Meč osudu

17.01.2019

Možná o něco slabší než první kniha povídek, ale o to zásadnější pro vysvětlení vztahů mezi jednotlivými postavami

15.01.2019

Zaklínač Meč Osudu se mi pravděpodobně líbil více než prvními díl této série pravděpodobně proto, že zde konečně dostává všechno smysl. Stále přeházený děj, při kterém nikdy nevíte z jaké doby bude další příběh mě moc nezaujal u prvního dílu. Ještě horší na tom byl fakt, že některé osoby jsou představeny jako známe, ale k jejich seznámení příjde následně v jiné povídce. Na Závěr to ale druhý díl zaklínače vše spojil do skvělé linie, kterou je už pochopit snadné.

14.01.2019

První povídky byly trochu slabší než z první knihy, ale poslední tři včetně epilogu mě okouzlily. Příběhy se dobře čtou, moc se mi líbily detaily jako nářečí trpaslíků, celkově mám opravdu dobrý pocit a těším se na další knihy.

Ale Yennefer a Marigolda bych občas vylískala... XD

12.01.2019

Stejně jako u prvního dílu - povídky jsou dobré, ale nic mě nenutilo číst dál. Aspoň dokud se nedostaneme k Ciri :-)

04.01.2019

Další díl série nezklamal. Povídky byly vtipné, čtivé a zajímavé. Zamilovala jsem si Lvíče z Cintry a opět si potvrdila, že Yennefer prostě nesnáším :) Myslím, že měl Geralt lepší známosti :)

Ale i tak, skvělý příběh, svět a skvělá hlavní postava. Za mě určitě 4* :)

03.01.2019

Tak už jsem definitivně propadla Zaklínačovu kouzlu. Definitivně jsem podlehla vypravěčskému umu a fantazii pana Sapkowského. V povídkách se postupně odhaluje fantastický pohádkový svět, Zaklínačův nelehký život, objevují se další zajímavé postavy i nové záhady. Zaklínač, měl by být vlastně bez citu, pochybuje, hledá se, zabývá se osudem, miluje, rozlišuje mezi jednotlivými bytostmi i jednotlivými lidmi, je prostě svůj a velmi opravdový. A není sám. I v mnoha dalších postavách lze objevit dobré i špatné lidské vlastnosti, strachy, postoje a touhy. Abych to zjednodušila – prostě mě to baví.

30.12.2018

Geralt je prostě frajer. Za velké plus považuji to, že vzhledem k tomu, že autor je polák je prostředí zaklínače pro nás velmi blízké :)

25.12.2018

Zejména od druhé půle, povídky "Trochu se obětovat", "Meč osudu" (což snadno aspiruje na nejvíc klišé název ve fantasy i když objasnění názvu není klišé ani zbla) a "Něco více", to nabere kvalitní spád a vlastně už se začínáte pomalu dotýkat ságy, namísto jen útržkovitých textů, kde se Geralt objeví a zmizí, aby za sebou zanechal větší plášť tajemství, než když přijel. I když se nad nimi kdovíjak nepozastavím, stvoření a monstra mají poměrně slušnou škálu, souboje jsou rychlé, prudké, možná je to jen mojí absencí od žánru a tím, že Sapkowski dost často vychází ze středoevropských lidových pověr a má to zkrátka ten punc zdejších krajů. Rovněž zajímavá je i rovina osudu, která se line sérií už od začátku, člověk tak úplně nemá jasný rámec toho, co vlastně Geralt sleduje tím, že osud utváří, ale zároveň se mu vzpírá (je obtížné popsat to jednodušeji), stejně tak je poznamenán i jeho nejistý a nejasný vztah s Yennefer a stejně tak nejasná je i jeho úloha (a identita), coby Zaklínače, vymírajícího druhu námezdného zabijáka-mutanta-tuláka, proměněného sérií těžkých otrav, vykořeněného ve všech ohledech od ostatních... kterého prakticky všichni nenávidí, dokud ho nepotřebují k tomu, v čem vyniká. Toliko pochyb umožňuje se s postavou silně identifikovat, protože kdo z opravdových lidí nemá o sobě pochyby a čím opravdovější jste, tím víc o sobě pochybujete. Zaklínačův pohled na svět, život a jak ho vést mnohdy vše komplikuje a to nejen pro něho, v tomhle ohledu je zajímavý onen kodex, který podle mě slouží jen jako záštita pro výmluvné řečnické kličky. Sám Geralt se tváří jako muž principů, tzv. "ledovej kliďas", co se vzápětí nechá strhávat emocemi. Je možné, že tohle je něco, nad čím si člověk lépe popřemýšlí až po kompletním dočtení celé ságy a s odstupem času. Každopádně Sapkowski velice chytře utváří a halí hlavní postavu do tajemna, které ji nikdy nepřestane dělat fascinující, všechny ty dohady a nejasnosti, nezodpovězené otázky, vynechané a nedokončené dialogy (a že skrz dialogy skutečně buduje postavy), obdobně jako život, spousta komplikací a much nad věcmi, které se ani komplikovat nepotřebují, ale protože člověk je ovládán emocemi, dějí se. Stejně tak musím zmínit i zaklínačský vztah k jedům, elixírům, halucinogenům. Někde bylo zmíněno, že i tohle vše si vybere svoji daň. A je bláznovství věřit, že by tomu tak nebylo, jako to v tomhle ohledu ostatně je se vším, co jíme, co užíváme (cigarety, alkohol, psychedelika, drogy). Mnoho skvělých odboček a rozměrů na relativně obyčejně se tvářící fantasy... a to vše v závěru Sapkowski zabije tím, že spustí post-credit jak ze Shreka, kterej je vyloženě parodií, ale to už se tak nějak musí očekávat, protože Sapkowski, minimálně na téhle databázi, klame tělem, ten vážně se tvářící člověk, co stojí za tou seriózně se tvářící fantasy (jak jsem ho viděl všechny ty léta), ve skutečnosti (údajně) mluví 19 jazyky, rád cestuje a je to samej šprým (ale taky chce svoje zatracený prachy!), inteligentní člověk, Zaklínač dostává po poslechu přednášek a rozhovorů s ním docela jinej rozměr. Líbilo se mi, že sám sebe na otázku zde je jedním z nejdůležitějších současných polských autorů reagoval "Ne. Je spoustu lepších autorů. A navíc já jsem pořád spisovatel fantasy. Spisovatel fantasy je něco jako idiot, kterej píše něco pro mladý, kteří se ještě ani nenaučili masturbovat."

16.11.2018

Já tu Yennefer fakt nesnáším, takže finále mě zklamalo (neřku-li, že mi zlomilo srdce... =), nicméně do dalších knih se pustím, o tom žádná.
Sapkowski umí vystavět svět velmi pečlivě, důvěryhodně a především do detailů, přitom přes všechnu fantastičnost jeho příběhů zachovává realističnost fungování společnosti i v podobě, jak ji známe dnes - a to je více než zajímavé, navíc i poučné!
...a stejně Yennefer nesnáším a těším se, až tam zase bude Triss - mnohem a mnohem sympatičtější čarodějka a moje favoritka. =)

13.11.2018

Zaklínači ani Sapkowskému nemám co vytknout - tudíž plný počet hvězd ,)

03.11.2018

I když mě trochu láká říct, že Meč osudu byl o maličko slabší než předchozí kniha, byla bych sama proti sobě. Ani tady se nemohu rozhodnout jaká povídka mě bavila víc a případně jaký z nich byla nejslabší. I když i zde je viditelná inspirace evropskými pohádkami, není jí tolik jako v Posledním přání a naopak se pomalu začíná viditelněji rýsovat směr děje pro romány. Ano, Nilfgaard zaklepe na bránu Cintry a Geralt dojde svojí Sudby. Oproti předchozí knize zde není intermezzo spojující celou knihu do celku a tak jsou jednotlivé povídky jen střípky Geraltova života, kterými nás autor vede tam, kde nás potřebuje. K dalším osudovým seznámením i k nečekaným shledáním. A přestože jsem ani Meč osudu nečetla poprvé, Epilog mi znovu zlomil srdce. I když je tam zmíněna spousta postav a událostí, které se objevují až v románové sáze, tak si nemyslím si, že se jedná o spoiler, jako spíše o vytoužený šťastný konec. Konec, jaký by si všichni zasloužili. Ale to musí posoudit každý sám.

24.10.2018

Za mě jedna z nejlepších knih o zaklínačovi, povídky jsou dle mého názoru ještě zajímavější (a vtipnější) než v díle prvním, kromě předposlední povídky, která alespoň na mě působila značně chaoticky si kniha rozhodně zaslouží přečtení, stejně jako 5 * :-)

19.10.2018

Pěkné čtení chytlo me to .Musim jít číst další díl .

16.10.2018

Tak půjdu trochu proti proudu, pro mě mnohem lepší, než první díl. Povídky byly výborné, příběhy se mi moc líbily, kniha samozřejmě žije především setkáním s malou Ciri. Ano, je to samej osud, ale tady mi to vůbec nevadilo.

02.10.2018

Trochu slabší než Poslední přání, ale i tak čtivé a záživné.

08.09.2018

O něco slabší díl než jednička. Nemůžu se zbavit pocitu, že původně měl mít Zaklínač pouze tyto dvě povídkové knihy, vzhledem k informacím o některých postavách, které se ještě ani nevyskytly v příběhu. Moc se mi líbilo jeho setkání s Ciri, to jsem se tak nějak připitomněle usmívala. :) Poslední povídka mi tam ale jaksi neseděla, stejně jako mnohým jiným, jak tak koukám. Přišlo mi to jako dost křečovitý závěr.
Jsem zvědavá na další knihy.

29.08.2018

Výrazně slabší než první díl a to až do té míry, že zajímavé a zábavné jsou ve skutečnosti pouhé dvě povídky. Zbytek knihy není špatný, vůbec ne, ale spíše jaksi jalový a průměrný. Pod pojmem Zaklínač bych čekal vyšší kvalitu.

29.08.2018

Knížka přečtena díky sázce se sestrou, která na oplátku musela přečíst Naslouchače. Až na první a poslední povídku se mi četla velmi dobře, místy jsem se dokonce i musela smát. Hvězdu srážím za poslední povídku, která se mi tam nehodila.

21.08.2018

Tohle je prostě pecka.