Meč osudu
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497283/bmid_mec-osudu-PTT-497283.jpg
5
5262
5262
Hlavním hrdinou tvorby Andrzeje Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. Nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2022 , LeonardoOriginální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář
Čtivé, příjemné fantasy čtení. Není to úplně můj styl, ale neurazilo mě to. Takový průměr.
Ach Geralte, Geralte! Ty, jenž jsi k mému srdci navždy přirostlý! Miluju Tě! Miluji Tě za tvůj drsný důvtip, za tvé ďábelské oči, obrovské srdce a hrdinské činy. Tvá veliká osobnost se mi vryla do paměti a doufám, že tyto runy ani kouzlem nezmizí.
Odhodlaně a statečně budu s tebou kráčet až k poslednímu dílů této dokonalé ságy!
Sapkowski je bůh, je to takový nový Tolkien - a to je Zaklínač z velké části inspirován LotRem. Slovanská kultura zde k ději skvěle pasuje. Kdyby jste měli šukat nejlepší středoevropskou fantasy, Zaklínač je jasná volba ;) Jedním slovem: dokonalost.
Pokračování Zaklínače bylo příjemné, nejdříve jsem se bál, že to bude jiné než původně, ale naštěstí to bylo super jako předtím. Nové postavy mě potěšily i nové příšerky. Přišlo mi, že z většího důrazu na slovanské tradice se přešlo na velký důraz na pohádková témata (viz. Malá mořská víla). Jen mě opravdu deprimuje, že to je takové skrytě depresivní. Je to svět v úpadku, všechno končí, na konci to co se stalo v Cintře... Měl jsem z toho depku :D Bojím se přejít z povídek na souvislý příběh, ale zvládnu to, stojí to za to :D
Druhá povídková sbírka o Zaklínači mi přišla ještě lepší než ta první. Opět tu jsou odkazy na klasické pohádky jako jsou příběhy o dracích, ledová královna, malá mořská víla, sedmero krkavců apod. Povídky mi zde přijdou více rozmanitější. Máme tu výpravu za drakem, milostný trojúhelník, příběh obchodnický, ale hlavně osudová setkání Geralda s Ciri. Také tu je humorně podaná svatba Geralta s Yennifer.
Nádhera... Nádhera od začátku do konce, ať už jde o povídku Hranice možností s mým oblíbeným Borchem, k zamyšlení nutící Věčný oheň nebo osudovou předurčeností prodchnutý snový příběh Něco více... A tím vším prochází Geralt, zabiják, který vlastně zas až tak moc nezabíjí, a čím míň zabíjí, tím víc přemýšlí. Skoro to může vypadat, že ze zaklínače bude za chvíli filosof bez nejmenší chuti vzít do ruky zbraň... Ale ani tato kniha se občas neobejde bez potoků krve i jiných tekutin a nějaké té zaklínačské řezničiny.
Jo a epilog Něco končí, něco začíná je podle mě celkem fajn, přinejmenším je vtipný. Jistě, humoru je v celém Zaklínači dost, stejně jako jiných krásných věcí - přátelství, lásky, soucitu, obětavosti. Ale to všechno se vždycky tak nějak musí vměstnat mezi hromadu zabíjení, násilí, krutosti, složitých vztahů, neřešitelných morálních dilemat, špatných rozhodnutí a výčitek svědomí. Naproti tomu tahle povídka je víceméně jenom milá a vtipná - a to je občas taky potřeba.
Určitě lepší díl než první. Tedy až na ten závěr, budu se tvářit, že tam vůbec nebyl- možná ho víc ocením po dočteni celé ságy
Zkrátka, je to tak. Ságu zaklínače mi do rukou vložil Osud. Ne. Něco víc. XD A ten, kdo tvrdí, něco jiného, z toho udělám rukávník!
Postava Zaklínače a myšlenka jako taková se mi líbí, ale řekl bych, že je dost nešikovně uchopená. Záživné a napínavé pasáže se střídají s nezáživnými až nudnými. Skoro bych řekl, že ty nezáživné převažují. Musel jsem se hodně přemlouvat, abych to dočetl a to mám fantasy rád...
Tak konečně mám přečtený i druhý díl povídek a musím říct, že si mi líbil ještě víc jak první. Moje asi nejoblíbenější povídka je Trochu se obětovat. Fakt pěkné to bylo...
Táto kniha ani nepotrebuje komentár. Je to povinné čítanie pre všetkých fantasy nadšencov - rovnako ako napr. Tolkien. Druhá poviedková zbierka je ešte lepšia než prvá, každú poviedku by som hodnotil plným počtom, zaslúžia si to.
v osude, jak to já vidím, je napsáno šplechnout tenhle megapříběh na filmové plátno... jenomže k tomu něco jako peníze a grál je třeba... to se ví, že grálem bude hodnej režisérik, který to neposere... modlime se přátelé, ať to stojí, co to stojí (času)... budeme čekat jako děcko Ciri na Geralta, protože věříme v osud a v něco víc
někdy až příliš popisné a rozvláčné pasáže, nicméně stále kvalitní a rozhodně se těším na další díly.
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura sňatky, svatby meč a magie akční bájní tvorové voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictvíČást díla
 |
Hranice možností 1991 |
|
Meč osudu 1992 |
|
Něco končí, něco začíná 1993 |
|
Něco více 1992 |
 |
Střípek ledu / Úlomok ľadu 1992 |
Autorovy další knížky
| 1999 | Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Divoký západ ve fantasy hávu. Ono to už občas problesklo i v předchozí knize, ale tady se stává leitmotivem. Místo vyhlazovaných a přehlížených indiánů tu jsou dryády, elfové, vexlingové, rybolidé a dokonce draci. Místo pistolníků zaklínači, mágové, trpaslíci a další dobrodruzi. Místo lidí opět lidé. Místo Čingačgúka Villentretenmerth a místo Sama Hawkinse Yarpen Zigrin... Jsem nadšen, dokonce více než u předchozích povídek, přičemž za nejepší považuji Meč osudu a Něco více. Jsem zvědav co se zaklínačem udělá románový formát.