikdo (opakuji: nikdo!) neumí tak dobře popsat rodinný peklíčka. Mnohdy jsem se v tom viděla, pak jsem zas viděla svoje blízké...
A nesnáším Hynka, bez pardonu!
Samozřejmě tady můžu pět odstavců plkat o tom, že tu každodennost a vztahovou běžnost málokdo umí takhle, ale ono se to dá říct i jinak:
Petra Soukupová je prostě láska.
Miluji knihy Petry Soukupové a vždy je musím hned mít. Jsem ale naprostá ostuda, až zhruba v polovině knihy mi došla souvislost s knihou Marta v roce vetřelce, kterou mám mimochodem moc ráda. Marta se změnila, je dospělá a nechce děti. A nikdo jí to nevěří. Jestli na knihách této autorky něco opravdu miluju, tak je to to, že v ženských postavách vždy najdu kus sebe, nějaký svůj názor, situaci, ve které jsem taky byla. Myslím, že pouť, na kterou se Marta vydala, byla popsána skvěle - myslím, že většina lidí tam řeší víc fotky na Insta a bolavý nohy než duševní očistu :) Ale věřím, že Martě k něčemu byla!
Od Petry Procházkové jsem předtím přečetla jen "Nejlepší pro všechny", a to vůbec nebylo pro mě. Nelíbí se mi její styl, ale tady mě zaujalo téma cesty do Santiaga de Compostela. Hlavní hrdinka mi bohužel nebyla sympatická, pořád si stěžovala na jídlo i na ostatní věci. Celkově málo o pouti, spíš neustálé nimrání se v citech a pocitech. V podání autorky všechny vztahy vyznívají jako kalkul. Možná to tak opravdu je, což mi přijde dost depresivní.
I přes pár výtek jsem si četbu užila.
Štítky knihy
partnerské vztahy česká literatura rodinné vztahy Santiago de Compostela česká společnostAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Jestli někdo umí dobře popsat psychologii postav, tak je to Petra Soukupová. Její příběh nahlížený optikou všech zúčastněných mne opět bavil a přiměl mne zamyslet se nad tím, jak nelehké je mnohdy pochopit svoje pocity, postoje a pochybnosti a jak těžké je vcítit se do druhých, byť je máme rádi a chceme pro ně jen to nej... Jak jsou ty mezilidské vztahy křehké a i přes veškerou snahu to nemusí fungovat a což teprve když někomu dochází chuť a síla snažit se. Je to upřímná a opravdová kniha.