Matka Noc

19.02.2014

Prečítané za dva dni v čakárni u lekára. Prudko čitateľné!

31.07.2013

'' Čítal som do rádia to čo chceli aby som čítal. Články boli plné nezmyslov o osočovaní, zlobe, strachu, nenávisti ...
A ja som im robil tú radosť, veď kto by už len bral vážne to čo stálo na tých papieroch.
Až neskor som z hrozou zistil koľko ľudí chcelo, bolo schopných a aj skutočne osočovalo, tŕplo hrozou a nenávidelo. Až z toho šiel strach.
... Koľko ľudí chcelo nenávidieť ... ''

Knihu som čítal ako druhú v poradí od tohto autora (dnes som prečítal od Vonneguta asi 6 kníh) a musím povedať, že je to jeden z nejlepších spisovateľov posledných desaťročí. Jeho štýl rozprávania, začiatok v strede deja, čierny humor, vykresľovanie dejín, hodnotenie všetkého a všetkých ma absolútne nadchlo. Rovnako je veľmi zaujímavý druh vedenia príbehu, komponovanie postáv deja, rozpracovávanie hneď niekoľkých častí zároveň. Človek má chvíľami pocit akoby čítal tri knihy naraz. Najúžasnejšie však ostáva to ako majstrovsky dokáže Vonnegut všetky časti dopracovať k záveru aby čitateľ pochopil všetko na pár stranách (niekedy aj na tej poslednej). Matka noc je podľa mojej mienky absolútne vážne sa tváriacou knihou, dosť depresívnou, kde človek objaví smútok, strach, odovzdanosť či samotu hlavného hrdinu aj keď ako sám píše: ... Samotu nikdy nepocítil, pretože mojou jedinou spoločníčkou bola len smrť.

10.02.2012

Mně se zezačátku do té knížky moc pustit nechtělo, přece jen jde o dost depresivní téma, které mi umocňoval ten šílený mráz posledních dní, ale jakmile jsem přečetla prvních pět stránek, už jsem tu knížku nepustila :) Nemůžu se příliš ztotožnit s některými zde zmíněnými komentáři, protože mně ta knížka nepřišla prodchnutá beznadějí, ani hrou na lidské city. Byla v něčem surová a v něčem naopak velmi procítěná, tak rozporuplná, jako válka, o níž vypráví, jako lidské osudy, které popisuje. Zvraty, tak samozřejmě a prostě zmíněné, jako by snad byly úplně samozřejmé a očekávatelné...
Styl vyprávění mi hodně vyhovoval, nešlo o nepřehledné neustálé skákání v čase, prostě četlo se to jedna báseň. I ty chyby (a nebylo jich v textu málo), jsem opět přecházela bez jediného tichého zafrfňání :)
Já tuhle knížku prostě musím doporučit každému, komu se téma války ještě nezprotivilo, kdo je ochotný při čtení přemýšlet, protože tenhle příběh vás k tomu určitě několikrát přinutí. Zkrátka, za mě palec nahoru :)

28.06.2011

Vážné téma, ale přijde mi to poněkud jako hra na lidské city.