Mateřské znaménko
Nathaniel Hawthorne
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32373/bmid_materske-znamenko-V1N-32373.jpg
4
34
34
Příběhy naplněné podivnými osudy novoanglických puritánů na severovýchodním pobřeží Spojených států v minulém století. Vypráví např. o vědci, který chce z tváře své ženy odstranit mateřské znaménko bez ohledu na důsledky, o omlazovacím elixíru a jeho účincích, o zahradě se smrtonosnými květinami, o nočním shromáždění ďáblových zasvěcenců, kteří všichni žijí jako ctihodní občané apod.... celý text
Přidat komentář
Pro tyto skvělé povídky platí vlastně totéž, co pro celé literární dílo tohoto vynikajícího spisovatele. Jeho prapředek byl významným aktérem v odsuzování salemských "čarodějnic a čarodějů" k smrti. Tito lidé byli pochopitelně zcela nevinni. Spisovatel tuto rodovou zátěž v sobě nesl jako jakýsi skrytý pocit viny, tento dost trýznivý psychický stav dokázal ve svém díle přetvořit v něco úžasného. Jeho celé dílo směsí empatie, smířlivosti, tolerance. Každý řádek, který po sobě autor zanechal, má nesmírnou hloubku. Ve svém vlastním životě neměl možnost tyto pocity dovršit, zemřel v depresích z existence americké občanské války. Člověk si při četbě jeho knih uvědomuje jeden známý, ale ne příliš zdůrazňovaný fakt - morálka a duchovní růst neroste s lidskými generacemi. Každá generace a každý člověk individuálně musejí morálně a duchovně uzrát zcela od základů sami.
Předtim jsem četla sbírku "horror storries", kde byla 1 z těchto povídek uvedena. Měla jsem skrz to mylný náhled na tento soubor, soustředila jsem se na "strašidelnost" a asi mi unikl hlavní smysl.
Sbírka dokonalých povídek. Poutavě vyprávějí krátké, ale působivé a občas mrazící příběhy. Kdo se rád bojí a nepotřebuje k tomu hektolitry krve, stačí mu tato kniha. Stačí málo, aby vyvolala to správné napětí, které nám večer odežene první spánek... Autor byl mistr slova i pera. Jeho díla jsou darem literatuře, i dnes ovlivňují celé generace a nejen čtenářů.
Vynikající sbírka povídek. Ani u jedné jsem se nenudil. Skvělý vypravěčský talent (mám rád ten staromódní literární hlas) v kombinaci s rozmanitostí témat tvoří velmi kvalitní literární dílo. Doporučuji a zároveň je mi jasné, že pro současného čtenáře čtoucího současnou prózu může jít o nudný popis puritánské morálky, možná si neuvědomujíc, že i on je potomkem a přežívajícím důkazem o nestárnoucích příbězích Hawthorneových.
Některé povídky jsou až nádherně tajemné, mrazivé a horrorové (RAPPACCINIHO DCERA, STARÁ PANNA V BÍLÉM, MATEŘSKÉ ZNAMÉNKO) ty se mi líbily nejvíce, jiné zase skvěle vystihují dobu, v níž byly napsány nebo v níž se odehrávají, poodhalují roušku americké kolonizace, mezilidských vztahů té doby a nejednou i náoženských půtek. Hodně mě např. zaujala povídka MŮJ PŘÍBUZNÝ, MAJOR MOLINEUX a její závěr mě fakt dostal. Své kouzlo má i závěrečná HLAVNÍ ULICE. Některé povídky naopak již trochu ztrácejí na kouzlu, jiné jsou na můj vkus moc popisné, rozvláčné a přepálené v popisu. Obecně se mi však Hawthorneho styl zamlouvá a rád bych si od něj přečetl něco románového.
Hodnotit Hawthornovi krátké prózy je těžké. Hawthorne je mistrem velkých skic lidského ducha a jeho prostředí. Na menším úseku se mu to, dle mého skromného úsudku, až tolik nedaří. Jeho pero navíc psalo pro jiné čtenáře - možná kulturně gramotnější čtenáře než jsme my - což ve spojitosti s naší neznalostí ducha doby vede k tomu, že se často mineme s tím, co se autor snaží sdělit. Člověk pak nutně upadá do přesvědčení, že jeho "kraťasy" jsou mdlé, těžkopádné, nevypointované. Že tomu tak není, o tom svědčí studie Martina Procházky, již lze nalézt na konci knihy a která se alespoň mně stala pozváním k novému promýšlení a přehodnocování. Nemělo by se však zapomenout na skutečnost, že spolutvůrcem smyslu textu je čtenář, v našem případě novodobý čtenář, který se bez dostatečné lásky k rané americké historii a předchozího studia Hawthornova génia může v textu ztrácet a tím pádem i nudit. Já si tento výběr kratších próz (nejen povídek) užil z hlediska autorova stylu. Nelze zamlčet, že se přitažlivosti jednotlivých textů různí, takže došlo i na to nucení. S klidným srdcem mohu ovšem prohlásit, že úsilí stálo za to. Kniha je dobrou sondou do počátků amerického písemnictví, okouzlí svými romantickými, alegorickými i psychologizujícími prvky.
Povídky z rané Vicktoriánské éry v Anglii. Nejsou tak čtivé, ale kdo má trpělivost, tak je dočte.
Část díla
Černý závoj
1832
Ctižádostivý host
1835
Dcera Rappacciniho / Rappacciniho dcera
1844
Dolík mezi třemi vrchy
1830
Ethan Brand
1850
Autorovy další knížky
| 1988 | Mateřské znaménko |
| 1955 | Dům se sedmi štíty |
| 1999 | Mramorový faun |
| 1931 | Veliký karbunkul |
| 2022 | Šarlatové písmeno |
Pestrá škála napínavých povídek obestřených tajemnem z pera mistra symboliky a alegorie Nathaniela Hawthorna potěší melancholická srdce milovníků podivných a tajuplných příběhů. Jak už bývá u N.Hawthorna zvykem, nechybí kritika pokrytecké a puritánské novoanglické společnosti severovýchodního pobřeží Spojených států minulého století. Jak jsem již psala několikrát, styl těchto starých autorů mi sedí. A jak bylo psáno níže, nepotřebují hektolitry krve k tomu, aby si získali čtenářovu pozornost, uvedli jej v napětí a patřičně jej postrašili.