Námořník
Jan Drnek
Maxmilián (Jan Drnek) série
1. díl >
18. února 1853 je maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn je podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který slouží jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je bystrý, chytrý a již také zkušený světák, který procestoval kus Evropy, leccos prožil, je zvyklý jednat sám za sebe. Ve Vídni nemá žádné omezující vazby na bratrovu kamarilu neschopných patolízalů a rychle buduje svůj tajný kabinet, hledá schopné muže do posádky. Je tělem i duší námořník a říši řídí jako loď, která má cíl. Nastupuje právě na začátku Krymské války a musí obstát mezi mlýnskými kameny Ruska a Francie, později Pruska. Rakousko je ve špatné finanční situaci, jeho armáda je zaostalá, jeho národy jsou rozeštvány a rozjitřeny nedávnou revolucí, Svatá aliance se rozpadá a říše je považována za snadnou kořist. Udržet neutralitu však nestačí. Císař Ferdinand Maxmilián I. musí nabídnout něco jiného, než je dravý kapitalismus, liberalismus, socialismus či nacionalismus. Musí nabídnout vizi stability, která má perspektivu a je otevřená do budoucnosti. Jenže dějiny Evropy druhé poloviny 19. století pak budou poněkud jiné. A naše současnost také. Český čtenář dostává do rukou možná završující dílo Jana Drnka (*1960), pozoruhodného plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián mapuje období našich dějin, o kterém nás ve škole mnoho nenaučili. Kromě napínavého čtení o jiné bitvě u Solferina či u Sadové, nabízí příběh druhorozeného, vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených civilizačních a absolutních hodnot. Drnek jasně ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, že za dějiny neseme osobní zodpovědnost a také vinu. Nabízí dnešnímu rozpadajícímu se světu, kde všechno zklamalo, tu a tam nějaký ten staronový společenský konzervativní model a... Deklaraci závislosti.... celý text
Přidat komentář
Alternativu čtu velmi rád a autorovy Žáby považuji za jednu z nejlepších sérií této oblasti. Samozřejmě to je dáno i tím, že se to týká našeho regionu a ne příliš vzdálené historie. Ta byla navíc v dobách mé školní docházky neustále omílána, i když z pohledu odlišné ideologie. V této sérii šel autor pomalu o 90 let v dějinách hlouběji a hlavním hrdinou je přímo rakouský císař. Dá se říci, že Monarchie byla nejspíš určitou přípravou na tuto trilogii. Není to jednoduché čtení, především chybí větší znalost dějinných souvislostí. Alespoň moje generace měla výuku zjednodušenou na Bacha, KHB a postupné vytváření všeslovanské myšlenky. Z toho pohledu klobouk dolů před objemem faktů, které musel autor před začátkem vstřebat a tak perfektním způsobem k nám vyslat, Ze stránek je znát autorovo křesťansko-monarchistické zaměření. Ale kdo ví, třeba by bylo mnohem lépe, kdyby se alespoň část autorovy fikce v minulosti skutečně realizovala.
Knihy alternativní historie mám rád a tato se mi velmi líbila, protože přibližují reálné historické události a zdůrazňují jejich hlubší význam. Velmi se mi líbily popisy, jak Havsbukové uplatňovali moc v říši. Dále obsahují hlubší rozbor o příčinách a hybných silách Krymské války. Bohužel se jedná o alternativní historii a tam jsou věci jinak. Bohužel sehnat nějakou souhrnnou publikaci o Krymské válce je problém (natož o jejím vztahu k Rakousku Uhersku). Kdyby se události děly podle této knihy, tak by snad ani nevypukla I.světová válka.
Kniha je to zajímavá a čtivá, a proto ji doporučuji.
Super knížka. Škoda, že to takhle nebylo (bohužel by asi ani nebylo, i kdyby se z Maxe stal císař - tak dokonalý určitě nebyl). Je to tedy kniha spíš k zamyšlení než dějová, ale dost s ní souzním. Jen jsem si teda vůbec nezvykla na chybějící uvozovky přímé řeči. Měla jsem pocit, že to ani nedám. Jo a nesedělo mi tam pár dat a duševní čilost lidí v dost pokročilém věku. Ale pokračuji dalším dílem.
(SPOILER)
Tenhle typ literatury se mi prostě líbí, zároveň myslím, že autor to skutečně domýšlí do detailu. Maxmiliána jsem přečetl během několika dní, před dalšími díly si dám přestávku, ale pevně věřím, že zážitek bude obdobný.
Co se mi moc nelíbilo, byla narážka na otcovství Františka Josefa k Tomáši Masarykovi, ale vždyť je to mystifikace, takže pohoda.
Maxmilián se mi velmi líbil už v původní kratší podobě kapitoly z učebnice dějepisu, publikované v knize Země zaslíbená. Proto jsem se těšil na románové zpracování. Nezklamalo. Autor svojí mystifikací nasvěcuje dějiny rakouského císařství v polovině 19. století z nezvyklého a zábavného úhlu. Skutečné události se plynule prolínají s vymyšlenými.
O toto období jsem se nijak nezajímal, ale takové zpracování mě baví. Uvědomil jsem si, kolik problémů měla v té době monarchie a jak bylo vše složitější a mnohoznačnější, než to vypadá ze stránek učebnic.
Jen škoda, že redakční příprava nebyla pečlivější, v knize je poměrně dost tiskových chyb.
Tak mám za sebou první díl. No, je zas docela těžké se do Drnka začíst, přece jen je jeho styl podrobného "faktografického" psaní není tak snadné dostat do sebe. Ale vyplatí se to. S postupujícími stránkami jsem se do knihy začetl, naučil se některé postavy (přece jen dost známe z Dějepisu, i když třeba jinak) a začal jsem si užívat. A nakonec se vždy těšil na postel, kdy začíná každodení svěcení mých knih. Bylo to úžasné, pane Drnek.
Samozřejmě, řada koncepcí v jeho světě je dost nereálných, motivy jsou někdy méně uvěřitelné, naši hrdinové geniální co všechny přelstí atd. Ale jeho svět je velmi sympatický a opravdu jsem si to užil ... nebo v duchu prožil?
Tak vzhůru na druhý díl. Zatím za 5 hvězd.
Štítky knihy
alternativní historieAutorovy další knížky
2011 | Žáby v mlíku |
2016 | 1938: Věrni zůstaneme |
2010 | Žába a škorpion |
2016 | Žáby na prameni |
2012 | Žáby v bouři - Operace Barbarossa naruby |
(SPOILER) Mám rád historické romány i alternativní historii a tak jsem si triologii Maxmilián po celkem slušných Žabách taky přečetl a výsledek je za mě až překvapivě fajn. Drnek zvládá předat složité historické (a pak alternativně historické), vojensko-politické, státnické i filozofické myšlenky celkem čtivou a vztřebatelnou formou. Titulní Maxmilián je takřka dokonalou "hlavní postavou" nebo vypravěčem pro podobný typ knihy. Jistě, v reálu víme, že skutečný Ferdinand Maxmilián Habsburkský se nechal konzervativci korunovat mexickým císařem, načež si je znepřátelil opatrnými liberárními reformami a až ho nesnášeli všichni a nakonec ho zastřelili, ale proč si tím, že v reálu politickým géniem tak úplně nebyl, kazit zajímavou fikci, že?
Námořník je za mě zdaleka nejlepší ze série. Ne že by druhé dvě knihy byli nějak výrazně horší, jen je z nich nejzajímavější svím "wow" efektem, politickými intrikami a občasným bojem ve vyváženém mixu a vyhnula se teologickým pasážím, u nihž mám tendenci si říkat, jestli je autor vážně myslel vážně.