Matkovražedkyně - Ironický román o zločinu
Daniela Kovářová
Mrtvá matka a tři dcery, z nichž každá měla dobrý motiv i příležitost. Napjatý vztah matek a dcer se opakuje v mnoha rodinách a v každé generaci. Proč a jak zemřela teta Meluzína a která z dcer jí k tomu dopomohla? Policie o rodinné zkazky nemá zájem, a tak se pátrání na vlastní pěst ujímá rodinná přítelkyně. Rozplétá přitom stará tajemství obou rodin – té s mrtvou matkou, ale i své. Tajemství, které možná mělo zůstat utajeno. Patnáctá lehce ironická kniha advokátky, spisovatelky a bývalé ministryně spravedlnosti, v níž se najde většina matek a dcer.... celý text
Přidat komentář
I za mě nic extra spíše podprůměrné a dějově nezajímavé ale bavili mě autorčiny hlášky i hudební vkus
Nic moc čtení. Z počátku to vypadalo aspoň na průměrnou knihu, ale s postupem času se mi knížka líbila čím dál tím méně.
Když člověk dočte, zůstanou v něm otázky. Skutečně se stal zločin? Je někdo vinný? Jak je to s mojí pamětí a vzpomínkami? Otázky, které čtenáře navádějí k inventuře vlastního života a vztahů.
A přitom jde o velice vtipnou knihu, která kromě již zmíněných otázek servíruje i spoustu informací o soudnictví a spravedlnosti, o procesech, které probíhají většinou skryté před zraky veřejnosti.
Nebýt několika lehce rozporuplných myšlenek, které mi úplně neseděly, asi bych dal i 5*, ale i tak z mé strany spokojenost.
V každé rodině se najde nějaký kostlivec ve skříni. Tenhle příběh je vyprávěn s nadhledem a pro mě překvapivým koncem.
Kniha se mi četla dobře, děj plynul hladce, akorát mám z ní smíšené pocity. Že by to bylo způsobeno mým vztahem k matce? Kniha nabádá k zamyšlení a proto ji považuji za dobrou.
Ze začátku jsem měla dojem, že to bude průměrná kniha, která se mi časem vytratí z paměti. Pak jsem se ale začetla, a nemohla jsem knihu odložit, dokud jsem nedošla na poslední stranu. Psáno poutavě, příběh rodinného tajemství, které navždy ovlivnilo životy hlavních postav, těch, co o něm věděly, i těch, které o něm neměly tušení....
Rozuzlení příběhu bylo nečekané, neodhadnutelné. Vypravěčka v příběhu odskakuje a vysvětluje řadu pojmů z grafologie, psychologie, práva a kriminalistiky. I tyto pasáže jsou velmi zajímavé a nenarušují dějovou linku, ba naopak, skvěle ji doplňují. Vypravěčka na začátku příběhu sama zažije trauma, které však není blíže specifikováno, je tu však odkaz na autorčiny dřívější knihy (Mrtvá z golfového hřiště a Smrt v justičním paláci), kde se čtenář o tomto dozví víc.
Knihu můžu doporučit, mě osobně se líbila.
Mně se kniha líbila. Vražda je jen v pozadí a více se řeší vztahy v rodině. Hlavní hrdinka je správně sarkastická a přesně, v každé rodině je něco. Občas autorka zabrousila do práva i psychologie, to bylo určitě přínosem.
Děj měl spád i nečekané rozuzlení.
Autorovy další knížky
2017 | Jak se žije padesátkám aneb Čarodějnice neupalovat |
2018 | Jak chovat muže aneb Manuál pro otrlé |
2020 | Matkovražedkyně - Ironický román o zločinu |
2009 | Láskyplné povídky |
2012 | Sbohem, cizinko |
Příběh byl dobrý, ale nevyhovoval mi autorčin styl. To věčné vysvětlování právnických pojmů velmi narušovalo plynulost vyprávění. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu nějakou příručku.