Meč osudu
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/328737/bmid_mec-osudu-crQ-328737.jpg
5
5233
5233
Hlavním hrdinou tvorby A. Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2000 , LeonardoOriginální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář
Znovu musím vyzdvihnout jazyk, který autor v knize používá. To je prostě pastva pro oči a pohlazení po duši. Druhý díl mi přišel dějově zajímavější než první, avšak stále mám trochu problém s formátem povídek. Už se těším na ucelený příběh, který zabere víc než pár desítek stran.
Další skvělé příběhy nejen o zaklínači, ale i o osobách z jeho života a minulosti. Tyhle povídky krásně doplnily Geraltův příběh i seriál. Úplně poslední povídku bych doporučila až po přečtení celé série, jak mi bylo doporučeno.
No, tak tohle bylo...!!!
Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi přijde označení povídková sbírka nevhodné. Já nevím jak vy, ale já to v podstatě čtu jako jeden příběh. Je pravda, že určité - zdánlivě hlavní, ale ve skutečnosti minoritní - dějové zápletky se vždycky týkají jen jedné "povídky", ale mám pocit, že ten skutečný příběh se odehrává na pozadí. Příběh postav... A navíc je to zase celé krásně vypointované a povídky dohromady tvoří jeden příběh... Je pravda, že narativní rámec Posledního přání byl trochu probroušenější, ale jinak se mi tahle kniha líbila snad ještě víc, než ta první.
EDIT: Výborně, takže po tom, co jsem se ztrapnila tím, že jsem si až díky zdejším komentářům uvědomila, že jsem nepřečetla celou knihu, ale jen její druhou polovinu, teď konečně můžu okomentovat knihu jako celek (poslední povídku jsem tedy na zdejší doporučení nečetla...).
Stále si stojím za tím, co jsem řekla výše, i když uznávám, že první polovina knihy má poněkud roztříštěnější charakter, než druhá, kterou považuji za trochu lepší, ale co už, pořád je to skvělé. Za nejslabší považuji povídku Věčný oheň, která je sice krásně vypointovaná (jako všechny ostatní), ale místy mi přišla trochu zbytečně natažená, to je tak asi jediná stížnost, kterou ke knize mám. Jsem ráda, že se konečně "všechno" (u Sapkowského to asi nikdy nebude všechno...) vyjasnilo, vážně lahůdka, jsem ráda, že jsem konečně otevřela další díl, teď se ještě dokopat k těm dalším, než zase všechno zapomenu...
Nerada to pisu, ale kniha se mi nelibila. Nevyhovuje mi styl psani autora, kdy jen stroze popisuje dej a nedokaze me vtahnout do deje. Nakonec jsem to vzdala a knihu nedocetla a to mam fantasy rada. Mozna kdybych videla prvne serial, tak me to bude lakat vic cist dal, ale to mi nedava smysl, protoze kniha by mela byt lepsi. No skoda..
Ne všechny povídky si pět bodů zaslouží, ale celkový dojem z knížky ano.
Andrzeji Sapkowskému prostě povídky o Geraltovi jdou.
A znovu upozorňuji na to, co už zde několikrát zaznělo: pokud jste už nepřečetli CELOU hlavní ságu, tak se povídce NĚCO KONČÍ, NĚCO ZAČÍNÁ vyhněte obloukem!
Super! Podle mě ještě lepší než první díl, ačkoli v prvním šlo o známější příběhy.
Opět jde o povídky a za mě nejlepší byla, možná trochu odlehčenější než zbytek, „Trochu se obětovat”. Nejen na této povídce bylo krásně vidět, jak hluboké postavy a souznění s nimi může čtenář pociťovat.
Opět úžasná kniha!
Doporučuji.
První část jsou klasické Geraltovi příhody až druhá část dostává zajímavý náboj s poodhalovanim věci budoucích. Napětí a starost o naše přátelé. Bohužel jsem *** a zapomněla jsem na radu od jednoho uživatele a přečetla poslední kapitolu. Hrozná hloupost, je to spoiler, který naruší celé čtení série a nechápu co tam dělá ????
Přiznám se, že po shlédnutí seriálové verze na Netflixu jsem měla větší očekávání. Prnví díl se mi líbil o něco více. Tato kniha je skvělá, ale vadí mi tam, že jsou tam velké posuny v ději, hlavně poslední kapitola - jak k tomu došlo? Je tam velká část děje přeskočená (nechci prozrazovat děj, tak jen náznak). Uvidím v dalších dílech, třeba se tam k tomu autor vrací.
To byla zase paráda!!
Další díl Zaklínače a láska k tomuto světu se prohloubila!
Prý mě ještě to nejlepší čeká a ježišmane já se nemůžu dočkat . Jednalo se zase o povídky a nejvíce se mi líbily dvě poslední.. dlouho se mi nestalo, aby pláč vystřídal smích během pár stran !!
Hned na začátek bych také chtěla ještě jednou poděkovat uživateli uziRM, abych si poslední povídku ("Něco končí, něco začíná") nechala až po přečtení Paní jezera :).
Ke knize - no, musím říct, že první kniha se mi líbila víc. Meč osudu jsem četla dlouho, takže dobře pro mě, že se jednalo o povídky bez přímé návaznosti - nějak jsem se tím nemohla prokousat (jak jsem řekla, Poslední přání bylo lepší).
Titulní povídka "Meč osudu" mé vychladlé nadšení vylepšila, a díky ní a "Něco více" jsem se okamžitě pustila do Krve elfů.
I druhý díl povídek se mi moc líbil. A navnadil mě na hlavní příběh, do kterého se hned pustím.
Předem bych chtěla moc poděkovat čtenáři uziRM za doporučení nečíst poslední povídku dříve než po skončení celé ságy. Děkuji! :) Další povídky z Geraltova světa se mi opět líbily, oceňuji to postupné odkrývání jeho nitra, zásad, povahy. Nejvíce se mi líbila titulní povídka Meč osudu, dojemné a poutavé vyprávění, které o hrdinovi prozradilo hrozně moc, i Střípek ledu a Trochu se obětovat. Těším se na další díly!
Soubor zaklínačských povídek, které představovaly mé první střetnutí s touto postavou, a když jsem to četl před mnoha a mnoha lety, velmi se mi líbily. Zaklínač byl správný drsňák, inteligentní, se suchým humorem a ostrým mečem i pohledem. Zpětně když se na to dívám, tak z toho zdaleka tak nadšený nejsem. Už jsem několikrát zkoušel zaklínače znovu číst, ale neúspěšně. Odrazují mě zdlouhavé dialogy a pocit dějové prázdnoty, v dílech ságy je to asi cítit ještě víc než u povídek. Dnes už si k zaklínači najdu cestu spíš skrze hru.
Přiznávám, že tahle kniha mě tak moc nenadchla, ta první byla prostě lepší. Zde jsem se místy dokonce i nudila a těšila jsem se, až už konečně ona povídka skončí. Nemít to jako audioknihu při práci, myslím, že bych ji četla mnohem déle.
Stejně jako první díl se mi líbil i druhý. Ta pohádkovost mě nepřestává fascinovat. Už teď si říkám, co budu dělat, až všechny ty díly dočtu, a že mi bude hrozně líto, že to skončílo.
jedeme dál jak jsem říkala u minulého dílu :) po počátečním nadšení a okouzlení, kde jsem až do předposlední povídky byla přesvědčena, že 5 hvězd je málo, protože tak mi sedí Geraltova dobrodružství a svět, to poslední "Něco končí, něco začíná" zmrsklo na 5 :D ten závěr mi tam tak trochu neseděl...nejde jen o obsah povídky, ale i o zůčastněné - kdy tam autor namrskal, co se toho vešlo....ale OK, píše on, ne já, asi to tak chtěl...
K jednotlivým povídkám - "Střípek ledu" měla neskutečně tísnivou atmosféru..ten vnitřní neklid, nepokoj, zranění...jako by ani Geralt nebyl zabiják, ale obyčejný křehký kluk..a co Yen ? je jasné, že autor musel vybudovat takhle složitý vztah, protože potkali se, zamilovali a žili štˇastně až do smrti - by mu na moc dílů nevydrželo...a možná by nás ta červená knihovna ani nebavila, že ano ;)
takže...byla jsem citově zmasakrována spolu s Geraltem..naopak "Věčený oheň" to celé odlehčil, byla spíše na komickou notu...
"Trochu se obětovat" byla fajná, typická Geraltovská a Mistr Marigold tomu dodává tu správnou šťávu..velmi se mi líbil konec, o baladě o zaklínači a básnířce, kde i Marigold projeví své opravdové já..nemusíme vědět, jak příběh pravdu dopadl, ale tím, že to víme, už nemůžeme Marigolda považovat jen za sebestředného proutníka a veselého šumaře...je to prostě správný kluk..a čím dál víc můj oblíbený hrdina :)
"Meč osudu" s Brokilonem a setkáním Geralta s Ciri a navazující "Něco víc", kde se vracíme i částečně do Geraltovy minulosti jsou velmi dobr, střípky zapadající do mozaiky tam, kde je jich potřeba..a nebudu lhát, při "Tak jak to říkali, Geralte. Tak jak to říkali. ...Jsem tvůj osud ? řekni! jsem tvůj osud? " jsem měla slzy v očích (a pak šla spokojeně o půl2 ráno spát, poslední si prozíravě nechávajíc na druhý den...)
a ještě pár citátů na závěr :
"Nee, zašklebil se básník. "Mladá, hezká,, uhrančivé oči - to je mi popis. Takové jsou všechny. Žádná čarodějka, kterou jsem poznal, a bylo jich dost, nevypadala na více než pětadvacet, třicet; přitom některé, jak jsem slýchal, pamatují časy, když jen rákosí šustilo tam, kde dneska stojí Novigrad. Konečně, nač by jim byly elixíry z mandragory. I do očí si je kapou, aby jim svítily. Inu, ženské."
"Svatá kniha nám zvěstuje, kázal zaníceně Eyck, "že z hlubiny vystoupí drak, ohavný plaz, mající sedm hlav a deset rohů! a na jeho hřbetě pak pojede žena v purpuru a šarlátu a zlatý pohár bude třímat v dlani a na čele jejím skvět se bude nesmazatelné znamení všelikého a veškerého smilstva! " "Tu znám,"zaradoval se Marrigold."To nemůže být žádná jiná, než Cilie, žena radního Sommerhaldera."
"dobře, jak chceš." Mrkl na dryádu. "My jdeme. Když chceš zůstat sama v lese. Ale podruhé, až tě přepadne yghern, nekřič.Princezně to nesluší. Princezna umírá mlčky a důstojně - a předtím si aspoň vyčistí nos. Jdeme, Braenn. Sbohem, Výsosti."
takže - za mě super, akce, humor, narážky, sarkasmus, boj, ale i láska a přátelství a také milosrdenství.....doporučuji, a vrhám se na další díl...
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura meč a magie akční bájní tvorové svatba voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictvíČást díla
 |
Hranice možností 1991 |
|
Meč osudu 1992 |
|
Něco končí, něco začíná 1993 |
|
Něco více 1992 |
 |
Střípek ledu / Úlomok ľadu 1992 |
Autorovy další knížky
| 1999 | Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Opět velmi povedené a kvalitní dílo přečtené v podstatě na jeden zátah. Sám se nedokážu rozhodnout, který příběh se mi líbil nejvíce, protože všechny byly kvalitativně na výši. Vyzdvihl bych ale příběh "Trochu se obětovat" jehož finále jsem musel chvíli rozdýchávat. Nejméně se mi pak líbila překvapivě finální povídka "Něco končí, něco začíná", která byla taková atypická a moc mi to nesedlo. Znovu se nevyhnu srovnání se seriálem, kde si linku s Ciri upravili opravdu ve velkém. Knižní se mi líbila o dost víc. Těším se na další knihy a už jen jeden navazující příběh.