Mé nepálské trable
Michaela Gautam
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420747/bmid_me-nepalske-trable-sFX-420747.jpg
4
156
156
Příběh české holky, která na mateřské vybudovala milionovou firmu a dětský domov, neskončil v roce 2013 věčným happy endem ... Jak to bylo dál? Jak se rozrůstal dětský domov v Nepálu a jak s ním zamávalo ničivé zemětřesení v roce 2015? Jakými překážkami si procházeli (a procházejí) Mysha s Utsavem? Jaké to je, když člověku vyhrožují zabitím tisíce kilometrů od domova? Dá se zmátořit po bolestných rozchodech a ztrátě pár milionů? jak vypadá nepálská svatba? O tom všem tato kniha je ... A najdete v ní mnohem víc!... celý text
Přidat komentář
Druhý díl prečteny stejně rychle jako první, moc se mi líbil, teď tu sedím a říkám si sakra a jak to bylo dál, doufám že budou i další díly.
Neméně poutavý příběh, než jeho první díl.
S Myshou se tentokrát dostaneme i na jiné kontinenty, než jen do Asie a zároveň nám i více než v prvním díle odhalí svůj niterný svět.
Stále mám ten nesmírně silný pocit, kdy k Myshe vzhlížím jako k Matce Tereze, za kterou se ona sama nepovažuje. To, že dokázala svým odhodláním změnit život tolika dětem a přitom ještě vést firmu a porodit a vychovávat 3 syny v mých očích opravdu vzbuzuje údiv. Ale je mi naprosto jasné, že za vším jsou měsíce a roky dřiny, potu, zklamání i podrazů. Ale zároveň i měsíce a roky pocitů štěstí a Lásky.
Nezávidím jí ani v nejmenším, ale rozhodně Myshe fandím, aby ji ta energie nedošla a ona měla dál síly pomáhat na druhém konci světa.
První díl mě nadchl, u druhého dílu nadšení pomalu opadlo. Popisy pocitů i situací jsou někdy až zbytečně zdlouhavé.
Osobně se mně nejvíce líbil závěr knihy a její obsah. Doufám, že to, jak jsou příběhy psány, je pravda a není to jen 'krásné na papíře'.
Kniha se stále četla dobře, téměř sama :)
Třetí díl si také přečtu, protože jsem zvědavá, jak se situace s dětmi vyvíjí dál...
Mysha píše hrozně jednoduše, knížka se dá přečíst během pár večerů... Mě se líbila
První díl jsem četla s velkým zájmem. Druhý díl byl příliš popisný a už mě moc nebavil. Třetí díl číst nebudu.
Z Myshy mám čím dál rozporuplnější pocity - na jednu stranu má můj neskutečný obdiv, co na svůj věk dokázala, jakou má sílu, odhodlanost atd. Ale na druhou je mi trochu líto jejího okolí, holt s takovým zarputilým lvem asi nebude lehké soužití (ať už jde o rodiče, přítele, přátele, spolupracovníky,...). Podobně to mám i s touto knihou - na jednu stranu příběh neskutečné bojovnice, na druhé straně poměrně slátanina kdejakých událostí a pocitů. Řekla bych, že kdyby si každý z nás psal rámcový deník, co za posledních X let (u)dělal, bylo by to podobné čtení (sem tam trable s prací, nějaké ty vztahové výkyvy, rodinné peripetie atd.), jen nejspíš v méně atraktivním prostředí a měřítku. Z Myshy vydaných knih rozhodně ta nejslabší a kdo od ní nic nečetl, rozhodně bych nedoporučila touhle začínat a ztrácet tak čas. Ale jako pokračování toho co bylo po nepálských láskách a prostředek pomoci nepálčatům, proč ne :)
Neučesanější, překotnější a méně stylizované než první díl. A taky depresivnější. Působí to opravdověji, ale taky se to hůř čte. Doslov na konci zpětně dost objasňuje, proč je kniha taková, jaká je, a v jakém rozpoložení autorka byla, když to psala.
Knížka je neuvěřitelně čtivá, to jí nelze upřít. Ale jinak? Nějaký přesah? To jsem tam nenašla. Převládal zoufalý pocit z toho, jak to tak akční a neohrožená holka může nevidět... to jak se strašně plácá ve vztazích. Jak se za každou cenu drží něčeho, co zjevně nefunguje? Proč vynakládat tolik zbytečné energie? Z knihy na mě dýchal obrovský vnitřní neklid, potřeba neustále něco řešit, rozebírat, lítat od jednoho k druhému, neschopnost být tak nějak spokojený s tím, co je tady a teď. Zajímalo by mě, jestli aspoň psaní knihy nastavilo Míše zrcadlo, aby tyhle vzorce donekonečna neopakovala.
Všechny tyhle moje dojmy ale nic nemění na tom, že obdivuji, co ve svém věku svým nadšením a energií dokázala vybudovat. O tom žádná. A včera jsem načala Nepálské lásky v obrazech a minimálně začátek se čte báječně a moc mě baví.
Dle mého názoru této knížce něco chybí. Četla se mi dobře, pořád tam je to ALE.. Po celou dobu čtení ve mně příběh vzbuzoval pocit - "už, ať je to dopsané, protože lidé na to čekají". Nemůžu si pomoct, ale další dvě knihy od autorky se mi líbily daleko více. Avšak oceňuji upřímnost vyprávění a z fotek Mé nepálské svatby na mě dýchalo spoustu emocí.
Před pár lety jsem s Nepálčaty spolupracovala, dokonce jsem si adoptovala na dálku jedno dítě. Komunikace však vázla, pak přišla zpráva, že se dítě někam ztratilo - prý je to normální... Přišlo mi to celé divné, tak jsem rychle vycouvala. Knížka mě jen ujistila v tom, že jsem udělala dobře.
Ta žena opravdu neví co chce. Jindy tak po chvilce zase tak. O děti v Nepálu se stará dobře ale osobní život je asi jeden velký maglajz. Což o to, knížka je čtivá.
Kde bere tahle ženská silu, zvednout se po každém maleru/a že to nejsou prkotiny/a jít dál tvrdohlavě za svým....a je vlastně vůbec šťastná? Tyhle otázky mě provázely při čtení a jsem až bulvárně zvědavá, jak bude její příběh pokračovat. Mysho, držím palce a jdu podpořit Thao...
Po přečtení prvního dílu jsem šíleně doufala že bude pokračování jsem ráda že jsme se ho dočkali. No co bych k němu řekla, kniha si četla sama, ale chybělo mi tak něco víc. Nevím co, ale tato kniha, i když velmi čtivá a zajímavá mi přišla jako “rychlokvaška” Mysha má podle mě ve svém životě šílený zmatek a podle mě, utíká sama od sebe. Proto musí být stále v pohybu, protože když není, začne přemýšlet a vymýšlet teorie a hlouposti. Proto se pak stále konejší tím, že vesmír ví co dělá. Popravdě tohle si já říkám vždy když něco totálně po*eru. Zas ale chápu, jsme jen lidi a každý žije jak umí. Obdivuji jo, co ve svém věku dokázala, dala mnoha dětem šanci na lepší život. Vybudovala firmu a tak chápu, že to není procházka růžovým sadem. Za mě kniha byla ale bohužel zklamáním, ale to asi proto, že jsem čekala víc Nepálu a ne telenovelu. ????
Pokračování jednoho spletitého životního příběhu, který je pro mě velkou inspirací. Život není pohádka a musí se bojovat až do konce.. A nejhorší je si myslet, že už ho máte zmáknutý.
Líbí se mi Myshin přístup k prozřetelnosti Vesmíru a i citát "Tomorrow never comes" (= není žádné zítra, je JEN dnes).
Mysho, držím Ti palce, ať máš vždy dostatek síly na svou životní cestu.
Knížka se četla jedním dechem. Míša toho má za sebou opravdu hodně a držím jí palce, aby následovalo už jen to dobré :)
Jako další plus beru překrásnou obálku.
Knížka je neméně příjemným pokračováním nepálských lásek. Opět plná života, pomoci, lásky ke druhým. Stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mé nepálské lásky |
| 2019 |  Mé nepálské trable |
| 2020 | Kuchařka šmrncnutá Nepálem a Indií |
| 2019 | Mé nepálské lásky v obrazech |
| 2021 | Leo a Yeti: Pohádky z Nepálu |
Další díl, Michaela je zase o něco naivnější a blbější.....v pohodě čtení.