Mé nepálské trable
Michaela Gautam
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420747/bmid_me-nepalske-trable-sFX-420747.jpg
4
156
156
Příběh české holky, která na mateřské vybudovala milionovou firmu a dětský domov, neskončil v roce 2013 věčným happy endem ... Jak to bylo dál? Jak se rozrůstal dětský domov v Nepálu a jak s ním zamávalo ničivé zemětřesení v roce 2015? Jakými překážkami si procházeli (a procházejí) Mysha s Utsavem? Jaké to je, když člověku vyhrožují zabitím tisíce kilometrů od domova? Dá se zmátořit po bolestných rozchodech a ztrátě pár milionů? jak vypadá nepálská svatba? O tom všem tato kniha je ... A najdete v ní mnohem víc!... celý text
Přidat komentář
Klobouk dolů před odhodláním autorky. Kniha se dobře čte a Thao se dodnes drží, tak snad si už vše sedlo a Myshe se daří plnit sny dalším dětem.
Za mne povedené pokračování Nepalskych lásek. Chvílemi možná trochu zdlouhavé, ale vcelku zajímavé. Obdivuji, co vše Míša dokázala. Na knize se mi i líbí fotky a stručne, avšak vystihujici popisy děti z domova.
Autorka píše o nepálsko-českém trable podle mě upřímně a otevřeně. Já bych takovou odvahu nechat nahlédnout cizím lidem do mého života neměla. Její styl psaní je takový neučesaný, ale velice čtivý, knihu jsem měla přečtenou snad během dvou dnů :) Taky aby ne, když její život by vydal za sedm jiných :-O
Druhý díl jsem začala číst hned po tom prvním, skončilo to přeci tak zajímavě. Jenže protože je to život a ne knížka, Myshiny pády vstávání ve mě zanechaly hořký pocit zmaru. Jak umíraly a dostávaly zabrat její ideály, jak se z hrdinů a kamarádů stávají záporáci, jak nezvládá a cítí se nešťastná také se to podle mě propisuje do pocitů z knihy. I když ti tak v životě prostě je, tak čtenář, teda aspoň já, touží po nějakém uzavření a ne vleklé telenovele.
85% - Majitelka internetového obchůdku s nepálskou módou, z jehož výnosů sponzoruje dětský domov v Nepálu, pokračuje ve vyprávění o svém životě...
Podobně jako u prvního dílu myslím, že není snadné hodnotit něčí životní příběh a upřímně se mi nechce hvězdičkovat podle toho, zda jsou mi něčí životní postoje blízké anebo mi naopak připadají naivní a vzdálené. Osobně ale druhý díl považuji za mnohem lépe napsaný než ten první. Autorka přestala střídat mluvnické časy a přeskakovat z předminulosti do minulosti a z té do předpřítomnosti, tady už prostě vypráví v přítomném čase o tom aktuálním a v minulém o svých vzpomínkách na začátky v Nepálu, takže mě to při čtení netahalo za oči. Knihu jsem tím pádem přečetla na jeden zátah a místy to i s autorkou hodně prožívala - zejména ty málem akční scény, kde nechybělo vydírání, vyhrožování, pomluvy, odvádění dětí, snaha některých zúčastněných patřičně vydělat na autorčině snaze pomáhat, jakož i hrozivé scény pro zemětřesení v roce 2015 a v neposlední řadě její vztah s otcem jejích starších dvou dětí zjevně neschopným trvale se k nim připoutat a pohroužit se naplno do této rodiny-nerodiny, jejíž matka často mizí na dlouhé týdny na druhý konec světa a zabývá se navíc činností, s níž on nesouhlasí. A samozřejmě je tu její nový vyvolený Utsav, za jehož pozici v domově musí Mysha bojovat. A taková česko-nepálská svatba, to je po stránce úřednické tedy skutečná výzva. Kontrast mezi chudým Nepálem a pohodlným životem v Praze je popsaný barvitě a kontrastuje s tím i těch pár autorčiných dovolených.
Podobně jako v prvním dílu jsem se ale nemohla přestat divit, že se jí do toho provozování domova pořád ještě chce (rodiče, kteří mají problém se i na chvíli postarat o vlastní děti, když na to autorčin domov zrovna nestačí). Samotné vedení obchodu doslova v pár lidech, které navíc ani nekontrolovala (a častá zklamání), působí poněkud naivně a nezkušeně - trochu se také divím, že se nepokusila naučit se pořádně nepálsky, aby posílila své vyjednávací schopnosti. Ovšem fotografie a obrázky dětí spolu s jejich příběhem připojené v závěru knihy vysvětlují, proč to pro ni má smysl...
Líbí se mi autorčina sebereflexe: "Ale taková já jsem vždycky. Stroj na řešení problémů. Když jde do tuhého, prostě řeším. Když není co řešit, řeším sama sebe. Co jsem měla a neměla udělat, jak jsem se mohla a nemohla zachovat, jestli jsem či nejsem dobrý člověk. Když je problém, jsem neohrožená. Zhroutím se až poté, co se vše nějak vyřeší." Toho řešení problémů vnějších i vnitřních je kniha plná a občas se hodně točí v kruzích a podobně jako řada z nás autorka nedokáže najít uspokojení ani v těch chvílích, kdy jí připadá, že se jí splnily všechny sny. Toho spirituálna je na mě sice občas trochu moc, ale taková ona prostě je. Oproti prvnímu dílu, kde mi chyběla nějaká fotodokumentace z míst, o nichž píše, tady připojila alespoň fotky ze svatby a ty knihu určitě obohatily.
S autorkou nemusím ve všem souhlasit. Její životní příběh je ale pestřejší, než zažije většina z nás, a za napsání a přečtení rozhodně stojí.
Kniha se mi opět moc líbila, ráda bych se do Nepálu jednou podívala. Míši, Thau i dětskému domovu držím pěsti...
Míšu opravdu obdivuji jak to všechno zvládla a přeji hodně štěstí a do budoucna ještě mnoho knih které si toužím zakoupit mezi prvními.
Do druhého dílu jsem se pustila okamžitě po dočtení prvního jen s tím rozdílem, že jsem u toho měla na sobě super pohodlné kalhoty z Thaa. Místo hřejivého pocitu, že jsem jejich koupí pomohla dětem v Nepálu, však musím sobecky říct, že mi udělalo radost, že jsou vážně pěkný a sluší mi. Asi mě Myshi nebývalá otevřenost trochu ovlivnila :-) I druhý díl je čtivý, upřímný a překvapující. Někdy je život zajímavější než vymyšlená literární postava. Mysha své hrdince navíc nic neodpouští, nic nezastírá. Celou dobu jsem knihu četla tak, jako bych naslouchala vyprávění kamarádky, se kterou jsem se setkala po dlouhých letech odloučení u kafe. Nesoudila jsem, jen jsem se na ní naladila. Mysha není vymyšlená hrdinka, je skutečná i její život, o který se s námi podělila velmi upřímným způsobem. Vážím si toho, odnesu si do budoucna pár ponaučení a budu jí držet palce. Víc mi z gauče v Čechách ani nepřísluší :-)
Víceméně asi zůstávám u svého hodnocení prvního dílu. Druhý díl mi přišel ještě víc odhalující, Mysha na sebe napráskala snad úplně všechno. Naopak než u prvního dílu mi tady přišla čtivější první půlka. Ta druhá mě už moc nebavila a prostě jsem to jen chtěla dočíst.
Co jsem ale ocenila - fotky z nepálské veselky, ty byly pěkné, ale škoda, pouze černobílé. A co se mi moc líbilo - příběhy a obrázky některých dětí z domova (na konci knihy).
Je fajn zpestření přečíst si občas i jiný žánr, než jsme zvyklí (já biografie a autobiografie obvykle nečtu). Už mám rozečtenou i kuchařku, myslím, že ta se mi bude líbit nejvíc. :)
Nezbývá než zabrouzdat na Thao.cz a vybrat si tam něco fajn na sebe. :)
Nepřišel mi druhý díl horší než první.
Knihu jsem přečetla takřka za jedno odpoledne. Je opravdu velice čtivá.
Popravdě nejvíc mě zklamalo chování Nepálců - které je i odpovědí, proč se mají tak, jak se mají. Spíš by mě to od pomoci demotivovalo s tím, že to evidentně nemá smysl.
(Ach jo, já jsem tak blbá, zas jsem si smazala celý komentář...)
Tak úplně nesouhlasím s názorem, že je druhý díl slabší než ten první, jen se na větším prostoru ukazují slabiny, které byly už v jedničce. Na jednu stranu mám k Myshe obrovský obdiv, dokázala toho vážně hodně, poradila si se situacemi, kde já bych se jen nenápadně zhroutila a doufala, že si mě nikdo nevšimne. Na druhou stranu mi ale přijde, že podceňuje určité promýšlení předem. Pravda, po bitvě je každý generál, ale řada z těch problémů se dala předvídat. Vlastně tak úplně nejsem schopná pochopit, jak to Mysha celé zvládla skutečně dát dohromady, když vidím jakým způsobem k některým věcem přistupovala.
Jako první díl je tahle kniha neskutečně čtivá a upřímná, věci, které na sebe Mysha napráská... wow, nejsem si jistá, jestli to je obdivuhodná vlastnost nebo určitá forma masochismu. Což mě dostává k dalšímu bodu. V řadě otázek s Myshou v zásadě souhlasím (například co se české adopce týče) a obdivuju ji za to, jak neskutečně aktivní je, nicméně mi přijde, že má v sobě nějaké nedořešené záležitosti, které si tímhle "spasitelstvím kompenzuje." Možná by jí pomohlo si vzít trochu času na sebe a trochu se některým svým psychickým problémům věnovat (ale co já vím, třeba to dělá...). Například sledovat její šílený vztah s Petrem pro mě bylo utrpení, nechápu, jak s takovým člověkem mohla tak dlouho vydržet. A vlastně i u vztahu s Utsavem, mě vůbec nepřekvapovalo, na jak závažné překážky naráželi. Ne, že bych jim to nepřála, ale přišlo mi, že to podcenění té kulturní různosti bylo z jejich strany dost velké... Ale já jsem zas typ, který někdy věci promýšlí až moc, takže to třeba taky přeháním.
Myshe do budoucna přeju jen to nejlepší a doufám, že se jí to všechno podaří vybalancovat. Taky nevím, co má pořád s těmi přebytečnými kily, vypadá skvěle :-) No, tato "série"se mezi mé oblíbené knihy nezařadí, nicméně jsem moc zvědavá na kuchařku, tam mám dojem, že bychom si mohly více sednout...
Nahoru dolu, otevrena zpoved, nekde se to trochu opakovalo, tak uz to nebylo wow jako u prvni knihy. Opet jsem si pripomnela, ze i znami a uspesni neziji pohadku, zivot klade prekazky do cesty vsem. Drzim Myshe palce, at ji jde kracet po zvolene ceste radostne.
Druhému dílu něco chybělo, nebyl špatný, byl čtivý, byl podle skutečné události. Nicméně byl nahoru, dolů jako sám život.
Silný příběh o ženě, která díky svému odhodlání vybudovala prakticky z ničeho velkou věc.Ale druhý díl mě už tak úplně nenadchl , první knížka se mi líbila víc...
Souhlasím, že Mé nepálské lásky byly čtivější, optimističtější, ale tady autorka zase dobře popsala rozdílnost dvou kultur a pohledů na život, na vztah, na manželství, výchovu dětí a stáří, mně se kniha líbila.
Souhlasím, ze první díl byl lepsi. Tady už mi dost často lezla autorka krkem. Ale asi si procházela těžkým obdobím.
Tak prvni dil byl lepsi a ctivejsi. Tady me trochu chybel takovy naboj. Ale prectena velmi rychle. Je to ze zivota. Stat se muze cokoliv. Urcite dopprucuji.
První díl se mi líbil víc, tento byl trošku depresivní, asi se neztotožňuji s autorčiným pohledem na život, což ovlivňuje moje hodnocení knihy.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mé nepálské lásky |
| 2019 |  Mé nepálské trable |
| 2020 | Kuchařka šmrncnutá Nepálem a Indií |
| 2019 | Mé nepálské lásky v obrazech |
| 2021 | Leo a Yeti: Pohádky z Nepálu |
Přečteno, bylo to opět zajímavé. Vše co jsem potřebovala napsat, jsem napsala u Nepálských lásek.